Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2011

42. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 19. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 19. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2011.

Měsíc je v poslední čtvrti. Jupiter se blíží k opozici a uvidíme jej celou noc. Večer uvidíme kometu Garrad. V pátek nastává maximum meteorického roje Orionid. Mars je viditelný nejlépe před svítáním.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc: poslední čtvrť nastává ve čtvrtek 20. října. Ráno vystupuje vysoko nad jižní obzor a je tak možné pozorovat pěkné stíny poblíž terminátoru. Před víkendem prochází poblíž Marsu.

Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem po jedné ranní ve výšce asi 53°. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
18. 10. 01:31   18. 10. Európa přechod stín 03:50-06:18, měsíc 04:28-06:48
18. 10. 21:22   19. 10. Európa zatmění zač. 21:59, zákryt konec 00:54
20. 10. 03:09   20. 10. Ió zatmění zač. 06:16
20. 10. 23:00   21. 10. Ganyméd zatmění zač. 01:35, zákryt konec 04:04
22. 10. 04:46   21. 10. Ió přechod stín 03:24-05:34, měsíc 03:38-05:46
23. 10. 00:38   22. 10. Ió zatmění zač. 00:44, zákryt konec 03:04
23. 10. 20:29   22. 10. Ió přechod stín 21:53-00:03, měsíc 22:04-00:11
      23. 10. Ió zákryt konec 21:30
Časy jsou v SELČ.

Mars (1,2 mag) v souhvězdí Lva se po šesté ranní nalézá téměř 50° vysoko nad východem. Při malinkatém průměru kotoučku pouhých 5,6" lze za dobrých podmínek vidět asi jen polární čepičku popř. náznaky výrazných albedových útvarů. Často je ale k vidění jen neforemná barevná skvrnka.

Saturn (0,7 mag) je tento týden jasnější hvězdičkou, procházející vpravo nad zakrytým kotoučem Slunce při pohledu do korónografu SOHO.

Aktivita Slunce je nepochybně vyšší, dokazuje to vysoké relativní číslo slunečních skvrn. Žádná z aktivních oblastí však nevyprodukovala silné erupce. Uvidíme, zda se to změní.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je v souhvězdí Herkula. Při jasnosti asi 7 mag je to nejlépe viditelná kometa na obloze. Je snadno k nalezení triedrem, ale vyplatí se na ni podívat i větším dalekohledem při malém zvětšení. Nejlepší zážitek budete mít na tmavé obloze dál od měst. Vyhledávací mapku a podrobnosti ke slabším kometám čtěte na stránkách kommet.cz.

V tomto týdnu bude aktivní meteorický roj Orionid, pozůstatků Halleyovy komety. Krom něho se z podobného místa na obloze budou rozletovat epsilon Geminidy. Maximum Orionid připadá na 21. října a letos se už neočekává tak intenzivní sprška, jako ještě například loni. Přesto se vyplatí je pozorovat. Letos jej bude trochu rušit Měsíc po poslední čtvrti.
Podrobné informace k meteorickým rojům přelomu října a listopadu přináší server meteory.sk.

Přelety ISS jsou nyní vidět večer. Pozorování si můžeme zpestřit také přeletem družice Rosat, která brzy shoří v atmosféře. Také u této družice není přesně známa doba, kdy vstoupí do atmosféry a protože obsahuje teplotně odolné prvky, mimo jiné velmi těžké zrcadlo, lze očekávat, že opět něco dopadne až na zemský povrch. Přelety nad střední Evropou viditelné večer pomalu končí. Pád se očekává kolem 23. října, tou dobou satelit občas přelétá i nad ČR v odpoledních hodinách. Podrobnosti na webu DLR. K předpovědím přeletů družic, jako je Rosat, je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • 19. října se plánuje na Bajkonuru vypuštění rakety Proton s urychlovacím stupněm Briz-M na geostacionární dráhu. Na palubě bude výkonná telekomunikační družice ViaSat-1.
  • 20. říjen by mohl být dalším milníkem v historii evropské kosmonautiky. Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně se chystá první start rakety Sojuz VS01 z kopie startovní rampy, která stojí i na Bajkonuru v Kazachstánu. Na palubě bude dvojice satelitů Galileo IOV-1 a 2. Prohlédněte si video na webu ESA o systému Galileo, podrobnosti ke startu jsou průběžně tamtéž. Povedená je také animace skládání rakety.
  • Rusové i Američané se shodli na tom, v čem tkvěla chyba při neúspěšném startu rakety Sojuz-U s lodí Progress v srpnu, a proto je opět povolen start raket s lidskou posádkou od listopadu 2011. Pokud dopadne úspěšně start stejné rakety s lodí Progress M-13M na konci října, potom lidé poletí k ISS 14. listopadu a ještě do konce roku by měla následovat další posádka na konci prosince.

Výročí

  • 22. října 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci Luna 12. Jako třetí funkční družice okolo Měsíce byla především určena na podrobné snímkování povrchu Měsíce. Poslala na Zemi snímky s rozlišením až 15 metrů.
  • 19. října 2006 (5 let) odstartoval evropský meteorologický satelit MetOp-A. Jeho fotografie vídáme i na webu ČHMÚ. Blíží se konci životnosti. Jeho velký solární panel je schopen odrážet sluneční světlo a dělat tak podobné záblesky jako družice sítě Iridium. Předpokládá se, že každých pět let bude vypuštěn nový satelit. MetOp-B by měl startovat v roce 2012.

Mapa oblohy v říjnu a info o Jupiteru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 12, MetOp-A


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »