Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2015

42. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 14. října v 19:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 12. 10. do 18. 10. 2015. Měsíc kolem novu se překlápí z ranní oblohy na večerní. Velmi nízko nad jihozápadem je večer Saturn. Ráno je vidět planety Venuši, Jupiter, Mars a Merkur. Aktivita Slunce je opět nízká.

Obloha

Měsíc bude v novu 13. října ve 2:06. V pondělí 12. října ráno, pokud bude průzračně modrá obloha, jako v neděli ráno, nastává ideální příležitost ke spatření „starého“ Měsíce těsně před novem (cca 19 hodin a 20 minut před). Nezbývá než popřát, aby nepřišla mlha nebo nízká oblačnost a aby se někomu pozorování vydařilo. Ideální čas bude kolem 6:30 až 6:50 SELČ na azimutu 97°, tedy téměř na východě.
Přibližně od středy večer by měl být vidět tenký srpek Měsíce nad západem až jihozápadem, ale problém bude asi s počasím. Pro informaci uveďme, že 16. října večer kolem 19:30 by měl být Měsíc jen 2,5° nad Saturnem.

Planety:
Venuše (–4,4 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. Navíc ji můžeme během jasného dne s průzračně modrou oblohou najít i na denní obloze, pokud si ji předtím vyhledáme například pomocí triedru, nebo GoTo montáže. Potom je k vidění i pouhým okem, jako krásná bílá hvězdička na modré obloze. V dalekohledu se pak jeví téměř jako měsíček ve čtvrti.
Níže nad obzorem jsou ráno planety Mars (1,8 mag) a Jupiter (–1,8 mag). V pátek, v sobotu a především v neděli budou tyto planety těsně u sebe. Dělit je bude necelý stupeň a vejdou se tak pohodlně do zorného pole dalekohledu.

Pokud jde o Merkur, tak jeho jasnost na ranní obloze roste až k -0,7 mag a je tak čím dál snáze pozorovatelný. V neděli ráno byl poblíž něj Měsíc a spolu s dalšími planetami by jej mohl snadno pozorovat každý, ovšem jasno bylo jen na severozápadě, jak ukazují snímky Aleše Majera z Jablonce.
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem.

Aktivita Slunce je nízká. Není divu, skvrn na povrchu natočeném k Zemi rapidně ubylo. Skvrn bylo o víkendu tak málo, že se dala vyhlásit soutěž v jejich nalezení. Situace se může ale rychle zmenit. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Meteorické roje, které přináší podzimní obloha jsou především dva. Jednak jsou to Tauridy, které ve svých dvou větvích, severní a jižní, mají dlouhotrvající období zvýšené aktivity. Dále stojí za zmínku Orionidy, které se do maxima teprve blíží, ale už je lze nad ránem zahlédnout. Oba roje jsou aktivní v počtu asi tří meteorů za hodinu, tedy nic moc, ale spolu s dalšími meteory to už může být hezká podívaná. Tauridy odlišíme nejen podle směru letu, ale i jejich relativně nízké rychlosti 29 km/s, zatímco Orionidy s rychlostí 67 km/s vylétají z míst vlevo nahoru od oranžové Betelgeuse.

Kosmonautika

  • Společnost Orbital Sciences Corporation měla problém s havárií rakety Antares, která poničila startovní rampu. Mezitím se hodně událo. Startovní rampa už je opravena, loď Cygnus byla pro nejbližší starty zvětšena, protože ji bude dočasně vynášet Atlas a tato raketa je výkonnější. Nu a nakonec se připravuje i vylepšená raketa Antares, která bude startovat právě z opraveného kosmodromu ve Virginii. Přehledně o tom informoval článek Víta Straky na našem webu.
  • Ačkoli nebyla společnost Sierra Nevada Corporation vybrána jako budoucí dopravce posádky na ISS, neznamenalo to, že by svůj miniraketoplán Dream Chaser uložila k ledu. Naopak ráda by jej nabídla alespoň v bezpilotním režimu k dopravě nákladů. Výhodou by bylo, že by některé náklady byly k vyložení hned po přistání na pevné Zemi. Miniraketoplán má nyní navíc sklopná křídla a vejde se pod ochranný kryt raket, jako je např. Ariane 5 nebo Atlas V. Přehledně o tom informoval v Kosmotýdeníku Lukáš Houška.
  • Krásný dárek dostali fanoušci kosmonautiky v minulém týdnu, protože na Flickru byly uveřejněny skeny fotografií mise Apollo. Důležitým faktem je, že se jedná o neupravené originály. Každý se tak může vrátit do doby, kdy tyto snímky vznikly a prohlížet si známé i dosud nepublikované záběry, včetně těch nepovedených.
  • Zapomínat nemůžeme ani na New Horizons. A co nového bylo v souvislosti se zaslanými daty uveřejněno? Jednoznačně vede informace o tom, že Pluto má nádherně modrou atmosféru. Navíc byla prezentována ukázka míst výsktu vodního ledu. Zdaleka se nejedná o souvislé plochy, spíše jakoby byl led někde pod povrchem a různými procesy pak byl obnažen.
  • Nezvykle mnoho informací se podařilo zjistit o tajné družici NROL-55, která startovala z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Podle všech indicií jde o dvojici satelitů NOSS, které můžeme v noci vidět jako pozoruhodnou dvojici hvězd, letící pomalu na polární dráze skrz oblohu.

Výročí

  • 12. října 1915 (100 let) oznámil astronom skotského původu Robert Innes, že objevil nejbližší hvězdu, Proximu Centauri. Jméno hvězdy znamená v překladu nejbližší z Kentaura, takže dobře vystihuje fakt, že je 4,22 světelného roku daleko, jen nepatrně blíže než mnohem jasnější alfa Kentaura. Proxima je slabá hvězda (11 mag) protože jde o červeného trpaslíka.
  • 17. října 1820 (195 let) se narodil francouzský matematik a astronom Édouard Roche. Známá je Rocheho mez, kdy se pevné těleso vlivem gravitace planety začne drolit a může vytvořit i prstenec planety. Roche se domníval, že takto vznikl prstenec Saturnu, když se velký měsíc dostal pod tuto hranici.

Výhled na příští týden

  • Končí letní čas
  • Setkání ranních planet + Merkur
  • Měsíc kolem čtvrti večer
  • Výročí: Subrahmanyan Chandrasekhar
  • Výročí: Karl Guthe Jansky
  • Výročí: Nedělinova katastrofa

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »