Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2021

42. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 20. října 2021 v 18:45 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 10. do 24. 10. 2021. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nízko nad jihozápadem. Nad jižním obzorem jsou večer Jupiter a Saturn. Ráno se nad jihovýchodní obzor šplhá Merkur. Aktivita Slunce je nízká. Filmaři se vrací z ISS. Mezitím k budované čínské stanici Tiangong dorazila nová tříčlenná posádka v lodi Šen-čou 13. Na skok do vesmíru se ve svých devadesáti letech podíval kapitán Kirk ze Star Treku. Sonda Lucy je na cestě k planetkám na dráze Jupiteru. Před 420 lety zemřel v Praze dánský astronom Tycho Brahe.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 20. října v 16:57 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,4 mag). Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru.
Na ranní obloze se již objevuje zjasňující planeta Merkur, která bude příští pondělí 25. 10. v největší západní elongaci se Sluncem.

Aktivita Slunce je nízká, o víkendu zmizela i pěkná skvrna, která jej zdobila skoro 14 dní. Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Sonda Lucy je na cestě k trojánům Jupiteru. Raketa Atlas V odstartovala v sobotu 16. října. Lucy postupně navštíví jednu planetku hlavního pásu a několik trojánů Jupiteru, mezi nimiž je například i dvojplanetka Patroclus-Menoetius. Patroclus byla původně objevena jako jediné těleso, ale ukázalo se, že jej tvoří dvě přibližně 100 km velké planetky obíhající kolem společného těžiště.

Sojuz MS-18 přistál v neděli v kazašské stepi. Na jeho palubě se na Zemi vrátil Oleg Novickij ze své půlroční mise na ISS a s ním se vrátili i filmaři – Klim Šipenko a Julia Peresild. Na stanici dojde 20. října k předokování Progressu MS-17 z modulu Poisk na Nauku.

K budované čínské stanici Tchien-kung, kterou zatím tvoří pouze hlavní modul Tchien-che s nákladní lodí Tchien-čou, se v noci na sobotu připojila kosmická loď Šen-čou 13. Tu vynesla do vesmíru v pátek 15. 10. raketa CZ-2F/G. Start proběhl přesně v den výročí letu prvního čínského kosmonauta (Jang Liwei). Na palubě Šen-čou 13 je jako velitel zkušený čínský kosmonaut Čaj Č‘-kang, který letěl již na Šen-čou 7, letová specialistka-pilotka Wang Ja-pching, která již letěla na Šen-čou 10, a nováček Jie Kuang-fu jako letový specialista.

V pátek 15. 10. jsme mohli sledovat druhý let rakety a lodi New Shepard s posádkou. Na balistický skok do výšky asi 106 km se vydal také herec William Shatner, představitel kapitána Kirka v seriálu Star Trek.

Čínská raketa CZ-2D vynesla 14. října sluneční h-alfa observatoř ChASE a řadu menších družic.

14. října vynesla raketa Sojuz-2.1b další družice One Web. Tato síť pro satelitní internet se tímto startem dostala do své poloviny plánovaného počtu asi 800 družic.

SpaceX zatím odložila start družic Starlink, který měl proběhnout 17. října.

23. října má odstartovat z Francouzské Guyany raketa Ariane 5 s geostacionárními družicemi SES-17 a Syracuse 4A (Comsat-NG 1). Pokud i tento start bude bezproblémový, otevře se cesta k plánovanému startu dalekohledu Jamese Webba 18. 12. tohoto roku.

Výročí

19. října 2006 (15 let) odstartoval evropský meteorologický satelit Metop-A. Jeho fotografie vídáme i na webu ČHMÚ. Jeho velký solární panel je schopen odrážet sluneční světlo a dělat tak podobné záblesky jako družice sítě Iridium. Metop-B startoval v září 2012 a Metop-C má startovat v říjnu 2018.

22. října 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci Luna 12. Jako třetí funkční družice okolo Měsíce byla především určena na podrobné snímkování povrchu Měsíce. Poslala na Zemi snímky s rozlišením až 15 metrů.

24. října 1601 (420 let) zemřel v Praze významný dánský astronom Tycho Brahe. V Praze strávil pouze poslední dva roky svého života. Předtím stihl vybudovat skutečnou astronomickou observatoř na dánském ostrově Hven a stal se nejvýznamnějším vizuálním pozorovatelem před érou dalekohledů. Jeho pozorování Marsu sehrála významnou úlohu v určení zákonů o pohybech planet Johannem Keplerem. Rozbor ostatků moderními metodami v letech 2010 až 2012 vyloučil, že by za jeho smrtí stála otrava rtutí. Podle všeho zemřel přirozenou smrtí v souvislosti se selháním ledvin. Čtěte také rozhovor k 400. výročí s Pavlem Najserem.

24. října 1851 (170 let) objevil William Lassell dva měsíce Uranu. Po Tritonu objeveném 10. října 1846, krátce po objevu této poslední planety, se mu podařilo najít měsíce i u planety Uran: Ariel a Umbriel.

24. října 1946 (75 let) probíhal další zkušební let německé rakety V2 ze základny White Sands v USA. Při té příležitosti byla na palubě i filmová kamera a natočený film obsahoval první snímky Země z vesmíru. Nejrpve z výšky nad 100 km a na jaře 1947 i nad 100 mil.

24. října 2006 (15 let) proletěl MESSENGER poprvé kolem Venuše. Byl v té době na své dlouhé pouti zakončené třemi průlety kolem Merkuru. Do roku 2015 byl na oběžné dráze kolem nejmenší planety a přinášel nám úžasné poznatky o povrchu, vnitřní stavbě i okolí Merkuru. Závěrem ještě odkaz na stránku k 1. průletu kolem Venuše.

Výhled na příští týden 

  • Start Crew Dragonu (mise Crew-3 na ISS)
  • výročí: objev měsíce Saturnu Japetus
  • výročí: STEREO start
  • výročí: Vladimír Znojil
  • výročí: Saturn I, test vývoje rakety Saturn V
  • výročí: Veněra 13, start
  • výročí: první test raketového motoru v JPL

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tycho Brahe, První snímek Země, Umbriel, Ariel, Luna 12, MetOp-A, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »