Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2018

43. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 24. října 2018 v 19:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše projde dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Meteory Orionid spatříme možná v noci na pondělí, pak už ruší svit Měsíce. BepiColombo se vydala na cestu k planetě Merkur. V plánu je start rakety Pegasus z podvěsu letounu a první let čínské rakety Zhuque. Před 40 lety odstartovala první československá družice Magion 1.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 24. října v 18:45 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) bude 26. října v dolní konjunkci se Sluncem. V tomto a následujícím týdnu musíme být velmi obezřetní při jejím pozorování, protože Venuše bude i méně než 6 stupňů od slunečního kotouče a to už vyžaduje pečlivou přípravu na pozorování. Sluneční paprsky by v žádném případě neměly svítit přímo na čočku dalekohledu mířícího na Venuši. Při letošní konfiguraci nám k odstínění nepomůže ani nedaleký dům a tak zbývá jen důmyslná umělá překážka. Možná bude tedy lepší pozorování na dva týdny odložit. Merkur o jasnosti kolem −0,3 mag se nyní vzdaluje od Slunce směrem k východu. Na konci týdne už dosáhne podobné úhlové vzdálenosti (22°), jako Jupiter (−1,8 mag). Obě planety se budou pozorovat obtížně ve dne a ne o moc lépe těsně po západu Slunce. Můžeme tedy říci, že jsou téměř nepozorovatelné. Saturn (0,5 mag) je na tom o něco lépe. Za soumraku je nízko nad jihozápadem, ale jeho pozorování je zatím snadné. Mars (−0,7 mag) se od soumraku nachází nízko nad jihem, později až nad jihozápadem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká a jeho povrch prakticky beze skvrn, o čemž nás přesvědčuje kromě možnosti pohledu dalekohledem i aktuální snímek SDO.

Orionidy
Částice Halleyovy komety nyní bombardují zemskou atmosféru. Náraz takové částice se projeví jako meteor roje Orionid. Jejich maximum připadá na neděli 21. října. K naší škodě trochu ruší Měsíc. Šanci vidět je na tmavé obloze s radiantem vysoko na obloze tu ale ještě je. V pondělí ráno to platí minimálně o poslední noční hodině a trochu to půjde i v úterý těsně kolem svítání. S ohledem na počasí bude k pozorování bude asi nejvhodnější noc na pondělí 21./22. října.

Kosmonautika

S radostí můžeme potvrdit, že mise k Merkuru s názvem BepiColombo je úspěšně na cestě. O start se postarala evropská raketa Ariane 5 v noci na sobotu.

Na vztahy mezi atmosférou a kosmickým počasím by se měla zaměřit družice ICON (Ionospheric Connection Explorer). Její start je v plánu 26. října v 10:05 SELČ pomocí rakety Pegasus XL. Tato raketa startuje z podvěsu letounu.

27. října je v plánu první start čínské rakety Zhuque-1 s družicí Weilai-1 čínské televize.

K planetce Bennu se blíží sonda OSIRIS-REx. Plánované zpomalení proběhlo dle plánu.

Výročí

22. října 2008 (10 let) odstartovala k Měsíci první indická sonda Chandrayaan 1. I přes některé problémy mise proběhla a sonda pracovala u Měsíce po dobu jednoho roku.

24. října 1978 (40 let) odstartovala první československá družice Magion 1. Tato družice zkoumala polární záře a hustotu jednotlivých vysokých vrstev atmosféry. Příjem signálů probíhal v Panské Vsi na Českolipsku. Na projektu se podíleli především Jaroslav Vojta, Pavel Tříska a František Hruška.

24. října 1998 (20 let) odstartovala kosmická sonda Deep Space 1. Během své primární mise otestovala 12 technologických experimentů, jako například iontový pohon, autonomní navigaci a jiné miniaturní přístroje. V rámci prodloužené mise pak navštívila jádro komety Borelly a kromě výzkumu částic odeslala také snímky této komety.

25. října 1968 (50 let) proběhl start nepilotované kosmické lodi Sojuz 2. Po nešťastném letu Sojuzu 1, po kterém zahynul Vladimir Komarov, bylo třeba vyzkoušet všechny systémy nové kosmické lodi.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: STS-95, Glenn do vesmíru, nejstarší astronaut
  • Výročí: Mariner 10

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Glenn, Chandrayaan-1, Sojuz 2, Deep Space 1, Magion 1, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »