Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2018

43. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 24. října 2018 v 19:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše projde dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Meteory Orionid spatříme možná v noci na pondělí, pak už ruší svit Měsíce. BepiColombo se vydala na cestu k planetě Merkur. V plánu je start rakety Pegasus z podvěsu letounu a první let čínské rakety Zhuque. Před 40 lety odstartovala první československá družice Magion 1.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 24. října v 18:45 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) bude 26. října v dolní konjunkci se Sluncem. V tomto a následujícím týdnu musíme být velmi obezřetní při jejím pozorování, protože Venuše bude i méně než 6 stupňů od slunečního kotouče a to už vyžaduje pečlivou přípravu na pozorování. Sluneční paprsky by v žádném případě neměly svítit přímo na čočku dalekohledu mířícího na Venuši. Při letošní konfiguraci nám k odstínění nepomůže ani nedaleký dům a tak zbývá jen důmyslná umělá překážka. Možná bude tedy lepší pozorování na dva týdny odložit. Merkur o jasnosti kolem −0,3 mag se nyní vzdaluje od Slunce směrem k východu. Na konci týdne už dosáhne podobné úhlové vzdálenosti (22°), jako Jupiter (−1,8 mag). Obě planety se budou pozorovat obtížně ve dne a ne o moc lépe těsně po západu Slunce. Můžeme tedy říci, že jsou téměř nepozorovatelné. Saturn (0,5 mag) je na tom o něco lépe. Za soumraku je nízko nad jihozápadem, ale jeho pozorování je zatím snadné. Mars (−0,7 mag) se od soumraku nachází nízko nad jihem, později až nad jihozápadem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká a jeho povrch prakticky beze skvrn, o čemž nás přesvědčuje kromě možnosti pohledu dalekohledem i aktuální snímek SDO.

Orionidy
Částice Halleyovy komety nyní bombardují zemskou atmosféru. Náraz takové částice se projeví jako meteor roje Orionid. Jejich maximum připadá na neděli 21. října. K naší škodě trochu ruší Měsíc. Šanci vidět je na tmavé obloze s radiantem vysoko na obloze tu ale ještě je. V pondělí ráno to platí minimálně o poslední noční hodině a trochu to půjde i v úterý těsně kolem svítání. S ohledem na počasí bude k pozorování bude asi nejvhodnější noc na pondělí 21./22. října.

Kosmonautika

S radostí můžeme potvrdit, že mise k Merkuru s názvem BepiColombo je úspěšně na cestě. O start se postarala evropská raketa Ariane 5 v noci na sobotu.

Na vztahy mezi atmosférou a kosmickým počasím by se měla zaměřit družice ICON (Ionospheric Connection Explorer). Její start je v plánu 26. října v 10:05 SELČ pomocí rakety Pegasus XL. Tato raketa startuje z podvěsu letounu.

27. října je v plánu první start čínské rakety Zhuque-1 s družicí Weilai-1 čínské televize.

K planetce Bennu se blíží sonda OSIRIS-REx. Plánované zpomalení proběhlo dle plánu.

Výročí

22. října 2008 (10 let) odstartovala k Měsíci první indická sonda Chandrayaan 1. I přes některé problémy mise proběhla a sonda pracovala u Měsíce po dobu jednoho roku.

24. října 1978 (40 let) odstartovala první československá družice Magion 1. Tato družice zkoumala polární záře a hustotu jednotlivých vysokých vrstev atmosféry. Příjem signálů probíhal v Panské Vsi na Českolipsku. Na projektu se podíleli především Jaroslav Vojta, Pavel Tříska a František Hruška.

24. října 1998 (20 let) odstartovala kosmická sonda Deep Space 1. Během své primární mise otestovala 12 technologických experimentů, jako například iontový pohon, autonomní navigaci a jiné miniaturní přístroje. V rámci prodloužené mise pak navštívila jádro komety Borelly a kromě výzkumu částic odeslala také snímky této komety.

25. října 1968 (50 let) proběhl start nepilotované kosmické lodi Sojuz 2. Po nešťastném letu Sojuzu 1, po kterém zahynul Vladimir Komarov, bylo třeba vyzkoušet všechny systémy nové kosmické lodi.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: STS-95, Glenn do vesmíru, nejstarší astronaut
  • Výročí: Mariner 10

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Glenn, Chandrayaan-1, Sojuz 2, Deep Space 1, Magion 1, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »