Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2022

43. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 26. října 2022 v 19:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 10. do 30. 10. 2022. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Večer můžeme dobře vidět Saturn, Neptun, Jupiter a Uran. Mars je vidět nejvýše nad ránem. Aktivita Slunce je nízká. Slabší kometa C/2022 E3 (ZTF) je večer nízko nad západem. Očekáváme start zásobovací lodi Progress k ISS. Před 15 lety startovala první čínská sonda Chang’e 1.

Obloha

Měsíc bude v novu úterý 25. října ve 12:49 SELČ a proběhne částečné zatmění Slunce. Začíná asi v 11:10 a končí po 13:20 v závislosti na naší poloze. Detaily o zatmění a akcích hvězdáren a planetárií najdete na stránce k zatmění. V pondělí ráno bude velmi nízko nad obzorem v konjunkci Merkur a tenoučký srpek Měsíce.

Planety
Večer můžeme pozorovat čtyři velké planety. Okem je dobře vidět Saturn (0,6 mag) nad jihem a jasný Jupiter (−2,8 mag) nad jihovýchodem. K pozorování planety Neptun (7,8 mag) je potřeba dalekohled a najdeme jej necelých 10° západně od Jupiteru. Uran (5,6 mag) je slabě vidět i okem v souhvězdí Berana. Mars (−1,1 mag) je výrazným objektem v souhvězdí Býka a nejvýše je v druhé polovině noci a nad ránem.
Jupiterovy měsíce (časy v SELČ):
úterý 25. 10. 23:52 Io zač. přechodu / 26. 10. 0:36 zač. přech. stínu, 2:04 konec přechodu Io
středa 26. 10. dvojúkaz Europy a Ganymedu:
Ganymed přechod 19:22 až 22:02, stín Ganymedu 22:20 až 1:08
Europa přechod 20:24 až 23:00, stín Europy 21:52 až 00:30
navíc ve 21:06 Io zač. zákrytu, 0:04 Io konec zatmění
čtvrtek 27. 10. Io přechod 18:18 až 20:32, stín 19:04 až 21:18
pátek 28. 10. 18:32 Io konec zatmění, 19:12 Europa konec zatmění
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
24. 10. v 0:05 a 19:55, 26. 10. v 1:40 a ve 21:30, 28. 10. ve 23:10, 29. 10. v 19:00 (vše v SELČ).

Aktivita Slunce je nízká a skvrn na povrchu jen velmi málo. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) je s jasností 11 mag nejjasnější kometou naší oblohy a nachází se večer relativně nízko nad západním obzorem na pomezí Hlavy hada a Severní koruny. Mapka je každý den k dispozici na portálu czsky.cz.

Kosmonautika

22. října vynesla družice One Web poprvé indická raketa GSLV Mk. III a rovnou pod novým názvem LVM3-M2 (Launch Vehicle Mark 3, mizí tedy GS od Geosynchronous Satellite, protože nevynáší jen náklady určené na geostacionární dráhu).

26. 10. má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-21 se zásobami na ISS.

Falcony 9 pokračují ve vynášení družic Starlink. Po úspěšném startu 20. 10. následuje další 28. 10. z Vandenbergu v Kalifornii.

Výročí

24. října 2007 (15 let) odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'e 1. Jedná se o první čínskou sondu, která pracovala úspěšně asi rok.

25. října 1877 (145 let) se narodil americký astronom Henry N. Russell. Jeho jméno je navždy zapsáno v názvu diagramu, který společně s Hertzsprungem vytvořil pro klasifikaci a vývoj hvězd.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety na večerní obloze
  • výročí: 100 palcový dalekohled Mt. Wilson
  • výročí: Stardust u asteroidu Annefrank
  • výročí: Sputnik 2, Lajka

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chang´e-1, Henry Russell, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »