Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2022

43. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 26. října 2022 v 19:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 10. do 30. 10. 2022. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Večer můžeme dobře vidět Saturn, Neptun, Jupiter a Uran. Mars je vidět nejvýše nad ránem. Aktivita Slunce je nízká. Slabší kometa C/2022 E3 (ZTF) je večer nízko nad západem. Očekáváme start zásobovací lodi Progress k ISS. Před 15 lety startovala první čínská sonda Chang’e 1.

Obloha

Měsíc bude v novu úterý 25. října ve 12:49 SELČ a proběhne částečné zatmění Slunce. Začíná asi v 11:10 a končí po 13:20 v závislosti na naší poloze. Detaily o zatmění a akcích hvězdáren a planetárií najdete na stránce k zatmění. V pondělí ráno bude velmi nízko nad obzorem v konjunkci Merkur a tenoučký srpek Měsíce.

Planety
Večer můžeme pozorovat čtyři velké planety. Okem je dobře vidět Saturn (0,6 mag) nad jihem a jasný Jupiter (−2,8 mag) nad jihovýchodem. K pozorování planety Neptun (7,8 mag) je potřeba dalekohled a najdeme jej necelých 10° západně od Jupiteru. Uran (5,6 mag) je slabě vidět i okem v souhvězdí Berana. Mars (−1,1 mag) je výrazným objektem v souhvězdí Býka a nejvýše je v druhé polovině noci a nad ránem.
Jupiterovy měsíce (časy v SELČ):
úterý 25. 10. 23:52 Io zač. přechodu / 26. 10. 0:36 zač. přech. stínu, 2:04 konec přechodu Io
středa 26. 10. dvojúkaz Europy a Ganymedu:
Ganymed přechod 19:22 až 22:02, stín Ganymedu 22:20 až 1:08
Europa přechod 20:24 až 23:00, stín Europy 21:52 až 00:30
navíc ve 21:06 Io zač. zákrytu, 0:04 Io konec zatmění
čtvrtek 27. 10. Io přechod 18:18 až 20:32, stín 19:04 až 21:18
pátek 28. 10. 18:32 Io konec zatmění, 19:12 Europa konec zatmění
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
24. 10. v 0:05 a 19:55, 26. 10. v 1:40 a ve 21:30, 28. 10. ve 23:10, 29. 10. v 19:00 (vše v SELČ).

Aktivita Slunce je nízká a skvrn na povrchu jen velmi málo. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) je s jasností 11 mag nejjasnější kometou naší oblohy a nachází se večer relativně nízko nad západním obzorem na pomezí Hlavy hada a Severní koruny. Mapka je každý den k dispozici na portálu czsky.cz.

Kosmonautika

22. října vynesla družice One Web poprvé indická raketa GSLV Mk. III a rovnou pod novým názvem LVM3-M2 (Launch Vehicle Mark 3, mizí tedy GS od Geosynchronous Satellite, protože nevynáší jen náklady určené na geostacionární dráhu).

26. 10. má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-21 se zásobami na ISS.

Falcony 9 pokračují ve vynášení družic Starlink. Po úspěšném startu 20. 10. následuje další 28. 10. z Vandenbergu v Kalifornii.

Výročí

24. října 2007 (15 let) odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'e 1. Jedná se o první čínskou sondu, která pracovala úspěšně asi rok.

25. října 1877 (145 let) se narodil americký astronom Henry N. Russell. Jeho jméno je navždy zapsáno v názvu diagramu, který společně s Hertzsprungem vytvořil pro klasifikaci a vývoj hvězd.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety na večerní obloze
  • výročí: 100 palcový dalekohled Mt. Wilson
  • výročí: Stardust u asteroidu Annefrank
  • výročí: Sputnik 2, Lajka

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chang´e-1, Henry Russell, Vesmírný týden


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »