Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2018

44. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 31. října 2018 v 18:00 SEČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Vysoko v souhvězdí Andromedy je jedna slabší kometa. Problémy s provozem ISS pouhým opětovným návratem rakety Sojuz do služby neskončí. HST se vrátil k běžnému pozorování. Před týdnem startovala k Merkuru mise BepiColombo. Tento týden je to už 45 let od startu Marineru 10, který prozkoumal část Merkuru jako první.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 31. října v 17:40 SEČ. V noci na úterý, 30. října, dojde k zákrytu relativně jasné hvězdy Mekbuda, zéty Geminorum, hvězdy 4. velikosti v souhvězdí Blíženců. Za osvětlenou stranou Měsíce se hvězda schová krátce po jedné hodině SEČ a výstup zpoza neosvětlené strany se odehraje přesně o hodinu později, kolem 2:05. V pátek 2. listopadu nad ránem bude Měsíc v konjunkci s Regulem ve Lvu.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) prošla při pohledu ze Země pod Sluncem, byla tedy v dolní konjunkci a nyní se bude přesouvat na ranní oblohu. Stále platí, že nejlépe viditelný je její tenký srpek ve dne. Pozor jen na odstínění slunečního světla. Merkur (−0,2 mag) se nyní nachází v podobné úhlové vzdálenosti od Slunce, jako Jupiter (−1,7 mag). Obě planety se budou pozorovat obtížně. Snad jen na konci dne by to mohlo jít nízko na jihozápadě. Laicky jsou v podstatě nepozorovatelné. Saturn (0,6 mag) je na tom jen o málo lépe. Za soumraku je nízko nad jihozápadem. Mars (−0,6 mag) se od soumraku nachází nízko nad jihem, později až nad jihozápadem. Uran (5,7 mag) a Neptun (7,9 mag) jsou opět dobře vidět v první polovině noci. Jejich poloha se příliš neliší od doporučení ze 42. týdne, proto přikládáme orientační mapky z té doby.

Neptun ve 42. týdnu 2018. Podklad: SkytechX
Neptun ve 42. týdnu 2018. Podklad: SkytechX

Uran ve 42. týdnu 2018. Podklad: SkytechX
Uran ve 42. týdnu 2018. Podklad: SkytechX

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká a jeho povrch prakticky beze skvrn, o čemž nás přesvědčuje kromě možnosti pohledu dalekohledem i aktuální snímek SDO.

Kometa 64P/Swift-Gehrels
V souhvězdí Andromedy si můžeme v těchto dnech vysoko na obloze prohlédnout relativně jasnou periodickou kometu. Jak bylo řečeno v pořadu Noční obloha, objevena byla již koncem 19. století a dobu oběhu má asi 9 roků. Kometa má jasnost kolem 10 mag a je tedy viditelná i velkým triedrem. K vyhledání však vyjeďme pod tmavou oblohu a bude dobré použít mapku. Kometa je relativně nedaleko od galaxie M 31. Nedaleko této galaxie je hvězda ný a když se vydáme ještě níže, narazíme na hvězdy mý a betu Andromedae. Právě hvězdy mý a beta nám pomohou s hledáním komety.

Mapka poloh komety 64P/Swift-Gehrels ve 44. a 45. týdnu 2018. Poloha značek pro 19 hod SEČ.
Mapka poloh komety 64P/Swift-Gehrels ve 44. a 45. týdnu 2018. Poloha značek pro 19 hod SEČ.

Pro zajímavost připomínáme, že několik stupňů nad jihem se během první poloviny listopadu bude zdržovat kometa 46P/Wirtanen. Kometa poměrně rychle zjasňuje. Nyní už má kolem 9 mag, ale její poloha na obloze a velký rozměr komy ji činí prakticky neviditelnou. Teprve za měsíc se kometa vydá ze souhvězdí Pece k severu a začne být od nás pěkně viditelná. Ačkoli dosáhne jasnosti umožňující viditelnost pouhým okem, jsme velmi skeptičtí v tom, jak snadno bude vidět, protože její koma bude natolik velká, že ke spatření v celé kráse bude třeba velmi tmavá obloha. U měst možná nebude vidět vůbec pro malý plošný jas.

Kosmonautika

25. října se rakety Sojuz pomyslně vrátily do provozu. Předběžné vyšetřování havárie Sojuzu-FG z 11. října neodhalilo nějakou chybu týkající se všech raket a tak se další start z Plesecku uskutečnil a dopadl dobře. Na výsledky vyšetřování si ale budeme muset počkat do listopadu a začíná to stále více vypadat, že ISS bude na konci roku opuštěna. K dění na ISS se prostřednictvím webu Kosmonautix.cz vyjádřil také Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Mezinárodní vesmírná stanice má nyní poměrně velký logistický problém. Na stanici se má kromě japonské nákladní lodi vystřídat i dvojice amerických a jeden Progress. Začíná to vypadat, že se vše ani nemůže stihnout. Něco se asi bude muset odložit. Současná posádka se má totiž vracet nejpozději 31. prosince.

Komerční čínská raketa Zhuque-1 (Ču-čchüe-1) napoprvé selhala. Start se zprvu sice jevil úspěšný, ale družice nebyla umístěna na správnou dráhu.

Další odklad, zatím na neurčito, potkal start družice ICON, kterou má z podvěsu letounu vynést raketa Pegasus XL.

Hubbleův vesmírný dalekohled, který se potýkal s problémy s gyroskopem, se na přelomu víkendu vrátil k vědeckému pozorování. Problém s jedním gyroskopem se podařilo vyřešit.

Výročí

29. října 1998 (20 let) proběhl start raketoplánu Discovery v rámci mise STS-95. Zajímavostí této mise bylo, že na palubě raketoplánu byl také první Amričan, který oblétl Zemi, tedy John Glenn. Hlavním účelem jeho mise bylo prozkoumat vliv kosmického letu na lidský organismus v pokročilém věku. Glenn byl v té době v perfektní kondici, ale protože byl také senátorem, hledali za tím někteří záminku, že letět neměl. Mise raketoplánu splnila spoustu vědeckých úkolů a i let Johna Glenna lze hodnotit pozitivně.

3. listopadu 1973 (45 let) odstartovala americká kosmická sonda Mariner 10. Ta jako první doletěla do vnitřních oblastí sluneční soustavy a třikrát navštívila planetu Merkur. Její poznatky o této planetě byly na dlouhá léta jedinými, které jsme měli. Naše poznatky však výrazně rozšířila sonda MESSENGER a aktuálně je na cestě k planetě mise BepiColombo.

Výhled na příští týden 

  • Venuše a Měsíc na ranní obloze
  • Výročí: Mars Orbiter Mission, Mangalján
  • Výročí: Pioneer 9
  • Výročí: Zond 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mariner 10, John Glenn, Vesmírný týden, 64P/Swift-Gehrels


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »