44. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Vysoko v souhvězdí Andromedy je jedna slabší kometa. Problémy s provozem ISS pouhým opětovným návratem rakety Sojuz do služby neskončí. HST se vrátil k běžnému pozorování. Před týdnem startovala k Merkuru mise BepiColombo. Tento týden je to už 45 let od startu Marineru 10, který prozkoumal část Merkuru jako první.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 31. října v 17:40 SEČ. V noci na úterý, 30. října, dojde k zákrytu relativně jasné hvězdy Mekbuda, zéty Geminorum, hvězdy 4. velikosti v souhvězdí Blíženců. Za osvětlenou stranou Měsíce se hvězda schová krátce po jedné hodině SEČ a výstup zpoza neosvětlené strany se odehraje přesně o hodinu později, kolem 2:05. V pátek 2. listopadu nad ránem bude Měsíc v konjunkci s Regulem ve Lvu.
Planety:
Venuše (−4,2 mag) prošla při pohledu ze Země pod Sluncem, byla tedy v dolní konjunkci a nyní se bude přesouvat na ranní oblohu. Stále platí, že nejlépe viditelný je její tenký srpek ve dne. Pozor jen na odstínění slunečního světla. Merkur (−0,2 mag) se nyní nachází v podobné úhlové vzdálenosti od Slunce, jako Jupiter (−1,7 mag). Obě planety se budou pozorovat obtížně. Snad jen na konci dne by to mohlo jít nízko na jihozápadě. Laicky jsou v podstatě nepozorovatelné. Saturn (0,6 mag) je na tom jen o málo lépe. Za soumraku je nízko nad jihozápadem. Mars (−0,6 mag) se od soumraku nachází nízko nad jihem, později až nad jihozápadem. Uran (5,7 mag) a Neptun (7,9 mag) jsou opět dobře vidět v první polovině noci. Jejich poloha se příliš neliší od doporučení ze 42. týdne, proto přikládáme orientační mapky z té doby.
Aktivita Slunce zůstává velmi nízká a jeho povrch prakticky beze skvrn, o čemž nás přesvědčuje kromě možnosti pohledu dalekohledem i aktuální snímek SDO.
Kometa 64P/Swift-Gehrels
V souhvězdí Andromedy si můžeme v těchto dnech vysoko na obloze prohlédnout relativně jasnou periodickou kometu. Jak bylo řečeno v pořadu Noční obloha, objevena byla již koncem 19. století a dobu oběhu má asi 9 roků. Kometa má jasnost kolem 10 mag a je tedy viditelná i velkým triedrem. K vyhledání však vyjeďme pod tmavou oblohu a bude dobré použít mapku. Kometa je relativně nedaleko od galaxie M 31. Nedaleko této galaxie je hvězda ný a když se vydáme ještě níže, narazíme na hvězdy mý a betu Andromedae. Právě hvězdy mý a beta nám pomohou s hledáním komety.
Pro zajímavost připomínáme, že několik stupňů nad jihem se během první poloviny listopadu bude zdržovat kometa 46P/Wirtanen. Kometa poměrně rychle zjasňuje. Nyní už má kolem 9 mag, ale její poloha na obloze a velký rozměr komy ji činí prakticky neviditelnou. Teprve za měsíc se kometa vydá ze souhvězdí Pece k severu a začne být od nás pěkně viditelná. Ačkoli dosáhne jasnosti umožňující viditelnost pouhým okem, jsme velmi skeptičtí v tom, jak snadno bude vidět, protože její koma bude natolik velká, že ke spatření v celé kráse bude třeba velmi tmavá obloha. U měst možná nebude vidět vůbec pro malý plošný jas.
Kosmonautika
25. října se rakety Sojuz pomyslně vrátily do provozu. Předběžné vyšetřování havárie Sojuzu-FG z 11. října neodhalilo nějakou chybu týkající se všech raket a tak se další start z Plesecku uskutečnil a dopadl dobře. Na výsledky vyšetřování si ale budeme muset počkat do listopadu a začíná to stále více vypadat, že ISS bude na konci roku opuštěna. K dění na ISS se prostřednictvím webu Kosmonautix.cz vyjádřil také Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Mezinárodní vesmírná stanice má nyní poměrně velký logistický problém. Na stanici se má kromě japonské nákladní lodi vystřídat i dvojice amerických a jeden Progress. Začíná to vypadat, že se vše ani nemůže stihnout. Něco se asi bude muset odložit. Současná posádka se má totiž vracet nejpozději 31. prosince.
Komerční čínská raketa Zhuque-1 (Ču-čchüe-1) napoprvé selhala. Start se zprvu sice jevil úspěšný, ale družice nebyla umístěna na správnou dráhu.
Další odklad, zatím na neurčito, potkal start družice ICON, kterou má z podvěsu letounu vynést raketa Pegasus XL.
Hubbleův vesmírný dalekohled, který se potýkal s problémy s gyroskopem, se na přelomu víkendu vrátil k vědeckému pozorování. Problém s jedním gyroskopem se podařilo vyřešit.
Výročí
29. října 1998 (20 let) proběhl start raketoplánu Discovery v rámci mise STS-95. Zajímavostí této mise bylo, že na palubě raketoplánu byl také první Amričan, který oblétl Zemi, tedy John Glenn. Hlavním účelem jeho mise bylo prozkoumat vliv kosmického letu na lidský organismus v pokročilém věku. Glenn byl v té době v perfektní kondici, ale protože byl také senátorem, hledali za tím někteří záminku, že letět neměl. Mise raketoplánu splnila spoustu vědeckých úkolů a i let Johna Glenna lze hodnotit pozitivně.
3. listopadu 1973 (45 let) odstartovala americká kosmická sonda Mariner 10. Ta jako první doletěla do vnitřních oblastí sluneční soustavy a třikrát navštívila planetu Merkur. Její poznatky o této planetě byly na dlouhá léta jedinými, které jsme měli. Naše poznatky však výrazně rozšířila sonda MESSENGER a aktuálně je na cestě k planetě mise BepiColombo.
Výhled na příští týden
- Venuše a Měsíc na ranní obloze
- Výročí: Mars Orbiter Mission, Mangalján
- Výročí: Pioneer 9
- Výročí: Zond 6
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
