Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2015

45. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 4. listopadu 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 2. 11. do 8. 11. 2015. Měsíc je kolem poslední čtvrti a můžeme jej spatřit i ráno a dopoledne. Koncem týdne se setkává s ranními planetami, kde výše je Jupiter a pod ním Venuše a Mars. Tauridy se o víkendu připomněly několika jasnými bolidy. Aktivita Slunce je nízká pouze na přivrácené polokouli. Začíná akce Týden vědy a techniky.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 3. listopadu. V pátek 6. listopadu bude 5° vpravo od Jupiteru a v sobotu 7. listopadu ráno jej spatříme v krásném trojúhelníku Mars – Venuše – Měsíc. Objekty bude od sebe dělit úhlová vzdálenost 2 až 3 stupně.

Planety:
Na ranní obloze pokračuje skvělá viditelnost planet Venuše (–4,3 mag), Jupiteru (–1,8 mag) a Marsu (1,7 mag). Víkend přinese zmíněné setkání s Měsícem, ale již během týdne dojde k největšímu přiblížení Venuše a Marsu. V pondělí a úterý ráno je najdeme blíže než jeden stupeň od sebe, takže se vejdou i do jednoho zorného pole málo zvětšujícího dalekohledu.
Slabší planety jsou vidět i večer nad jihem a jihovýchodem. Na mysli máme Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag). Jak je vidět z číselného údaje, Uran zasahuje na hranici viditelnosti pouhým okem, což se nyní na tmavé večerní obloze může podařit. Hledat je možno pod hvězdou 4 mag epsilon v Rybách. Polohu najdete díky zadní straně sprnové mapky Aleše Majera.

Aktivita Slunce byla nízká, ale s víkendem zřejmě došlo k výrazné změně. Nejprve těsně za okrajem slunečního kotouče došlo k velmi silné erupci, která dokonce vyslala vysokoenergetické protony i směrem k Zemi, a ty se jako jakési „sněžení“ projevily na kameře LASCO C3 SOHO. Zároveň se i na přivrácené polokouli začala formovat veliká oblast se skvrnami. V dalekohledu je nádherná a také okem již nemusíme být bez šance, i když zatím byla vidět okem jen obtížně. O tom, že k pozorování je třeba použít speciální filtr, se doufám netřeba dlouze zmiňovat. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Tauridy překvapily celkem vysokou aktivitou bolidů. Jisté náznaky, že by jich mohlo být více, jako třeba v roce 2005, tu byly, ale jejich počty a jasnost zatím spíše příjemně překvapil. Tauridy dělíme na severní a jižní větev a vyletují tedy zdánlivě ze souhvězdí Býka. Co do rychlosti jde spíše o pomalejší meteory. A pokud jste patřili mezi ty šťastlivce, kteří zaznamenali velmi jasný bolid v sobotu 31. října, tak i víte, jak taková taurida dokáže ohromit. A pozoruhodný je i fakt, že astronomové vědí něco o jejich původu. Jedná se totiž o úlomky z krátkoperiodické komety 3P/Encke. Ta nebývá na obloze příliš jasná, i když ji můžeme pozorovat celkem často, protože má oběžnou dobu 3,3 roku. Bylo určitě zajímavé sledovat výbuch a zánik kusu kometární hmoty a rozhodně nemuselo jít o poslední takové pozorování. Tauridy létají po dobu řadu dní kolem konce října a začátku listopadu.

Začíná dvoutýdenní akce Týden vědy a techniky s bohatým astronomickým programem.

Kosmonautika

  • Minulý týden přinesl Kosmonautix.cz první živý přenos startu rakety s českým komentářem a doplňkovými materiály a informacemi. Video ze startu je k dispozici i ze záznamu. Pozorovat jsme mohli raketu Atlas V ve slabší konfiguraci 401, která vynášela další ze satelitů sítě GPS. Na videu je také krásně vidět kondenzační kužel u špice rakety, když překonávala bariéru rychlosti zvuku.
  • Sonda Cassini se minulý týden ponořila do výtrysků slané vody z měsíce Enceladu. K průletu došlo v neuvěřitelně nízké výšce pouze 50 km nad povrchem. První snímky již na Zemi dorazily, na podrobnější výsledky si ještě počkáme.
  • Na cestu k asteroidu Bennu, z něhož by měla odebrat vzorky, které by měly být dopraveny na Zemi, se chystá sonda OSIRIS-REx. Momentálně už byla dokončena a vypuštění je v plánu příští rok.
  • Sonda DAWN zahájila sestup na finální mapovací dráhu kolem Cerery. Dostane se jen asi 380 km nad povrch a tak se můžeme těšit na zajímavé vědecké objevy a především krásné detailní záběry povrchu této největší planetky, která se díky svému kulatému tvaru dostala do výsadní kategorie trpasličích planet.

Výročí

  • 2. listopadu 1885 (130 let) se narodil americký astronom Harlow Shapley. Známý je jeho spor z období „Velké debaty“ o povaze spirálních mlhovin. Edwin Hubble a další je považovali za vzdálené hvězdné ostrovy daleko za branami Mléčné dráhy, ale Shapley je považoval za útvary uvnitř naší Galaxie. Sám však svou chybu uznal, když mu Hubble poslal svá měření galaxie M 31 v Andromedě. V pozdějším období života se zasadil také o vědeckou stránku organizace UNESCO, čímž do jejího názvu přibylo S jako Scientific. Hovořil také o zónách tekuté vody kolem hvězd, které dnes nazýváme obyvatelnými zónami.
  • 3. listopadu 1930 (85 let) se narodil japonský lovec komet Tsutomu Seki. Kdo by dnes neznal slavnou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki), která se stala jednou z nejlépe viditelných komet ze skupiny lízačů Slunce. Komet jinak objevil, či spoluobjevil celkem šest. V dalším období se věnoval asteroidům a znovuobjevům periodických komet, v čemž byl velmi úspěšný.
  • 8. listopadu 1960 (55 let) startovala americká raketa Little Joe 5. Šlo o test záchrany kabiny chystané lodi Mercury během startu rakety. Nicméně k zapálení motorů záchranné věžičky došlo předčasně a posléze se správně neoddělila kabina od rakety, takže trosky pak dopadly na hladinu Atlantského oceánu po letu do výšky pouze 16 km.
  • 8. listopadu 1940 (75 let) se narodil americký astronom Charles T. Kowal. Známý je především z období jeho práce na Mt. Palomaru. Objevil například novou kategorii těles, nazvanou Kentauři, což jsou tělesa na neobvyklých drahách v oblasti velkých planet. Objevil také dva měsíčky Jupiteru a podílel se na měření vzdáleností galaxií pomocí supernov typu Ia, které se ukázaly být standardními svíčkami při měření vzdáleností vzdáleného vesmíru.
  • 8. listopadu 1935 (80 let) se narodil americký astronom Graham E. Bell. O něm jsme referovali minulý týden jako o spoluobjeviteli periodické komety 178P/Hug-Bell.

Výhled na příští týden

  • Měsíc se přesouvá na večerní oblohu
  • Výročí: Venus Express
  • Výročí: Luna 17
  • Výročí: John Bevis
  • Výročí: Carl A. Wirtanen
  • Výročí: Vesto Slipher

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Tsutomu Seki, Charles Kowal


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »