Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výrobci hlásí: sonda OSIRIS-REx je hotová!
Vít Straka Vytisknout článek

Výrobci hlásí: sonda OSIRIS-REx je hotová!

Sonda OSIRIS-REx po montáži solárních článků a antény pro přenos dat.
Autor: NASA

Bude obrovskou rychlostí vystřelena ze Země, prozkoumá asteroid, ne nepodobný tělesům, která kdysi možná osela Zemi vodou a životem a jednou ho také mohou zahubit, a se vzorky z jeho povrchu přistane v poušti. Ambiciózní mise překročila další důležitou hranici k realizaci.

Start je ještě relativně daleko, přípravy ale letí jako blesk. K 21. říjnu ohlásila firma Lockheed Martin, hlavní kontraktor NASA pro misi OSIRIS-REx, že dokončila výrobu a vesmírné plavidlo je hotové. Všechno jde podle časového plánu a sondu čeká nyní 5 měsíců testování, zda zvládne vibrace při startu na špici rakety a extrémní teploty na meziplanetární dráze.

OSIRIS-REx (zkratka pro Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) vypadá zjednodušeně řečeno jako krychle s délkou hrany asi 3 metry, ze které vybíhají solární panely, komunikační antény, hledáčky pěti vědeckých systémů a zařízení pro odběr vzorků z povrchu asteroidu. Startovní hmotnost plavidla bude skoro 1,5 tuny.

Výroba i testy probíhají v závodě Lockheed Martin v Denveru (stát Colorado), příští květen má být OSIRIS-REx převezen do Kennedyho kosmického střediska na Floridě, tady si už sondu převezmou lidé z NASA, natankují do jejích palivových nádrží hydrazin, zapouzdří ji do aerodynamického krytu pro start a pár týdnů před vzletem integrují s nosičem.

Se samotným vypuštěním se kosmická agentura obrátila na United Launch Alliance, která dodá raketu Atlas V v poměrně vzácně užívané konfiguraci 411, čtyřka je v metrech průměr krytu nákladu rakety, která bude mít jeden postranní pomocný motor na pevné palivo, připevněný z boku k centrálnímu stupni, a jeden motor Centaur ve stupni horním.

Radarový snímek asteroidu Bennu, pořízený radioteleskopem v Arecibu. Autor: Wikipedia
Radarový snímek asteroidu Bennu, pořízený radioteleskopem v Arecibu.
Autor: Wikipedia
Startovní okno k cílové planetce 101995 Bennu se otevírá 3. září 2016 a trvá 39 dnů, pak už bude Bennu příliš daleko od Země a situace by se zlepšila až za půldruhého roku. Pokud všechno klapne (a přípravy údajně mají momentálně dostatečnou časovou rezervu), OSIRIS-REx bude vynesen Atlasem V ze sousedního mysu Canaveral na Floridě na počátku září příštího roku a po přímé trajektorii opustí gravitační sevření Země. Zhruba za rok se ale vrátí a využije přitažlivosti naší planety ke korekci dráhy směrem k Bennu, tzv. gravitačního praku. Tento manévr pomůže sondě dosáhnout asteroidu, jehož oběžná dráha kolem Slunce je skloněna vůči zemské o 6 stupňů.

Za další zhruba rok, 12. září 2018, se OSIRIS-REx konečně dopracuje do sousedství tělesa Bennu a zahájí 68denní periodu, při které se bude postupně přibližovat k cíli a mapovat jeho povrch a pro citlivé systémy potenciálně nebezpečné okolí. Cesta tak potrvá dva roky, není to ale kvůli velké vzdálenosti Bennu (blízkozemní asteroid, jenž oběhne okolo Slunce každého 1,2 pozemského roku) jako spíše obtížností srovnat vzájemné dráhy a rychlosti. Sběr vzorků z povrchu půlkilometrové planetky je plánován v roce 2019, OSIRIS-REx se několikrát velmi těsně přiblíží k povrchu asteroidu, vyfoukne na něj stlačený plyn a tím se snad zadaří dostat rozptýlené částice kamení a prachu do sběrného kanystru sondy. Jakmile bude hotovo, REx odletí do bezpečné vzdálenosti od Bennu a vyčká zážehu, který jej pošle domů.

 

Animace činnosti sondy u planetky Bennu (Goddardovo středisko NASA).

 

Po více než 500 dnech pobytu nad asteroidem Bennu, v březnu 2021, zapálí OSIRIS-REx raketové trysky a zamíří na dlouhou cestu zpět k Zemi. Řítíce se do její atmosféry, sonda v září 2023 odhodí návratový kanystr se 60 gramy půdy z Bennu, vybavený tepelnou ochranou a padákem, a sama se před zánikem v zemském ovzduší zachrání úhybným manévrem, který ji umístí na heliocentrickou dráhu (na níž ostatně bude prakticky po celou misi). Návratový kontejner budou netrpělivě očekávat vědci v poušti v Utahu.

Robotická paže OSIRIS-REx pro odběr vzorků z asteroidu. Autor: Spaceflightnow.com
Robotická paže OSIRIS-REx pro odběr vzorků z asteroidu.
Autor: Spaceflightnow.com
Co přinese takováto mise za zhruba miliardu dolarů? Věci na jedné straně zajímavé, na druhé užitečné. Tělesa jako asteroid Bennu, jakési zdánlivě „nepoužité tvárnice při stavbě sluneční soustavy“, nám mohou napovědět hodně o principu a průběhu jejího vzniku, stejně tak vědci pořád pracují s teorií, že vodu a stavební kameny života jako třeba organické molekuly na Zemi přinesly před miliardami let impakty podobných planetek. A kde jinde si tuto hypotézu potvrdit/vyvrátit než přímo u zdroje?

A to nejlepší nakonec: praktičtí lidé z NASA hodlají využít informace z OSIRIS-REx pro rozpracování nouzových scénářů, kdyby bylo jednoho dne objeveno podobné těleso na kolizní dráze se Zemí a my bychom byli nuceni jej z tohoto nešťastného kursu odchýlit.

V roce 2010 se na asteroid Bennu zaměřili italští vědci a varovali před 8 možnostmi jeho dopadu na zemský povrch mezi lety 2169 a 2199, pozdější pozorování a upřesnění jeho dráhy ukázalo, že při všech osmi průletech kolem Země v té době nepřesáhne pravděpodobnost zásahu naší planety sedm setin procenta. Odhady z loňského roku hovoří o kumulativní pravděpodobnosti zásahu povrchu Země tělesem Bennu 0,037 procenta pro období let 2175 až 2196.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASASpaceFlight.com 22. 10. 2015
[2] Spaceflightnow.com 25. 10. 2015
[3] OSIRIS-REx na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: 101955 bennu, OSIRIS-REx, Zásah Země asteroidem


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »