Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2015

45. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 4. listopadu 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 2. 11. do 8. 11. 2015. Měsíc je kolem poslední čtvrti a můžeme jej spatřit i ráno a dopoledne. Koncem týdne se setkává s ranními planetami, kde výše je Jupiter a pod ním Venuše a Mars. Tauridy se o víkendu připomněly několika jasnými bolidy. Aktivita Slunce je nízká pouze na přivrácené polokouli. Začíná akce Týden vědy a techniky.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 3. listopadu. V pátek 6. listopadu bude 5° vpravo od Jupiteru a v sobotu 7. listopadu ráno jej spatříme v krásném trojúhelníku Mars – Venuše – Měsíc. Objekty bude od sebe dělit úhlová vzdálenost 2 až 3 stupně.

Planety:
Na ranní obloze pokračuje skvělá viditelnost planet Venuše (–4,3 mag), Jupiteru (–1,8 mag) a Marsu (1,7 mag). Víkend přinese zmíněné setkání s Měsícem, ale již během týdne dojde k největšímu přiblížení Venuše a Marsu. V pondělí a úterý ráno je najdeme blíže než jeden stupeň od sebe, takže se vejdou i do jednoho zorného pole málo zvětšujícího dalekohledu.
Slabší planety jsou vidět i večer nad jihem a jihovýchodem. Na mysli máme Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag). Jak je vidět z číselného údaje, Uran zasahuje na hranici viditelnosti pouhým okem, což se nyní na tmavé večerní obloze může podařit. Hledat je možno pod hvězdou 4 mag epsilon v Rybách. Polohu najdete díky zadní straně sprnové mapky Aleše Majera.

Aktivita Slunce byla nízká, ale s víkendem zřejmě došlo k výrazné změně. Nejprve těsně za okrajem slunečního kotouče došlo k velmi silné erupci, která dokonce vyslala vysokoenergetické protony i směrem k Zemi, a ty se jako jakési „sněžení“ projevily na kameře LASCO C3 SOHO. Zároveň se i na přivrácené polokouli začala formovat veliká oblast se skvrnami. V dalekohledu je nádherná a také okem již nemusíme být bez šance, i když zatím byla vidět okem jen obtížně. O tom, že k pozorování je třeba použít speciální filtr, se doufám netřeba dlouze zmiňovat. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Tauridy překvapily celkem vysokou aktivitou bolidů. Jisté náznaky, že by jich mohlo být více, jako třeba v roce 2005, tu byly, ale jejich počty a jasnost zatím spíše příjemně překvapil. Tauridy dělíme na severní a jižní větev a vyletují tedy zdánlivě ze souhvězdí Býka. Co do rychlosti jde spíše o pomalejší meteory. A pokud jste patřili mezi ty šťastlivce, kteří zaznamenali velmi jasný bolid v sobotu 31. října, tak i víte, jak taková taurida dokáže ohromit. A pozoruhodný je i fakt, že astronomové vědí něco o jejich původu. Jedná se totiž o úlomky z krátkoperiodické komety 3P/Encke. Ta nebývá na obloze příliš jasná, i když ji můžeme pozorovat celkem často, protože má oběžnou dobu 3,3 roku. Bylo určitě zajímavé sledovat výbuch a zánik kusu kometární hmoty a rozhodně nemuselo jít o poslední takové pozorování. Tauridy létají po dobu řadu dní kolem konce října a začátku listopadu.

Začíná dvoutýdenní akce Týden vědy a techniky s bohatým astronomickým programem.

Kosmonautika

  • Minulý týden přinesl Kosmonautix.cz první živý přenos startu rakety s českým komentářem a doplňkovými materiály a informacemi. Video ze startu je k dispozici i ze záznamu. Pozorovat jsme mohli raketu Atlas V ve slabší konfiguraci 401, která vynášela další ze satelitů sítě GPS. Na videu je také krásně vidět kondenzační kužel u špice rakety, když překonávala bariéru rychlosti zvuku.
  • Sonda Cassini se minulý týden ponořila do výtrysků slané vody z měsíce Enceladu. K průletu došlo v neuvěřitelně nízké výšce pouze 50 km nad povrchem. První snímky již na Zemi dorazily, na podrobnější výsledky si ještě počkáme.
  • Na cestu k asteroidu Bennu, z něhož by měla odebrat vzorky, které by měly být dopraveny na Zemi, se chystá sonda OSIRIS-REx. Momentálně už byla dokončena a vypuštění je v plánu příští rok.
  • Sonda DAWN zahájila sestup na finální mapovací dráhu kolem Cerery. Dostane se jen asi 380 km nad povrch a tak se můžeme těšit na zajímavé vědecké objevy a především krásné detailní záběry povrchu této největší planetky, která se díky svému kulatému tvaru dostala do výsadní kategorie trpasličích planet.

Výročí

  • 2. listopadu 1885 (130 let) se narodil americký astronom Harlow Shapley. Známý je jeho spor z období „Velké debaty“ o povaze spirálních mlhovin. Edwin Hubble a další je považovali za vzdálené hvězdné ostrovy daleko za branami Mléčné dráhy, ale Shapley je považoval za útvary uvnitř naší Galaxie. Sám však svou chybu uznal, když mu Hubble poslal svá měření galaxie M 31 v Andromedě. V pozdějším období života se zasadil také o vědeckou stránku organizace UNESCO, čímž do jejího názvu přibylo S jako Scientific. Hovořil také o zónách tekuté vody kolem hvězd, které dnes nazýváme obyvatelnými zónami.
  • 3. listopadu 1930 (85 let) se narodil japonský lovec komet Tsutomu Seki. Kdo by dnes neznal slavnou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki), která se stala jednou z nejlépe viditelných komet ze skupiny lízačů Slunce. Komet jinak objevil, či spoluobjevil celkem šest. V dalším období se věnoval asteroidům a znovuobjevům periodických komet, v čemž byl velmi úspěšný.
  • 8. listopadu 1960 (55 let) startovala americká raketa Little Joe 5. Šlo o test záchrany kabiny chystané lodi Mercury během startu rakety. Nicméně k zapálení motorů záchranné věžičky došlo předčasně a posléze se správně neoddělila kabina od rakety, takže trosky pak dopadly na hladinu Atlantského oceánu po letu do výšky pouze 16 km.
  • 8. listopadu 1940 (75 let) se narodil americký astronom Charles T. Kowal. Známý je především z období jeho práce na Mt. Palomaru. Objevil například novou kategorii těles, nazvanou Kentauři, což jsou tělesa na neobvyklých drahách v oblasti velkých planet. Objevil také dva měsíčky Jupiteru a podílel se na měření vzdáleností galaxií pomocí supernov typu Ia, které se ukázaly být standardními svíčkami při měření vzdáleností vzdáleného vesmíru.
  • 8. listopadu 1935 (80 let) se narodil americký astronom Graham E. Bell. O něm jsme referovali minulý týden jako o spoluobjeviteli periodické komety 178P/Hug-Bell.

Výhled na příští týden

  • Měsíc se přesouvá na večerní oblohu
  • Výročí: Venus Express
  • Výročí: Luna 17
  • Výročí: John Bevis
  • Výročí: Carl A. Wirtanen
  • Výročí: Vesto Slipher

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Tsutomu Seki, Charles Kowal


24. vesmírný týden 2024

24. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »