Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2021

45. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 10. listopadu 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 11. do 14. 11. 2021. Měsíc bude v první čtvrti a dojde k jeho konjunkcím s planetami na večerní obloze. Večer jsou téměř nad jihem také velké planety Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce nás překvapila ještě jednou erupcí v úterý 2. listopadu. Následkem této erupce byla jasná polární záře, kterou ve střední Evropě zakryla oblačnost, ale jinak by byla určitě dobře viditelná. Harmonogram příletů a odletů lodí Crew Dragon u ISS se změnil – nejdřív přistání Crew-2, pak start Crew-3. Probíhají aktivity pro školy i veřejnost v rámci akce Czech Space Week. Před 50 lety se na oběžnou dráhu Marsu dostala první sonda – Mariner 9.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 11. listopadu ve 13:46 SEČ. Ve dnech 7. a 8. listopadu prochází kolem Venuše, 10. a 11. listopadu je v konjunkci se Saturnem a Jupiterem.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,7 mag). Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Pozorovat se dají i ledoví obři – Neptun (7,9 mag) se nachází na pomezí Vodnáře a Ryb, Uran (5,7 mag) v Beranovi.

Aktivita Slunce překvapila podruhé. V poměrně malé aktivní oblasti došlo 2. listopadu k středně silné, ale dlouhotrvající erupci, která byla doprovázena výronem hmoty z koróny (CME). Oblak plazmatu směřoval k Zemi a cestou zkanibalizoval i předchozí CME. Výsledkem byla pěkná polární záře v noci z 3. na 4. listopadu. Ve střední Evropě bylo beznadějně zataženo, ale ze snímků z Dánska nebo Británie je patrné, že nějaká záře by byla bez problémů vidět i od nás. Skvrny jsou na povrchu i tento týden. Jedna například v sobotu připomínala smajlíka (viz obr). Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Trpasličí planeta Ceres, největší těleso v pásu mezi Marsem a Jupiterem, je nyní poblíž hvězdy Aldebaran, jak to zachytil i Stanislav Maléř.

Trpasličí planeta Ceres u Aldebaranu Autor: Stanislav Maléř
Trpasličí planeta Ceres u Aldebaranu
Autor: Stanislav Maléř

Kosmonautika

Proběhla změna v rotaci posádek u ISS. Nakonec byl nejprve naplánován odlet posádky Crew-2. Její přistání mělo proběhnout v neděli, ale vítr v Mexickém zálivu odlet od ISS odložil na 8. 11. ve 20:05 SEČ a přistání je plánováno 9. 11. ve 4:33 SEČ. Další Crew Dragon, mise Crew-3, pak má naplánovaný start na 11. listopadu ve 3:03 SEČ, ale počasí v trase letu (umožňující případné přerušení mise a přistání) může start posunout.

Čínská raketa CZ-2D startovala s vylepšeným aerodynamickým krytem a a trojicí družic Yaogan 35. Podle Michala Václavíka se jedná o novou řadu družic pro pozorování Země, případně signálové zpravodajství, kde jsou zastoupeny družice a jejich konstelace jak pro civilní, tak i vojenské užití.

9. listopadu má odstartovat japonská raketa Epsilon s devíti družicemi. Start byl z nedělního termínu odložen kvůli počasí. Na vině je nepříznivá předpověď počasí v okolí kosmodromu Kagošima.

Probíhá akce Czech Space Week. Zažít můžete řadu událostí a přednášek.

Výročí

8. listopadu 1656 (365 let) se narodil Edmond Halley. Veřejnosti je asi nejvíce znám jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci zhruba jednou za 76 let. Byl to také významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Byl přítelem Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.

11. listopadu 1966 (55 let) startovala mise Gemini 12. Šlo o závěrečný let programu, který byl přípravou na lety k Měsíci. Jim Lowell a Edwin Aldrin procvičovali setkávání a spojení s cílovým tělesem Agena, vystupovali do vesmírného prostoru a prováděli mnoho dalších experimentů.

12. listopadu 1891 (130 let) se narodil astronom Seth Barnes Nicholson, objevitel čtyř jupiterových měsíců. Svůj astronomický život strávil především na Mount Wilsonu a věnoval se studiu Slunce.

12. listopadu 1896 (125 let) se narodil český astronom František Kadavý, čestný člen České astronomické společnosti. Podílel se na chodu nově vzniklé společnosti po vzniku republiky, kdy zájem o ni opadal. Po založení Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně byl jejím prvním ředitelem. Podílel se na pozorování a shromažďování kreseb sluneční fotosféry.

12. listopadu 1981 (40 let) odstartoval ke svému druhému letu raketoplán Columbia. Šlo o druhý let raketoplánu vůbec a poprvé letěla nějaká kosmická loď podruhé do vesmíru jako opakovatelně použitelný vesmírný dopravní prostředek. Velitel J. Engle a pilot R. Truly měli testovat manipulátor – „kanadskou ruku“, ale selhání jedné ze tří důležitých jednotek pro výrobu vody a elektřiny vedlo ke zkrácení mise na dva dny. Mnoho dalších úkolů mise se ale podařilo ověřit a splnit. Byl to také poslední let raketoplánu s bíle natřenou externí nádrží. Při dalších letech již měly pro STS charakteristickou oranžovočervenou barvu, čímž se zároveň ušetřilo na hmotnosti nádrže asi 272 kg.

14. listopadu 1971 (50 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda Mariner 9. Tímto manévrem těsně předběhla sovětské sondy Mars 2 a Mars 3 a stala se prvním tělesem na oběžné dráze červené planety. Po několikaměsíční prachové bouři začala posílat ostré záběry marsovského povrchu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: deště Leonid
  • výročí: Alois Vrátník

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edmond Halley, Seth Nicholson, Gemini 12, Raketoplán Columbia, Mariner 9, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »