Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 13. listopadu 2019 (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 12. listopadu ve 14:34 SEČ.

Planety:

Západ Slunce s Merkurem 9. května 2016 mezi stromy. Autor: Petr Horálek.
Západ Slunce s Merkurem 9. května 2016 mezi stromy.
Autor: Petr Horálek.
Přechod Merkuru přes sluneční disk už jsme shrnuli mnohokrát, naposledy v tiskovém prohlášení. Připomeňme také odkaz na místa, kde se bude v ČR pozorovat.

Večer po západu Slunce jsou v přibližně stejném rozestupu tři planety. Venuše (−3,8 mag) je zatím ještě docela nízko, ale už se blíží planetě Jupiter (−1,9 mag). Vzhledem k jasnosti obou planet nebude problém je z dobrým výhledem na jihozápad spatřit. Saturn (0,6 mag) je ještě od dalších 20° jižněji, než Jupiter. Ráno je nad jihovýchodem planeta Mars (1,8 mag), nyní v relativní blízkosti jasné hvězdy Spica.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Ohlédnutí za zákrytem hvězdy planetkou (87) Sylvia ukazuje, jak je podobné pozorování dobrodružným i užitečným počinem. Astronom musí mít štěstí na počasí, ale navíc není podstatné, zda leží mimo předpokládanou oblast pozorovatelnosti. Díky pozorováním v delším horizontu kolem zákrytu se podařilo detekovat také oba měsíčky planetky a navíc i pěkně vytvarovat její dolní část, která právě zakrývala hvězdu při pohledu z našeho území.
Další podobné úkazy budou k vidění i během listopadu. Například 13. 11. ve 23:08 UT (tedy 14. po půlnoci) zakryje asi 12km planetka č. 1153 Wallenbergia hvězdu o jasnosti 6,7 mag v Blížencích. Pokles jasu bude výrazný (o 9 mag) a trvání asi 4,5 sekundy nevypadá marně.  

Dojít může také k zákrytu hvězdy Měsícem. Například 11. listopadu po přechodu Merkuru, pokud vyjde počasí, je možné kolem 23. hodiny vyhlížet zákryt hvězdičky 6,3 mag v souhvězdí Velryby. Bohužel Měsíc bude téměř v úplňku. Zajímavé to bude v pátek 15. listopadu, kdy se nejprve krátce po 21. hodině vynoří zpoza neosvětlené strany hvězda 5,9 mag ze souhvězdí Blíženců, aby se poté přidala i éta Geminorum o jasnosti asi 3,5 mag. Ta se schová za osvětlenou stranu kolem 22:40 SEČ a opět vyleze asi ve 23:35. Během této noci, ale už 16. 11. projde za Měsícem i mí Gem, jasnost 2,9 mag, v čase 2:55 až 4:12.

Kosmonautika

Zajímavě dopadl 4. listopadu test lodi Starliner, kdy se ověřovala její schopnost úniku ze startovní rampy v případě nehody rakety (tzv. Pad Abort Test). Tato zkouška proběhla úspěšně, loď se vznesla do správné vzdálenosti a přistála na padácích. Paradoxem je, že selhal jeden z hlavních padáků lodi, přesto Boeing i NASA považují test za úspěšný. Je třeba dodat, že padáky při dřívějších testech pracovaly normálně a že pro přistání stačí v nouzi i jediný ze tří.

První stupeň rakety Falcon 9 po návratu na mořskou plošinu Autor: SpaceX - flickr
První stupeň rakety Falcon 9 po návratu na mořskou plošinu
Autor: SpaceX - flickr
SpaceX teď delší dobu neměla na kontě žádný start svého Falconu. Aktuálně se však chystá ke startu vcelku zajímavá mise Falconu 9. Poprvé v historii bude první stupeň rakety znovupoužit již počtvrté a poprvé poletí také aerodynamické kryty, které byly vyloveny z moře při jedné z misí Falconu Heavy (s družicí Arabsat 6A). Start je v plánu v pondělí 11. listopadu v 16:00 SEČ. Pokud jde o náklad, ten bude také neméně zajímavý, neboť na palubě je další várka družic Starlink. Tentokrát má jít o první sadu operačních, zatímco předchozí byly brány jako testovací. Pozorovatelé se mohou opět těšit na zajímavá pozorování šňůrky družic a astronomové se mohou začít pomalu těšit na konec fotek bez čárek od družic, zvláště, když toto je pouze začátek startů mnoha set, ale spíše tisíců podobných družic. Jak moc to poškodí fotografie a jak moc je uvidíme vizuálně napoví až další letní období, kdy bude na obloze více Starlinků a kdy budou ozářeny Sluncem celou noc.

Výstup do volného kosmu, který na ISS 15. 11. vykonají Andrew Morgan a Luca Parmitano, pomůže v opravách přístroje AMS-02, který je určen ke zkoumání podstaty skryté látky vesmíru.

Výročí

12. listopadu 1924 (95 let) se narodil francouzský astronom a balónový letec Audouin Dollfus. Pracoval na observatoři Meudon u Paříže a také na známé horské observatoři Pic du Midi. Jeho zájmem bylo studium objektů sluneční soustavy v polarizovaném světle. Tímto způsobem například ještě před návštěvou Marsu kosmickými sondami uvažoval, z čeho by mohl být tvořen jeho povrch. Nejlépe mu na pozorovaná data sedělo složení z oxidů železa. Gerard Kuiper jej tehdy přesvědčoval, že data by lépe odpovídala vyvřelým horninám, ale pozdější pozorování dala za pravdu Dollfusovi. Z pozorování na Pic du Midi také uvažoval velmi slabou atmosféru Merkuru a na jeho povrchu identifikoval některé albedové útvary až do rozměrů pod 500 km. Z pozorování polarizovaného světla také dokázal, že Měsíc nemůže mít atmosféru. V roce 1966 objevil malý měsíc Saturnu Janus. Využil faktu, že prstence byly tehdy natočeny svojí rovinou k dráze Země a proto jakoby téměř zmizely. Z jeho záznamů je zřejmé, že možná zaznamenal i Epiméthea, který je na stejné dráze jako Janus, ale nevšiml si, že jde o dva odlišné satelity. Se svým otcem podnikal také lety balónem. Při tom stanovili některé světové rekordy a jako první také přinesl pozorování Marsu ze stratosféry.

12. listopadu 2014 (5 let) provedlo přistávací pouzdro Philae ze sondy Rosetta pokus o přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. V původním plánovaném místě přistání se však nedokázalo zachytit, odrazilo se a přistálo v obtížné pozici na jiném místě. Přesto vysílalo, a než se mu vybily baterie, vysílalo informace a snímky z povrchu komety. Nakonec bylo i nalezeno a vyfotografováno mezi skalisky.

Animovaný GIF Philae, jak byl vyfotografován 2. září 2016 a jeho porovnání s 3D modelem Autor: 3D model Philae: CNES/A.Charpentier; obrázek: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/IN
Animovaný GIF Philae, jak byl vyfotografován 2. září 2016 a jeho porovnání s 3D modelem
Autor: 3D model Philae: CNES/A.Charpentier; obrázek: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/IN

14. listopadu 1969 (50 let) odstartovala k Měsíci mise Apollo 12. Astronauti Pete Conrad a Alan Bean poté úspěšně přistáli 24. listopadu na rozhraní Moře poznaného a Moře ostrovů. Na oběžné dráze na ně čekal Richard Gordon. Kosmická loď přistála jen několik desítek metrů od sondy Surveyor 3, která zde měkce dosedla dva roky před Apollem. Astronauti z ní mohli odmontovat některé díly a dovézt je zpět na Zemi.

15. listopadu 1974 (45 let) odstartovala první španělská družice Intasat. Šlo jen o 20 kg těžkou minidružici a studovala ionosféru.

Výhled na příští týden 

  • Venuše a Jupiter večer, Merkur a Mars ráno
  • Výročí: COBE
  • Výročí: Edwin Hubble
  • Výročí: družicová observatoř Swift

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Intasat, Philae, Apollo 12, Audouin Dollfus, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »