Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 13. listopadu 2019 (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 12. listopadu ve 14:34 SEČ.

Planety:

Západ Slunce s Merkurem 9. května 2016 mezi stromy. Autor: Petr Horálek.
Západ Slunce s Merkurem 9. května 2016 mezi stromy.
Autor: Petr Horálek.
Přechod Merkuru přes sluneční disk už jsme shrnuli mnohokrát, naposledy v tiskovém prohlášení. Připomeňme také odkaz na místa, kde se bude v ČR pozorovat.

Večer po západu Slunce jsou v přibližně stejném rozestupu tři planety. Venuše (−3,8 mag) je zatím ještě docela nízko, ale už se blíží planetě Jupiter (−1,9 mag). Vzhledem k jasnosti obou planet nebude problém je z dobrým výhledem na jihozápad spatřit. Saturn (0,6 mag) je ještě od dalších 20° jižněji, než Jupiter. Ráno je nad jihovýchodem planeta Mars (1,8 mag), nyní v relativní blízkosti jasné hvězdy Spica.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Ohlédnutí za zákrytem hvězdy planetkou (87) Sylvia ukazuje, jak je podobné pozorování dobrodružným i užitečným počinem. Astronom musí mít štěstí na počasí, ale navíc není podstatné, zda leží mimo předpokládanou oblast pozorovatelnosti. Díky pozorováním v delším horizontu kolem zákrytu se podařilo detekovat také oba měsíčky planetky a navíc i pěkně vytvarovat její dolní část, která právě zakrývala hvězdu při pohledu z našeho území.
Další podobné úkazy budou k vidění i během listopadu. Například 13. 11. ve 23:08 UT (tedy 14. po půlnoci) zakryje asi 12km planetka č. 1153 Wallenbergia hvězdu o jasnosti 6,7 mag v Blížencích. Pokles jasu bude výrazný (o 9 mag) a trvání asi 4,5 sekundy nevypadá marně.  

Dojít může také k zákrytu hvězdy Měsícem. Například 11. listopadu po přechodu Merkuru, pokud vyjde počasí, je možné kolem 23. hodiny vyhlížet zákryt hvězdičky 6,3 mag v souhvězdí Velryby. Bohužel Měsíc bude téměř v úplňku. Zajímavé to bude v pátek 15. listopadu, kdy se nejprve krátce po 21. hodině vynoří zpoza neosvětlené strany hvězda 5,9 mag ze souhvězdí Blíženců, aby se poté přidala i éta Geminorum o jasnosti asi 3,5 mag. Ta se schová za osvětlenou stranu kolem 22:40 SEČ a opět vyleze asi ve 23:35. Během této noci, ale už 16. 11. projde za Měsícem i mí Gem, jasnost 2,9 mag, v čase 2:55 až 4:12.

Kosmonautika

Zajímavě dopadl 4. listopadu test lodi Starliner, kdy se ověřovala její schopnost úniku ze startovní rampy v případě nehody rakety (tzv. Pad Abort Test). Tato zkouška proběhla úspěšně, loď se vznesla do správné vzdálenosti a přistála na padácích. Paradoxem je, že selhal jeden z hlavních padáků lodi, přesto Boeing i NASA považují test za úspěšný. Je třeba dodat, že padáky při dřívějších testech pracovaly normálně a že pro přistání stačí v nouzi i jediný ze tří.

První stupeň rakety Falcon 9 po návratu na mořskou plošinu Autor: SpaceX - flickr
První stupeň rakety Falcon 9 po návratu na mořskou plošinu
Autor: SpaceX - flickr
SpaceX teď delší dobu neměla na kontě žádný start svého Falconu. Aktuálně se však chystá ke startu vcelku zajímavá mise Falconu 9. Poprvé v historii bude první stupeň rakety znovupoužit již počtvrté a poprvé poletí také aerodynamické kryty, které byly vyloveny z moře při jedné z misí Falconu Heavy (s družicí Arabsat 6A). Start je v plánu v pondělí 11. listopadu v 16:00 SEČ. Pokud jde o náklad, ten bude také neméně zajímavý, neboť na palubě je další várka družic Starlink. Tentokrát má jít o první sadu operačních, zatímco předchozí byly brány jako testovací. Pozorovatelé se mohou opět těšit na zajímavá pozorování šňůrky družic a astronomové se mohou začít pomalu těšit na konec fotek bez čárek od družic, zvláště, když toto je pouze začátek startů mnoha set, ale spíše tisíců podobných družic. Jak moc to poškodí fotografie a jak moc je uvidíme vizuálně napoví až další letní období, kdy bude na obloze více Starlinků a kdy budou ozářeny Sluncem celou noc.

Výstup do volného kosmu, který na ISS 15. 11. vykonají Andrew Morgan a Luca Parmitano, pomůže v opravách přístroje AMS-02, který je určen ke zkoumání podstaty skryté látky vesmíru.

Výročí

12. listopadu 1924 (95 let) se narodil francouzský astronom a balónový letec Audouin Dollfus. Pracoval na observatoři Meudon u Paříže a také na známé horské observatoři Pic du Midi. Jeho zájmem bylo studium objektů sluneční soustavy v polarizovaném světle. Tímto způsobem například ještě před návštěvou Marsu kosmickými sondami uvažoval, z čeho by mohl být tvořen jeho povrch. Nejlépe mu na pozorovaná data sedělo složení z oxidů železa. Gerard Kuiper jej tehdy přesvědčoval, že data by lépe odpovídala vyvřelým horninám, ale pozdější pozorování dala za pravdu Dollfusovi. Z pozorování na Pic du Midi také uvažoval velmi slabou atmosféru Merkuru a na jeho povrchu identifikoval některé albedové útvary až do rozměrů pod 500 km. Z pozorování polarizovaného světla také dokázal, že Měsíc nemůže mít atmosféru. V roce 1966 objevil malý měsíc Saturnu Janus. Využil faktu, že prstence byly tehdy natočeny svojí rovinou k dráze Země a proto jakoby téměř zmizely. Z jeho záznamů je zřejmé, že možná zaznamenal i Epiméthea, který je na stejné dráze jako Janus, ale nevšiml si, že jde o dva odlišné satelity. Se svým otcem podnikal také lety balónem. Při tom stanovili některé světové rekordy a jako první také přinesl pozorování Marsu ze stratosféry.

12. listopadu 2014 (5 let) provedlo přistávací pouzdro Philae ze sondy Rosetta pokus o přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. V původním plánovaném místě přistání se však nedokázalo zachytit, odrazilo se a přistálo v obtížné pozici na jiném místě. Přesto vysílalo, a než se mu vybily baterie, vysílalo informace a snímky z povrchu komety. Nakonec bylo i nalezeno a vyfotografováno mezi skalisky.

Animovaný GIF Philae, jak byl vyfotografován 2. září 2016 a jeho porovnání s 3D modelem Autor: 3D model Philae: CNES/A.Charpentier; obrázek: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/IN
Animovaný GIF Philae, jak byl vyfotografován 2. září 2016 a jeho porovnání s 3D modelem
Autor: 3D model Philae: CNES/A.Charpentier; obrázek: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/IN

14. listopadu 1969 (50 let) odstartovala k Měsíci mise Apollo 12. Astronauti Pete Conrad a Alan Bean poté úspěšně přistáli 24. listopadu na rozhraní Moře poznaného a Moře ostrovů. Na oběžné dráze na ně čekal Richard Gordon. Kosmická loď přistála jen několik desítek metrů od sondy Surveyor 3, která zde měkce dosedla dva roky před Apollem. Astronauti z ní mohli odmontovat některé díly a dovézt je zpět na Zemi.

15. listopadu 1974 (45 let) odstartovala první španělská družice Intasat. Šlo jen o 20 kg těžkou minidružici a studovala ionosféru.

Výhled na příští týden 

  • Venuše a Jupiter večer, Merkur a Mars ráno
  • Výročí: COBE
  • Výročí: Edwin Hubble
  • Výročí: družicová observatoř Swift

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Intasat, Philae, Apollo 12, Audouin Dollfus, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »