Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2020

46. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 11. listopadu 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2020. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše a níže taky Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu je velká skupina skvrn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. V neděli 15. listopadu je v plánu start kosmické lodi Crew Dragon v rámci mise Crew-1 k ISS se čtveřicí kosmonautů na palubě. Před 50 lety nesla sonda Luna 17 k Měsíci vozidlo Lunochod 1.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 15. listopadu v 6:07 SEČ. Ve dnech 12. až 14. listopadu bude procházet kolem Venuše a Merkuru na ranní obloze.

Mars Autor: Pavel Prokop
Mars
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem. Planety už jsou od sebe méně něž pět stupňů a během deseti dnů klesne vzdálenost o jeden stupeň. Mars (−1,9 mag) je vidět večer krásně nad jihovýchodem až jihem. Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−4,1 mag), kterou nyní doplnil i Merkur (−0,3 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená a na povrchu je pěkná velká skupina skvrn, kde dochází ke slabším erupcím. Další malé skvrnky byly o víkendu i na severní polokouli Slunce. To vše se děje poté, co jedna skupina skvrn zapadla. Znamená to snad ono zvýšení aktivity, které by mělo už probíhat? Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

škvrny na Slnku Autor: Tadeáš Valent
škvrny na Slnku
Autor: Tadeáš Valent

Komety můžeme večer pozorovat nejméně dvě. Nízko nad obzorem je periodická 88P/Howell. Prochází pod Jupiterem asi stejně daleko od něj, jako je Jupiter od Saturnu. Jasnější, i když obtížně viditelná pro svůj difúzní vzhled, je kometa C/2020 M3 (ATLAS). Tato kometa je snadno k nalezení v souhvězdí Oriona, kde prochází kolem jeho pasu. Ráno je nízko v souhvězdí Poháru kometa C/2020 S3 (Erasmus).  

Pozice komety 88P/Howell ve 46. a 47. týdnu 2020 kolem 18. hodiny SEČ
Pozice komety 88P/Howell ve 46. a 47. týdnu 2020 kolem 18. hodiny SEČ

Pozice komety C/2020 S3 (Erasmus) ve 46. týdnu 2020 kolem 5. hodiny SEČ.
Pozice komety C/2020 S3 (Erasmus) ve 46. týdnu 2020 kolem 5. hodiny SEČ.

Kosmonautika

6. listopadu vynesla raketa Falcon 9 družici GPS III-04 a první stupeň úspěšně přistál na mořské plošině.

6. listopadu odstartovala také čínská raketa CZ-6 a vynesla 10 argentinských a tři čínské družice.

7. listopadu úspěšně odstartovala nová raketa Ceres-1 soukromé čínské společnosti Galactic Energy. Vynesena byla komunikační družice Tianqi 11. Tato soukromá čínská společnost vyvíjí rakety dva roky a jejím dalším cílem je znovupoužitelná raketa na principu Falconu 9.

7. listopadu odstartovala úspěšně také indická raketa PSLV-DL s radarovou družicí EOS-01 a devíti malými cubesaty.

Raketu Atlas V s armádní družicí NROL-101 potkal odklad, nyní i kvůli počasí. Předběžný termín startu je 11. listopadu ve 23:22 SEČ.

Nejvíce očekávaným startem týdne je však start rakety Falcon 9 s pilotovanou kosmickou lodí Crew Dragon v rámci mise Crew-1 k ISS. Na palubě bude čtveřice kosmonautů. Tři z nich jsou z NASA – Michael Hopkins, Victor Glover a Shannon Walker(ová) – a s nimi letí Japonec Sóiči Noguči.

Výročí

9. listopadu 2005 (15 let) odstartovala k Venuši evropská sonda Venus Express. Pracovala dlouho nad původní dvouletý plán a hlavním úkolem bylo zkoumat atmosféru. Podařilo se jí například nasnímat krásné vzdušné víry v polárních oblastech planety. Podařilo se zjistit, že rotace Venuše se mírně zpomaluje. Informace, které přinesla, také opět rozvířily diskuzi o aktuální sopečné aktivitě na povrchu Venuše.

10. listopadu 1695 (325 let) se narodil anglický lékař a astronom John Bevis. Uvádí se, že v roce 1731 si v souhvězdí Býka všiml slabého mlhavého obláčku, který dnes známe jako první objekt Messiérova katalogu, tedy Krabí mlhovinu. Současný název je znám díky pozorování Lorda Rosse z roku 1844, který krabí strukturu vypozoroval svým dalekohledem o průměru 90 cm. Ironií osudu při pozdějším pozorování Velkým dalekohledem o průměru 1,8 metru už tento tvar neviděl, ale název se mezitím vžil. V roce 1737 (28. 5.) měl Bevis také štěstí, když pozoroval zákryt Merkuru kotoučkem planety Venuše.

10. listopadu 1970 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 17. V rámci této mise se na povrch dostalo osmikolové dálkově ovládané vozidlo Lunochod 1. Na rozdíl od marsovských vozítek probíhalo jeho řízení „v reálném čase“ s přihlédnutím ke zpoždění, které musel řidič na Zemi zvládnout, protože signál mezi Zemí a Měsícem putuje asi 2,5 sekundy tam a zpět. To se úspěšně dařilo a Lunochod zvládl pořídit desítky tisíc fotografií a ujel 10,5 km.

11. listopadu 1875 (145 let) se narodil americký astronom Vesto Slipher. Pracoval na Lowellově observatoři ve Flagstaffu v Arizoně. V roce 1912 pozoroval posun spektrálních čar galaxií k červenému konci spektra, tzv. rudý posuv. To dalo později základ k měření vzdáleností ve vesmíru. Nelze samozřejmě opomenout fakt, že v roce 1929 najal Clyda Tombaugha, aby hledal 9. planetu a ten o rok později nalezl Pluto.

11. listopadu 1910 (110 let) se narodil americký astronom Carl A. Wirtanen. Jeho kariéra je silně spjata s Lickovou observatoří. Podílel se také na fotografické přehlídce oblohy z Mt. Hamiltonu, díky které mohly být přesně určeny pohyby hvězd vůči vzdáleným galaxiím a také se z těchto fotografických desek dalo spočítat, kolik vzdálených galaxií vlastně ve vesmíru asi je. Pochopitelně, při prohlížení fotografických desek často narazil na novou kometu a tak jeho jméno známe především z komet, přičemž nejznámější je periodická 46P/Wirtanen.

11. listopadu 1915 (105 let) se narodil australský optik a astronom Ben Gascoigne. Má významný podíl na optickém návrhu Anglo-australského dalekohledu o průměru 3,9 metru, který byl jedním z nejvýznamějších dalekohledů 20. století. Už po 2. světové válce navíc pomohl "zvětšit" vesmír, když společně s Geraldem Kronem pracoval na observatoři Mount Stromlo. Zde měřili vzdálenost Velkého Magellanova oblaku, který byl tehdy zdrojem pro určování i dalších vzdálenějších objektů. Z jejich měření se ukázalo, že tato naše sousední galaxie je dvakrát dál, než se do té doby předpokládalo. Tím se i zdvojnásobily rozměry tehdy známého vesmíru.

12. listopadu 1980 (40 let) proletěla sonda Voyager 1 kolem Saturnu. Průlet byl optimalizován tak, aby došlo k co nejlepšímu zkoumání jeho měsíce Titan. Sonda se proto protáhla kolem jižního pólu planety a letěla mimo rovinu ekliptiky, čímž její mise skončila. Voyager 1 nemohl proletět kolem Uranu a Neptunu a změna tra