Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2022

46. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 16. listopadu v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 11. do 20. 11. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale máme zde zajímavé skvrny. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Raketa SLS přečkala bouři Nicole na rampě a chystá se ke startu. Po dlouhé době letěl Falcon 9 bez záchrany stupně. ISS se dočkala zásobovací lodi Cygnus, které se neotevřel jeden panel solárních článků. Čína také dopravila nákladní loď Tianzhou-5 ke stanici Tiangong. Před 55 lety popoletěla sonda Surveyor 6 po povrchu Měsíce.

Obloha

Ubývající Měsíc Autor: Jakub Albert
Ubývající Měsíc
Autor: Jakub Albert
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 16. listopadu ve 14:27 SEČ. Bude tedy pozorovatelný v druhé polovině noci a po ránu. V neděli 20. listopadu ráno bude Měsíc v těsné blízkosti hvězdy Porrima v souhvězdí Panny.

Mars Autor: Stanislav Maléř
Mars
Autor: Stanislav Maléř
Planety
Večer můžeme pozorovat Saturn (0,7 mag), který je nad jihem již před 18. hodinou a jasný Jupiter (−2,7 mag), který vrcholí nad jihem kolem 2O:30 SEČ. Mars (−1,2 mag) je večer nad východem a o půlnoci je již krásných 55° nad jihovýchodem (maximálně vystoupá 63 stupňů před druhou ráno). Jeho věrnými souputníky jsou jasné hvězdy Betelgeuse z Oriona a Aldebaran z Býka, se kterými tvoří trojúhelník. Na tmavé obloze je okem slabě viditelný také Uran (5,6 mag), který se nachází v Beranu a vrcholí po 23. hodině ve výšce přes 55 stupňů. Pouze dalekohledem viditelný Neptun (7,9 mag) je ve Vodnáři pod hlavou Ryby asi šest stupňů západně od Jupiteru.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 11. 21:20   13. 11. 18:00, Europa, konec přechodu stínu
15. 11. 17:10   13. 11. 19:18-22:04, Ganymed, zatmění
16. 11. 22:55   17. 11. 22:42-0:56, Io, přechod, 23:52-2:08 Io, stín přechod
17. 11. 18:50   18. 11. 19:56, Io, zákryt zač., 23:18 Io, zatmění konec
19. 11. 0:35   18. 11. 21:06, Europa, zákryt zač.
19. 11. 20:25   19. 11. 17:10-19:24, Io, přechod, 18:20-20:36, Io, stín přechod
      20. 11. 17:48, Io, zatmění konec
      20. 11. 17:56-20:36, Europa, stín přechod, 18:16, Europa, přechod konec
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je lehce zvýšená. Slunce potěšilo dvěma aktivními oblastmi 13140-41, kde se vyskytovaly velké skvrny. Největší byla s filtrem pozorovatelná i pouhým okem. Erupční aktivita byla zatím relativně nízká. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Sluneční skvrny Autor: Stanislav Maléř
Sluneční skvrny
Autor: Stanislav Maléř

Maximum meteorického roje Leonid připadá letos na 18. listopadu. Protože Měsíc ve fázi kolem poslední čtvrti vychází před půlnocí, bude trochu rušit pozorování hlavně v době, kdy je nad ránem radiant vysoko a padá nejvíce meteorů. V minulosti Leonidy potěšily výraznými maximy, ale poslední léta jsou typická nízkou aktivitou s počty 10 až 20 meteorů za hodinu. Popis historie pozorování Leonid a jednoho takového pozorování za současných podmínek najdete na stránce Astronomických událostí. Předpovědi případného zvýšení aktivity se velmi liší. Podle jednoho z nich, který odkazujeme, je možné zvýšení aktivity 19. 11. po 6. hodině ráno našeho času (kdy už u nás svítá). 
Optimální doba k pozorování bude zřejmě 17. listopadu večer před půlnocí, než vyjde Měsíc, nebo v noci z 18. na 19. listopadu. K pozorování meteorů není potřeba žádné složité vybavení. Zajistěte si především teplé oblečení a pohodlí karimatky, spacáku nebo lehátka. Dívat se nemusíte jen do okolí radiantu v souhvězdí Lva, ale klidně i jinam na oblohu. Stopy Leonid poznáte snadno, jde o velmi rychlé meteory, jejichž trajektorie se sbíhají v hlavě Lva. Pokud meteor poletí odjinud a navíc bude třeba pomalejší, jde o náhodný meteor, nebo jiný slabší roj. Očekávat můžete, že uvidíte jen několik meteorů za hodinu, ale zato někdy i několik za pár minut.

Kosmonautika

Raketa SLS úspěšně přečkala silné poryvy větru během přechodu bouře Nicole. Start s lodí Orion k Měsíci je prozatím v plánu 16. listopadu v 7:04 SEČ a startovní okno trvá 2 hodiny. Další možná startovní okna jsou na obrázku níže. Aktuality nabízí podrobně též Kosmonautix.cz.

Startovní okna Artemis I v listopadu 2022. Foto: Michael Cain / Spaceflight Now / Coldlife Photography. Text: Martin Gembec
Startovní okna Artemis I v listopadu 2022. Foto: Michael Cain / Spaceflight Now / Coldlife Photography. Text: Martin Gembec

Nákladní loď Cygnus nazvaná Sally Ride(ová) se v rámci mise NG-18 dostala úspěšně k ISS přesto, že se nerozevřel jeden kruhový panel fotovoltaických článků.

Čína vypustila také nákladní loď Tianzhou-5, která u jejich stanice Tiangong nahradila nákladní Tianzhou-4.
11. listopadu startovala ještě raketa CZ-6A s družicí Yunhai-3. Oddělení bočních stupňů i druhého stupně pěkně zachytil uživatel sociálních sítí s přezdívkou Mickey.

SpaceX úspěšně splnila zakázku na vynesení geostacionárních družic Intelsat Galaxy 31 a 32. Firma si objednala Falcon 9 v tzv. expandable verzi, tedy bez možnosti záchrany prvního stupně, který letěl už počtrnácté. Díky tomu dostaly družice větší impulz a bude pro ně snazší se dostat na správnou dráhu vlastním pohonem.

10. listopadu se na oběžnou dráhu dostala družice JPSS-2. Tato družice je určena k výzkumu atmosféry a bude jako NOAA-21 používat stejný radiometr, jako předchozí NPP-Suomi a JPSS-1 (NOAA-20). Využití dat z přístroje VIIRS dobře popisuje Martin Setvák z ČHMÚ. Raketa Atlas 5 startovala naposledy z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Při startu vynesla také nafukovací tepelný štít LOFTID, který úspěšně splnil svou misi a přistál do oceánu.

Po 908 dnech na oběžné dráze ukončil misi OTV-6 vojenský miniraketoplán X-37B, když přistál 12. 11. na Floridě. Velmi podrobně se o něm rozepsal Michal Václavík.

Výročí

17. listopadu 1597 (425 let) se narodil anglický matematik Henry Gellibrand. Zabýval se výzkumem zemského magnetického pole. Objevil proměnnost směru magnetické deklinace, tedy úhlu, který svírá střelka kompasu se směrem k severnímu pólu. Magnetický pól mění svou polohu, a navíc není totožný se zeměpisným. V roce 2022 už doputoval k severu zeměpisnému a je s ním téměř v zákrytu.

17. listopadu 1967 (55 let) se povedlo sondě Surveyor 6 restartovat motor a poprvé odstartovat z povrchu Měsíce. Sonda popoletěla do výšky 4 metry a do strany asi 3 metry. Poté opět měkce dosedla a pokračovala ve výzkumu.

19. listopadu 1932 (90 let) se narodila americká astronomka Eleanor F. Helinová. Byla vedoucí projektu NEAT (Near-Earth Asteroid Tracking) a je spoluobjevitelkou řady komet, mezi nimiž je i objekt (4015) Wilson-Harrington, u něhož známe i kometární povahu, a tedy je označován jako 107P/Wilson-Harrington. Dalšími kometami s jejím jménem jsou 111P/Helin–Roman–Crockett, 117P/Helin–Roman–Alu a 132P/Helin–Roman–Alu.

Výhled na příští týden 

  •  
  • výročí: TV-SAT 1
  • výročí: Meteosat 1
  • výročí: Poslední let rakety N1
  • výročí: Karel Novák

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Henry Gellibrand, Eleanor Helin, Surveyor 6, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »