Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2023

46. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 15. listopadu 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 11. do 19. 11. 2023. Měsíc bude v novu a koncem týdne se vynoří jako srpek na večerní obloze. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem, ráno září na východě jasná Venuše. Mars je v konjunkci se Sluncem a zmizí přímo za ním. Aktivita Slunce je mírně zvýšená, nastaly další středně silné erupce a slabší polární záře. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Měsíc planetky Dinkinesh je kontaktní binární těleso. Raketa Falcon 9 vynesla v rámci mise Transporter 9 řadu družic, mezi nimi i třetí slovenský cubesat Veronika. SpaceX se možná pokusí o start sestavy SuperHeavy Starship. Před 100 lety se narodil Alan Shepard, první Američan v kosmu a jeden z těch, co chodili po Měsíci. Před čtvrtstoletím padaly bolidy z roje Leonid.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 13. 11. v 10:27 SEČ.

Planety
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Vodnáře je nad jihem po setmění. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem. Venuše (−4,4 mag) je nejlépe vidět ráno jako jasný objekt na východě. Uran (5,6 mag) je viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem v souhvězdí Berana (pouze na velmi tmavé obloze). Neptun (7,8 mag) spatříme pouze dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb.
Merkur je ze střední Evropy nepozorovatelný, ačkoli se dostává do východní elongace a Mars bude v konjunkci, doslova schován za Sluncem.

Aktivita Slunce byla vyšší, jednak díky aktivním oblastem přesouvajícím se k západnímu okraji Slunce a jednak díky eruptivním protuberancím. Nastaly i polární záře, byť z Česka už neviditelné, na rozdíl od skvělé záře 5. listopadu. Největší skvrna nám brzy zapadne a jiné jsou zatím v nedohlednu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Snímek komety C/2023 H2 (Lemmon) vznikl složením sady expozic 135mm objektivem na jádro komety (hvězdy se vlivem pohybu komety mezi hvězdami jeví jako čárky) Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Snímek komety C/2023 H2 (Lemmon) vznikl složením sady expozic 135mm objektivem na jádro komety (hvězdy se vlivem pohybu komety mezi hvězdami jeví jako čárky)
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Stále dobře se vyvíjí kometa C/2023 H2 (Lemmon), jejíž jasnost se již přiblížila 6,5 mag a nyní bude zase slábnout a mizet níže k obzoru skrz souhvězdí Orla a Kozoroha. Dobrou pomůckou k vyhledání může být mapka z CzSkY.cz.

Planetka Dinkinesh, kterou 1. 11. fotografovala sonda Lucy, nejenže má měsíc, ale on je dokonce kontaktním binárním tělesem. Ukázaly to další fotografie, které sonda poslala při odletu od svého dočasného cíle.

Ideální pozorovací podmínky mají tento týden Leonidy. Tento meteorický roj nyní produkuje jen málo meteorů. V ranních hodinách kolem 18. listopadu by mělo být k vidění asi 10 meteorů za hodinu. Leonidy jsou nejrychlejšími známými meteory a často zanechávají dohasínající stopu. Dívat se lze jen tak okem kamkoliv na oblohu a stopa Leonidy by měla zdánlivě směřovat z hlavy souhvězdí Lva. Hustší proudy částic se střetly se zemí v letech 1998 až 2002 a o dešti bolidů 1998 se dočtete níže ve výročích.

Kosmonautika

V sobotu 11. 11. úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 z kosmodromu Vandenbeg v Kalifornii a vynesla 113 malých družic včetně několika zajímavých cubesatů. Byla mezi nimi i třetí slovenská družice nazvaná Veronika, která vznikla na objednávku slovenského podnikatele Borise Procika, který ji pojmenoval po své dceři. Družice je vybavena kamerou pro focení Země a bude sloužit popularizačním a vzdělávacím účelům. O této družici pohovořil v živém přenosu Kosmonautixu Jakub Kapuš, šéf firmy Spacemaniac, která družici postavila. Družice se ozvala a pracuje správně. Mezitím právě v těchto dnech zaniká v atmosféře první slovenská družice, cubesat SkCube.

Během týdne je v plánu start dvou Falconů 9. S třetím párem družic O3b mPOWER a se Starlinky. Ten nejzajímavější start bychom ale rádi viděli ze základny Starbase v Boca Chica na jihu Texasu. SpaceX by ráda otestovala raketu SuperHeavy a na ní sedící Starship. Let je v plánu ne dříve než 17. listopadu a k vývoji sestavy bylo vydáno pěkné upoutávkové video.

Výročí

13. listopadu 1978 (45 let) odstartovala vědecká observatoř vysokých energií NASA nazvaná HEAO-2 (Albert Einstein). Byla to observatoř určená k snímání rentgenových paprsků. Mohla tedy studovat zbytky supernov, našla také množství rentgenových zdrojů v galaxii v Andromedě a v Magallenových mračnech, zjišťovala chování plynu kupách galaxií a detekovala rentgenové jety z galaxií jako je M 87.

14. listopadu 2003 (20 let) objevili Michael Brown, Chad Trujillo a David Rabinowitz transneptunickou planetku (90377) Sedna. Ukázalo se, že je poměrně velká, a proto ji řadíme mezi trpasličí planety. Její povrch je nápadně červený a má velmi výstřednou dráhu, takže byla objevena poblíž přísluní (v době objevu 90 au od Slunce, přísluní 76 au) a vzdálit se může více než 900 astronomických jednotek od Slunce.

William Herschel Autor: wikipedia
William Herschel
Autor: wikipedia
15. listopadu 1738 (285 let) se narodil v Německu hudebník a později britský královský astronom William Herschel. Jeho rodina se původně jmenovala Jelínkova a pocházela z jižní Moravy. William i jeho sourozenci byli slavní v hudbě nebo astronomii. Jeho zásluhy jsou velmi rozsáhlé, proto doporučuji přečíst výše zmíněný odkaz z Techmanie, nebo také informace západočeské encyklopedie Astronomia. Za vše zmíníme alespoň Herschelův objev planety Uran v roce 1781.

15. listopadu 1988 (35 let) odstartoval ke svému jedinému letu sovětský raketoplán Buran. Start tehdy zajišťovala vysoce výkonná raketa Eněrgija. Raketoplán dosáhl oběžné dráhy a po dvou obletech se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přistání zajistilo mikrovlnné navádění na dráhu kosmodromu Bajkonur. Později došlo v Sovětském svazu ke změnám a další lety byly zrušeny. Jeden ze zkušebních modelů neschopný letu do vesmíru se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Speyeru.

16. listopadu 1973 (50 let) odstartovala na palubu vesmírné stanice Skylab poslední posádka v lodi Apollo, tzv. mise Skylab 4.

17. listopadu 1998 (25 let) nastalo nečekané maximum meteorického roje Leonid, které vstoupilo do paměti jako noc bolidů. Šťastlivci, zvláště na Moravě, zažili opravdu úchvatné divadlo, kdy za hodinu padalo přes 300 meteorů a z toho tak třetina byly velmi jasné meteory, tzv. bolidy.

Bolidy ze souhvězdí Lva 17. 11. 1998. Na snímku MFF UK v Modre (SR) celooblohovou komorou Distagon (rybí oko) vidíme v čase 0:33 až 4:37 SEČ asi stovku bolidů, tedy meteorů jasnějších mínus dvou magnitud. Autor: MFF UK
Bolidy ze souhvězdí Lva 17. 11. 1998. Na snímku MFF UK v Modre (SR) celooblohovou komorou Distagon (rybí oko) vidíme v čase 0:33 až 4:37 SEČ asi stovku bolidů, tedy meteorů jasnějších mínus dvou magnitud.
Autor: MFF UK

18. listopadu 1923 (100 let) se narodil první americký astronaut Alan Shepard. Jako člen programu Mercury se vydal do kosmu k balistickému skoku v kabině lodi Mercury (Freedom 7). Později také stanul jako pátý člověk na Měsíc, kde přistál s Apollem 14. Na povrchu se mu také podařilo odpálit dva golfové míčky.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Bedřich Čurda-Lipovský
  • výročí: Zarja, první modul ISS

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Skylab 4, Leonidy 1998, Alan shepard, HEAO-2, William herschel, Sedna, Raketoplán Buran, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »