Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2023

46. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 15. listopadu 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 11. do 19. 11. 2023. Měsíc bude v novu a koncem týdne se vynoří jako srpek na večerní obloze. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem, ráno září na východě jasná Venuše. Mars je v konjunkci se Sluncem a zmizí přímo za ním. Aktivita Slunce je mírně zvýšená, nastaly další středně silné erupce a slabší polární záře. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Měsíc planetky Dinkinesh je kontaktní binární těleso. Raketa Falcon 9 vynesla v rámci mise Transporter 9 řadu družic, mezi nimi i třetí slovenský cubesat Veronika. SpaceX se možná pokusí o start sestavy SuperHeavy Starship. Před 100 lety se narodil Alan Shepard, první Američan v kosmu a jeden z těch, co chodili po Měsíci. Před čtvrtstoletím padaly bolidy z roje Leonid.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 13. 11. v 10:27 SEČ.

Planety
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Vodnáře je nad jihem po setmění. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem. Venuše (−4,4 mag) je nejlépe vidět ráno jako jasný objekt na východě. Uran (5,6 mag) je viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem v souhvězdí Berana (pouze na velmi tmavé obloze). Neptun (7,8 mag) spatříme pouze dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb.
Merkur je ze střední Evropy nepozorovatelný, ačkoli se dostává do východní elongace a Mars bude v konjunkci, doslova schován za Sluncem.

Aktivita Slunce byla vyšší, jednak díky aktivním oblastem přesouvajícím se k západnímu okraji Slunce a jednak díky eruptivním protuberancím. Nastaly i polární záře, byť z Česka už neviditelné, na rozdíl od skvělé záře 5. listopadu. Největší skvrna nám brzy zapadne a jiné jsou zatím v nedohlednu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Snímek komety C/2023 H2 (Lemmon) vznikl složením sady expozic 135mm objektivem na jádro komety (hvězdy se vlivem pohybu komety mezi hvězdami jeví jako čárky) Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Snímek komety C/2023 H2 (Lemmon) vznikl složením sady expozic 135mm objektivem na jádro komety (hvězdy se vlivem pohybu komety mezi hvězdami jeví jako čárky)
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Stále dobře se vyvíjí kometa C/2023 H2 (Lemmon), jejíž jasnost se již přiblížila 6,5 mag a nyní bude zase slábnout a mizet níže k obzoru skrz souhvězdí Orla a Kozoroha. Dobrou pomůckou k vyhledání může být mapka z CzSkY.cz.

Planetka Dinkinesh, kterou 1. 11. fotografovala sonda Lucy, nejenže má měsíc, ale on je dokonce kontaktním binárním tělesem. Ukázaly to další fotografie, které sonda poslala při odletu od svého dočasného cíle.

Ideální pozorovací podmínky mají tento týden Leonidy. Tento meteorický roj nyní produkuje jen málo meteorů. V ranních hodinách kolem 18. listopadu by mělo být k vidění asi 10 meteorů za hodinu. Leonidy jsou nejrychlejšími známými meteory a často zanechávají dohasínající stopu. Dívat se lze jen tak okem kamkoliv na oblohu a stopa Leonidy by měla zdánlivě směřovat z hlavy souhvězdí Lva. Hustší proudy částic se střetly se zemí v letech 1998 až 2002 a o dešti bolidů 1998 se dočtete níže ve výročích.

Kosmonautika

V sobotu 11. 11. úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 z kosmodromu Vandenbeg v Kalifornii a vynesla 113 malých družic včetně několika zajímavých cubesatů. Byla mezi nimi i třetí slovenská družice nazvaná Veronika, která vznikla na objednávku slovenského podnikatele Borise Procika, který ji pojmenoval po své dceři. Družice je vybavena kamerou pro focení Země a bude sloužit popularizačním a vzdělávacím účelům. O této družici pohovořil v živém přenosu Kosmonautixu Jakub Kapuš, šéf firmy Spacemaniac, která družici postavila. Družice se ozvala a pracuje správně. Mezitím právě v těchto dnech zaniká v atmosféře první slovenská družice, cubesat SkCube.

Během týdne je v plánu start dvou Falconů 9. S třetím párem družic O3b mPOWER a se Starlinky. Ten nejzajímavější start bychom ale rádi viděli ze základny Starbase v Boca Chica na jihu Texasu. SpaceX by ráda otestovala raketu SuperHeavy a na ní sedící Starship. Let je v plánu ne dříve než 17. listopadu a k vývoji sestavy bylo vydáno pěkné upoutávkové video.

Výročí

13. listopadu 1978 (45 let) odstartovala vědecká observatoř vysokých energií NASA nazvaná HEAO-2 (Albert Einstein). Byla to observatoř určená k snímání rentgenových paprsků. Mohla tedy studovat zbytky supernov, našla také množství rentgenových zdrojů v galaxii v Andromedě a v Magallenových mračnech, zjišťovala chování plynu kupách galaxií a detekovala rentgenové jety z galaxií jako je M 87.

14. listopadu 2003 (20 let) objevili Michael Brown, Chad Trujillo a David Rabinowitz transneptunickou planetku (90377) Sedna. Ukázalo se, že je poměrně velká, a proto ji řadíme mezi trpasličí planety. Její povrch je nápadně červený a má velmi výstřednou dráhu, takže byla objevena poblíž přísluní (v době objevu 90 au od Slunce, přísluní 76 au) a vzdálit se může více než 900 astronomických jednotek od Slunce.

William Herschel Autor: wikipedia
William Herschel
Autor: wikipedia
15. listopadu 1738 (285 let) se narodil v Německu hudebník a později britský královský astronom William Herschel. Jeho rodina se původně jmenovala Jelínkova a pocházela z jižní Moravy. William i jeho sourozenci byli slavní v hudbě nebo astronomii. Jeho zásluhy jsou velmi rozsáhlé, proto doporučuji přečíst výše zmíněný odkaz z Techmanie, nebo také informace západočeské encyklopedie Astronomia. Za vše zmíníme alespoň Herschelův objev planety Uran v roce 1781.

15. listopadu 1988 (35 let) odstartoval ke svému jedinému letu sovětský raketoplán Buran. Start tehdy zajišťovala vysoce výkonná raketa Eněrgija. Raketoplán dosáhl oběžné dráhy a po dvou obletech se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přistání zajistilo mikrovlnné navádění na dráhu kosmodromu Bajkonur. Později došlo v Sovětském svazu ke změnám a další lety byly zrušeny. Jeden ze zkušebních modelů neschopný letu do vesmíru se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Speyeru.

16. listopadu 1973 (50 let) odstartovala na palubu vesmírné stanice Skylab poslední posádka v lodi Apollo, tzv. mise Skylab 4.

17. listopadu 1998 (25 let) nastalo nečekané maximum meteorického roje Leonid, které vstoupilo do paměti jako noc bolidů. Šťastlivci, zvláště na Moravě, zažili opravdu úchvatné divadlo, kdy za hodinu padalo přes 300 meteorů a z toho tak třetina byly velmi jasné meteory, tzv. bolidy.

Bolidy ze souhvězdí Lva 17. 11. 1998. Na snímku MFF UK v Modre (SR) celooblohovou komorou Distagon (rybí oko) vidíme v čase 0:33 až 4:37 SEČ asi stovku bolidů, tedy meteorů jasnějších mínus dvou magnitud. Autor: MFF UK
Bolidy ze souhvězdí Lva 17. 11. 1998. Na snímku MFF UK v Modre (SR) celooblohovou komorou Distagon (rybí oko) vidíme v čase 0:33 až 4:37 SEČ asi stovku bolidů, tedy meteorů jasnějších mínus dvou magnitud.
Autor: MFF UK

18. listopadu 1923 (100 let) se narodil první americký astronaut Alan Shepard. Jako člen programu Mercury se vydal do kosmu k balistickému skoku v kabině lodi Mercury (Freedom 7). Později také stanul jako pátý člověk na Měsíc, kde přistál s Apollem 14. Na povrchu se mu také podařilo odpálit dva golfové míčky.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Bedřich Čurda-Lipovský
  • výročí: Zarja, první modul ISS

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Skylab 4, Leonidy 1998, Alan shepard, HEAO-2, William herschel, Sedna, Raketoplán Buran, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »