46. vesmírný týden 2024
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v pátek 15. 11. ve 22:29 SEČ. V konjunkci s Jupiterem bude v neděli 17. 11.
Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) zapadá brzy po Slunci, ale večer je vidět velmi nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasná hvězda na ještě modravé obloze. Saturn (0,9 mag) vrcholí nad jihem už po 19. hodině. Jupiter (–2,8 mag) je večer nad jihovýchodem jako nejvýraznější „hvězda“ v Býkovi. Mars (–0,2 mag) je velmi vysoko nad jihem ráno. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.
Aktivita Slunce je vysoká a poněkud překvapivě i aktivita geomagnetického pole. I slabý Kp index 4 stačil ke spatření fotografické polární záře a v určitém okamžiku, kdy zesílila 9. listopadu po půlnoci, mohla být vidět i okem. Překvapivé to je s ohledem na to, že při erupcích nebyl uvolněny oblaky částic, takže jde jen o různé změny ve slunečním větru, které se postaraly o slabé polární záře. A to může pokračovat i tento týden. Sledujme tedy aktivitu Slunce i nadále, například na Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika a sondy
Czech Space Week přinesl zajímavé informace o možnostech letu Aleše Svobody, který nyní prodělává první část výcviku astronautů v ESA (což shrnuje jím psaný seriál na Kosmonautix.cz). Změna spočívá v tom, že na scénu vstupuje ještě společnost VAST se svojí soukromou kosmickou stanicí. Odborným poradcem této firmy je totiž bývalý astronaut NASA Andrew Feustel, velmi dobře známý i v českých kruzích. Ten nyní osobně navštívil ČR a věnoval se popularizaci kosmonautiky, ale neváhal také propagovat myšlenku, že se velmi rád osobně zasadí o to, aby Aleš mohl letět. A proč ne rovnou s VAST místo společnosti Axiom? A nebo rovnou dvakrát, na ISS s Axiom a pak s VAST na soukromou stanici. Necháme se překvapit, jak k tomu přistoupí budoucí česká vláda. Bylo by to bezpochyby přínosem a zlomovým bodem v české kosmonautice.
Nákladní loď Dragon se v rámci mise Spx-31 připojila 5. 11. k ISS. Vše šlo hladce, počínaje startem rakety Falcon 9, přistáním jejího prvního stupně a připojením ke stanici ještě v den startu. Na palubě dovezla mezi experimenty i jeden český příspěvek, kdy v jednom z týmů i s českým zastoupením budou testovat vystavení kosmickému prostředí vzorků transparentní polyamidové fólie s potenciálním využitím v termo-optických aplikacích, a to po dobu jednoho roku. Zajímavostí byla i nestandardní otočka celé stanice o 180°, aby se mohly otestovat motory Dragonu pro případ budoucího zážehu při deorbitaci celé stanice. Dragon mírně zvedl výšku oběžné dráhy stanice přibližně o 110 metrů v perigeu a 1,2 km v apogeu. Největší změny výšky stanice nad Zemí zajišťuje nákladní loď Progress.
Výročí
12. listopadu 1924 (100 let) se narodil francouzský astronom a balónový letec Audouin Dollfus. Pracoval na observatoři Meudon u Paříže a také na známé horské observatoři Pic du Midi. Jeho zájmem bylo studium objektů sluneční soustavy v polarizovaném světle. Tímto způsobem například ještě před návštěvou Marsu kosmickými sondami uvažoval, z čeho by mohl být tvořen jeho povrch. Nejlépe mu na pozorovaná data sedělo složení z oxidů železa. Gerard Kuiper jej tehdy přesvědčoval, že data by lépe odpovídala vyvřelým horninám, ale pozdější pozorování dala za pravdu Dollfusovi. Z pozorování na Pic du Midi také uvažoval velmi slabou atmosféru Merkuru a na jeho povrchu identifikoval některé albedové útvary až do rozměrů pod 500 km. Z pozorování polarizovaného světla také dokázal, že Měsíc nemůže mít atmosféru. V roce 1966 objevil malý měsíc Saturnu Janus. Využil faktu, že prstence byly tehdy natočeny svojí rovinou k dráze Země a proto jakoby téměř zmizely. Z jeho záznamů je zřejmé, že možná zaznamenal i Epiméthea, který je na stejné dráze jako Janus, ale nevšiml si, že jde o dva odlišné satelity. Se svým otcem podnikal také lety balónem. Při tom stanovili některé světové rekordy a jako první také přinesl pozorování Marsu ze stratosféry.
12. listopadu 2014 (10 let) provedlo přistávací pouzdro Philae ze sondy Rosetta pokus o přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. V původním plánovaném místě přistání se však nedokázalo zachytit, odrazilo se a přistálo v obtížné pozici na jiném místě. Přesto vysílalo, a než se mu vybily baterie, odebralo vzorky a vysílalo informace i snímky z povrchu komety. Nakonec bylo i nalezeno a vyfotografováno mezi skalisky.
14. listopadu 1969 (55 let) odstartovala k Měsíci mise Apollo 12. Tato výprava nabrala zajímavý vývoj hned pár sekund po startu, kdy do Saturnu 5 udeřil blesk. Astronauti Pete Conrad a Alan Bean poté úspěšně přistáli 24. listopadu na rozhraní Moře poznaného a Moře ostrovů. Na oběžné dráze na ně čekal Richard Gordon. Kosmická loď přistála jen několik desítek metrů od sondy Surveyor 3, která zde měkce dosedla dva roky před Apollem. Astronauti z ní mohli odmontovat některé díly a dovézt je zpět na Zemi.
15. listopadu 1974 (50 let) odstartovala první španělská družice Intasat. Šlo jen o 20 kg těžkou minidružici a studovala ionosféru.
Výhled na příští týden
- Druhý přechod stínu Titanu přes Saturnův kotouč
- Výročí: COBE
- Výročí: Edwin Hubble
- Výročí: družicová observatoř Swift
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).