Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2016

47. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 23. 11. 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 11. do 27. 11. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti a vidět ráno. Večer je nízko na jihozápadě Venuše a Mars. V první polovině noci lze pozorovat také Neptun a Uran. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Uplynulý týden byl bohatý na zajímavé starty raket, následující možná nabídne jeden čínský start. ISS má opět šestičlennou posádku a čínská dvojice přistála zpět na Zemi. Zajímavé je, že přezkoušený stupeň Falconu 9 se vrací zpět do Kalifornie a tak je oznámení prosincového startu SpaceX na spadnutí.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 21. listopadu 2016 v 9h 33 min SEČ. Postupně ubývající srpek pak uvidíme nejlépe ráno, přičemž v pátek 25. 11. se potká s Jupiterem. Budou od sebe vzdáleny jen dva stupně.

Planety:
Venuše (–4,1 mag) je nyní krásnou Večernicí, ačkoli není ještě tak vysoko nad jihozápadním obzorem. Mars (0,6 mag) je večer nad jihem uprostřed Kozorohu.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,8 mag) v Panně. 23. 11. v 5 h 34 min začíná přechod stínu Io, a v 6 h 27min začne přecházet i měsíček samotný. 24. 11. v 5:34 začíná zatmění Europy a v 5:51 vylézá Io ze zákrytu. 26. 11. v 6 h18 min začíná zatmění Ganymédu. GRS přechází v úterý 22. 11. v 5h 35 min, ve čtvrtek 24. 11. v 7h 10 min a v neděli 27. 11. ve 4h45 min (vždy SEČ).

Aktivita Slunce zůstává nízká. Podle informací NOAA jsme stále v sestupné fázi slunečního cyklu. Hluboké minimum můžeme očekávat teprve někdy v l. 2019 až 2020, možná později. K Zemi se opět natáčí větší koronální díra, díky které byla zvýšená geomagnetická aktivita na konci října. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Minulý týden byl z pohledu kosmonautiky velmi nabitý. Především to byly dva dny. 17. listopadu se do vesmíru vydala čtveřice družic GPS díky raketě Ariane 5 a večer téhož dne odstartovala raketa Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-03. V noci na neděli jsme se pak dočkali spojení Sojuzu s ISS a startu rakety Atlas V s meteodružicí GOES-R. K tomu všemu se vrátila čínská dvojice z orbitální stanice Tiangong-2. V neděli jsme se navíc dočkali potvrzení informací, že v Texasu skončily testy Falconu 9, který již předtím byl v Kalifornii připraven ke startu a nyní je na cestě zpět do Kalifornie. Dá se tedy očekávat, že prosincový start s družicemi Iridium-NEXT bude brzy potvrzen.
  • Ve dnech 25. až 27. listopadu se ve Valašském Meziříčí koná Kosmos News Party

Výročí

  • 27. listopadu 1971 (45 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2. Ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo. Na Marsu zrovna zuřila velká prachová bouře. Přistávací modul s sebou vezl i jakýsi prototyp vozítka na lyžinách, které mělo zkoumat okolí přistávací části.
  • 27. listopadu 1701 (315 let) se narodil Anders Celsius. Tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice. Původní návrh byl převrácený a pro bod varu vody měl stanovenu hodnotu nula. Otočení stupnice má podle některých zdrojů na svědomí až rok po Celsiově úmrtí další významný švédský vědec Carl Linné.
    Celsius se nejprve proslavil při proměřování zploštění Zeměkoule a v astronomii přispěl ke studiu polárních září, které dával do souvislosti s poruchami magnetického pole Země. Proměřil také jasnost více než 300 hvězd. Objevil také, že Skandinávie se lehce zvedá nad hladinu oceánu, v důsledku odlehčení po dobách ledových. Celsius to však dal do souvislosti s vypařováním vody v mořích.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc
  • Výročí: Mercury 5
  • Výročí: Mars 3
  • Výročí: Wilhelm Tempel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Anders Celsius, Mars 2, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »