Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2016

47. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 23. 11. 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 11. do 27. 11. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti a vidět ráno. Večer je nízko na jihozápadě Venuše a Mars. V první polovině noci lze pozorovat také Neptun a Uran. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Uplynulý týden byl bohatý na zajímavé starty raket, následující možná nabídne jeden čínský start. ISS má opět šestičlennou posádku a čínská dvojice přistála zpět na Zemi. Zajímavé je, že přezkoušený stupeň Falconu 9 se vrací zpět do Kalifornie a tak je oznámení prosincového startu SpaceX na spadnutí.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 21. listopadu 2016 v 9h 33 min SEČ. Postupně ubývající srpek pak uvidíme nejlépe ráno, přičemž v pátek 25. 11. se potká s Jupiterem. Budou od sebe vzdáleny jen dva stupně.

Planety:
Venuše (–4,1 mag) je nyní krásnou Večernicí, ačkoli není ještě tak vysoko nad jihozápadním obzorem. Mars (0,6 mag) je večer nad jihem uprostřed Kozorohu.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,8 mag) v Panně. 23. 11. v 5 h 34 min začíná přechod stínu Io, a v 6 h 27min začne přecházet i měsíček samotný. 24. 11. v 5:34 začíná zatmění Europy a v 5:51 vylézá Io ze zákrytu. 26. 11. v 6 h18 min začíná zatmění Ganymédu. GRS přechází v úterý 22. 11. v 5h 35 min, ve čtvrtek 24. 11. v 7h 10 min a v neděli 27. 11. ve 4h45 min (vždy SEČ).

Aktivita Slunce zůstává nízká. Podle informací NOAA jsme stále v sestupné fázi slunečního cyklu. Hluboké minimum můžeme očekávat teprve někdy v l. 2019 až 2020, možná později. K Zemi se opět natáčí větší koronální díra, díky které byla zvýšená geomagnetická aktivita na konci října. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Minulý týden byl z pohledu kosmonautiky velmi nabitý. Především to byly dva dny. 17. listopadu se do vesmíru vydala čtveřice družic GPS díky raketě Ariane 5 a večer téhož dne odstartovala raketa Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-03. V noci na neděli jsme se pak dočkali spojení Sojuzu s ISS a startu rakety Atlas V s meteodružicí GOES-R. K tomu všemu se vrátila čínská dvojice z orbitální stanice Tiangong-2. V neděli jsme se navíc dočkali potvrzení informací, že v Texasu skončily testy Falconu 9, který již předtím byl v Kalifornii připraven ke startu a nyní je na cestě zpět do Kalifornie. Dá se tedy očekávat, že prosincový start s družicemi Iridium-NEXT bude brzy potvrzen.
  • Ve dnech 25. až 27. listopadu se ve Valašském Meziříčí koná Kosmos News Party

Výročí

  • 27. listopadu 1971 (45 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2. Ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo. Na Marsu zrovna zuřila velká prachová bouře. Přistávací modul s sebou vezl i jakýsi prototyp vozítka na lyžinách, které mělo zkoumat okolí přistávací části.
  • 27. listopadu 1701 (315 let) se narodil Anders Celsius. Tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice. Původní návrh byl převrácený a pro bod varu vody měl stanovenu hodnotu nula. Otočení stupnice má podle některých zdrojů na svědomí až rok po Celsiově úmrtí další významný švédský vědec Carl Linné.
    Celsius se nejprve proslavil při proměřování zploštění Zeměkoule a v astronomii přispěl ke studiu polárních září, které dával do souvislosti s poruchami magnetického pole Země. Proměřil také jasnost více než 300 hvězd. Objevil také, že Skandinávie se lehce zvedá nad hladinu oceánu, v důsledku odlehčení po dobách ledových. Celsius to však dal do souvislosti s vypařováním vody v mořích.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc
  • Výročí: Mercury 5
  • Výročí: Mars 3
  • Výročí: Wilhelm Tempel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Anders Celsius, Mars 2, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »