Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2019

47. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 20. listopadu 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer za soumraku je vidět Venuše a Jupiter, blížící se do konjunkce, a Saturn. Ráno je vidět Mars a vyhoupne se i Merkur. Ultima Thule, kterou navštívila sonda New Horizons, se nyní oficiálně nazývá Arrkoth. Série zajímavých výstupů z ISS, která právě začala, má za úkol opravit astrofyzikální přístroj AMS-02. Sonda Hayabusa 2 se vrací k Zemi. Historicky už počtvrté letěl a přistál první stupeň rakety Falcon 9. Proběhly dva čínské starty v jednom dni. Před 130 lety se narodil Edwin Hubble. Mise Apollo 12 probíhala před padesáti roky. Před 25 lety startovala sonda COBE zkoumající reliktní záření.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 19. listopadu ve 22:11 SEČ. V týdnu projde Rakem a Lvem do Panny, kde potká v neděli nad ránem poblíž Spicy také planetu Mars. Již v neděli 17. 11. večer po 21. hodině zakrývá hvězdičku mí2 Cnc (5,3 mag) na pomezí Raka a Blíženců. Hvězda vyleze zpoza neosvětlené strany již kolem 21:30.

Planety:
Večer po západu Slunce jsou k sobě stále blíž dvě jasné planety – Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,9 mag). K jejich konjunkci na vzdálenost půldruhého stupně dojde v neděli 24. listopadu večer. Obě planety jsou vidět snadno pouhým okem, přesto je dobré je vyhlížet už po západu Slunce kolem 17. hodiny, a i tehdy jsou jen několik stupňů nad obzorem. Saturn (0,6 mag) je pořád dost vysoko, aby se nedal přehlédnout o něco výše ve Střelci. Ráno je nad jihovýchodem planeta Mars (1,7 mag). V neděli 24. 11. se v jeho blízkosti vyskytne srpek Měsíce a ten pak o den později potká i Merkur, který bude během týdne zjasňovat až do záporných hvězdných velikostí.

2014 MU69 (Ultima Thule) v barevném podání Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Thomas Appéré
2014 MU69 (Ultima Thule) v barevném podání
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Thomas Appéré
Aktivita Slunce je stále velmi nízká, žádné skvrny na povrchu nejsou, viz také aktuální snímek SDO.

Planetka 2014 MU69, kterou prvního ledna 2019 navštívila sonda New Horizons, má nyní oficiální jméno. Možná jste o ní už slyšeli jako o Ultima Thule, ale to bylo od počátku jméno dočasné, než bude schváleno nové, oficiální. Nově se tento vzdálený objekt nazývá Arrokoth, což v řeči původních obyvatel Virginie znamená Nebe.

Kosmonautika

Na Mezinárodní vesmírné stanici začala série výstupů do volného kosmu, při kterých má dojít k opravě významného vědeckého přístroje AMS-02, určeného ke studiu exotické hmoty vesmíru pomocí kosmického záření. Ten byl dopraven na stanici raketoplánem v roce 2011 a pracoval šest let bez poruchy, čímž překročil dvakrát svou životnost. Pak mu začaly odcházet pumpy chladícího systému a nyní už funguje jediná. Přestože není uzpůsoben k opravám, bylo rozhodnuto, že se astronauté pokusí jej opravit. První výstup už máme za sebou a obsahoval hlavně přípravné práce, jako je rozmístění úchytů a odhození protimeteorického štítu z AMS. Další výstupy k AMS jsou v plánu 22. 11., 2. a 8. 12.

Japonská vesmírná agentura oznámila, že její sonda Hayabusa 2, která zkoumala planetku Ryugu a odebrala dvakrát vzorky z povrchu, se právě začíná vracet zpět k Zemi. Nyní sonda snímkuje vzdalující se planetku a zhruba 19. listopadu mají být zažehnuty její iontové motory a zahájeno tak jejich testování. Poté, co proběhnou, mělo by dojít k ostrému zážehu, který má běžet souvisle počínaje 3. prosincem.

Čtyřikrát letěný první stupeň rakety Falcon 9 se vrací po úspěšné misi s družicemi Starlink 15. 11. 2019 Autor: Julia Bergeron
Čtyřikrát letěný první stupeň rakety Falcon 9 se vrací po úspěšné misi s družicemi Starlink 15. 11. 2019
Autor: Julia Bergeron
Proběhl start rakety Falcon 9 s dalšími 60 družicemi Starlink, tentokrát již operační verzí V1-1. Zajímavostí mise je především fakt, že první stupeň letěl již na svoji čtvrtou misi a počtvrté úspěšně přistál. Šnůrku družic jsme tentokrát u nás nemohli pozorovat, ale videa ze světa potvrzují, že se jevila ještě jasnější, než u první várky. Družice byly vypuštěny na nižší dráhu a po testech má být každá z nich přesunuta na vyšší dráhu. Poprvé také letěly již použité aerodynamické kryty, ale jejich opětovné zachycení neprobíhalo, lodě by čelily velkým vlnám.

13. listopadu, v rozmezí tří hodin, proběhly dva čínské starty. Byla to ale shoda okolností, kdy jeden start proběhl po odkladu shodou okolností ve stejný den. První start obstarala raketa Kuaizhou 1A. Jedním z nákladů byla pozorovací družice Jilin-1 Gaofen-2A a druhým neurčená zpravodajská družice. Druhý start obstarala raketa CZ-6, která vynesla pět družic Ningxia 1, určených pro dálkový průzkum Země.

K výročí 50 let mise Apollo 12 vychází na Kosmonautix.cz článek na pokračování.

Výročí

18. listopadu 1989 (25 let) odstartovala observatoř Cosmic Background Explorer (COBE). Jejím úkolem bylo zmapovat reliktní záření na celé obloze. Toto záření je podle teorií pozůstatkem velkého třesku, akorát se rozpínáním vesmíru ochladilo a nyní září při teplotě 2,73 Kelvina, tedy v mikrovlnné oblasti spektra. Družice přinesla velmi významný objev nerovnoměrností v teplotě reliktního záření. Dnes už máme přesnější měření díky družicím WMAP a Planck, které pomohly poodhalit struktury vznikající v ranném vesmíru.

20. listopadu 1889 (130 let) se narodil americký astronom Edwin P. Hubble. Ačkoli byl poněkud rozporuplnou osobností, zůstává faktem, že se zapsal do historie jako jeden z těch, kdo popsali rozpínání vesmíru a díky vesmírnému dalekohledu je jeho jméno známo široké veřejnosti. Hubble popsal přímou úměru mezi rudým posuvem objektu a jeho vzdáleností. To znamená, že čím je od nás objekt dál, tím rychleji se vzdaluje. Z rovnice plyne tzv. Hubbleova konstanta, z níž lze odvodit stáří vesmíru (dříve 50 až 90 km/s na Mpc). Tuto konstantu pomohl poprvé dobře upřesnit právě Hubbleův vesmírný dalekohled (72 km/s na Mpc). Dnes je nejpřesnější hodnota uváděna díky výzkumu družice Planck (67,80±0,77). Stáří vesmíru je díky tomu uváděno 13,82 miliardy let. Edwin Hubble také s pomocí tehdy nového 2,5 metrového dalekohledu na Mount Wilsonu našel Cepheidy v sousedních spirálních mlhovinách, aneb dnes galaxiích, a tím dokázal, že vesmír je mnohem větší a sahá dál, než je Mléčná dráha.

20. listopadu 2004 (15 let) byla vypuštěna vesmírná observatoř Swift. Ta pracuje v oboru nejtvrdšího gama záření. Jejím hlavním úkolem je pomoci odhalit původce tajemných gama záblesků pozorovaných po celé obloze. Původci těchto záblesků mohou být jak vybuchující supernovy, tak jiné exotičtější jevy, jako třeba splývající neutronové hvězdy. U všech však dosud vysvětlení nemáme. V roce 2018 byla dodatečně pojmenována jako Niels Gehrels Swift Observatory na počest amerického astrofyzika, který se zabýval právě oborem gama záření objektů ve vesmíru.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Venuše, Jupiteru a Měsíce
  • Zákryty hvězd planetkami
  • Výročí: Auguste Charlois
  • Výročí: Mariner 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: COBE, Swift, Edwin Hubble, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »