47. vesmírný týden 2019

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 19. listopadu ve 22:11 SEČ. V týdnu projde Rakem a Lvem do Panny, kde potká v neděli nad ránem poblíž Spicy také planetu Mars. Již v neděli 17. 11. večer po 21. hodině zakrývá hvězdičku mí2 Cnc (5,3 mag) na pomezí Raka a Blíženců. Hvězda vyleze zpoza neosvětlené strany již kolem 21:30.

Planety:
Večer po západu Slunce jsou k sobě stále blíž dvě jasné planety – Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,9 mag). K jejich konjunkci na vzdálenost půldruhého stupně dojde v neděli 24. listopadu večer. Obě planety jsou vidět snadno pouhým okem, přesto je dobré je vyhlížet už po západu Slunce kolem 17. hodiny, a i tehdy jsou jen několik stupňů nad obzorem. Saturn (0,6 mag) je pořád dost vysoko, aby se nedal přehlédnout o něco výše ve Střelci. Ráno je nad jihovýchodem planeta Mars (1,7 mag). V neděli 24. 11. se v jeho blízkosti vyskytne srpek Měsíce a ten pak o den později potká i Merkur, který bude během týdne zjasňovat až do záporných hvězdných velikostí.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, žádné skvrny na povrchu nejsou, viz také aktuální snímek SDO.

Planetka 2014 MU69, kterou prvního ledna 2019 navštívila sonda New Horizons, má nyní oficiální jméno. Možná jste o ní už slyšeli jako o Ultima Thule, ale to bylo od počátku jméno dočasné, než bude schváleno nové, oficiální. Nově se tento vzdálený objekt nazývá Arrokoth, což v řeči původních obyvatel Virginie znamená Nebe.

Kosmonautika

Na Mezinárodní vesmírné stanici začala série výstupů do volného kosmu, při kterých má dojít k opravě významného vědeckého přístroje AMS-02, určeného ke studiu exotické hmoty vesmíru pomocí kosmického záření. Ten byl dopraven na stanici raketoplánem v roce 2011 a pracoval šest let bez poruchy, čímž překročil dvakrát svou životnost. Pak mu začaly odcházet pumpy chladícího systému a nyní už funguje jediná. Přestože není uzpůsoben k opravám, bylo rozhodnuto, že se astronauté pokusí jej opravit. První výstup už máme za sebou a obsahoval hlavně přípravné práce, jako je rozmístění úchytů a odhození protimeteorického štítu z AMS. Další výstupy k AMS jsou v plánu 22. 11., 2. a 8. 12.

Japonská vesmírná agentura oznámila, že její sonda Hayabusa 2, která zkoumala planetku Ryugu a odebrala dvakrát vzorky z povrchu, se právě začíná vracet zpět k Zemi. Nyní sonda snímkuje vzdalující se planetku a zhruba 19. listopadu mají být zažehnuty její iontové motory a zahájeno tak jejich testování. Poté, co proběhnou, mělo by dojít k ostrému zážehu, který má běžet souvisle počínaje 3. prosincem.

Proběhl start rakety Falcon 9 s dalšími 60 družicemi Starlink, tentokrát již operační verzí V1-1. Zajímavostí mise je především fakt, že první stupeň letěl již na svoji čtvrtou misi a počtvrté úspěšně přistál. Šnůrku družic jsme tentokrát u nás nemohli pozorovat, ale videa ze světa potvrzují, že se jevila ještě jasnější, než u první várky. Družice byly vypuštěny na nižší dráhu a po testech má být každá z nich přesunuta na vyšší dráhu. Poprvé také letěly již použité aerodynamické kryty, ale jejich opětovné zachycení neprobíhalo, lodě by čelily velkým vlnám.

13. listopadu, v rozmezí tří hodin, proběhly dva čínské starty. Byla to ale shoda okolností, kdy jeden start proběhl po odkladu shodou okolností ve stejný den. První start obstarala raketa Kuaizhou 1A. Jedním z nákladů byla pozorovací družice Jilin-1 Gaofen-2A a druhým neurčená zpravodajská družice. Druhý start obstarala raketa CZ-6, která vynesla pět družic Ningxia 1, určených pro dálkový průzkum Země.

K výročí 50 let mise Apollo 12 vychází na Kosmonautix.cz článek na pokračování.

Výročí

18. listopadu 1989 (25 let) odstartovala observatoř Cosmic Background Explorer (COBE). Jejím úkolem bylo zmapovat reliktní záření na celé obloze. Toto záření je podle teorií pozůstatkem velkého třesku, akorát se rozpínáním vesmíru ochladilo a nyní září při teplotě 2,73 Kelvina, tedy v mikrovlnné oblasti spektra. Družice přinesla velmi významný objev nerovnoměrností v teplotě reliktního záření. Dnes už máme přesnější měření díky družicím WMAP a Planck, které pomohly poodhalit struktury vznikající v ranném vesmíru.

20. listopadu 1889 (130 let) se narodil americký astronom Edwin P. Hubble. Ačkoli byl poněkud rozporuplnou osobností, zůstává faktem, že se zapsal do historie jako jeden z těch, kdo popsali rozpínání vesmíru a díky vesmírnému dalekohledu je jeho jméno známo široké veřejnosti. Hubble popsal přímou úměru mezi rudým posuvem objektu a jeho vzdáleností. To znamená, že čím je od nás objekt dál, tím rychleji se vzdaluje. Z rovnice plyne tzv. Hubbleova konstanta, z níž lze odvodit stáří vesmíru (dříve 50 až 90 km/s na Mpc). Tuto konstantu pomohl poprvé dobře upřesnit právě Hubbleův vesmírný dalekohled (72 km/s na Mpc). Dnes je nejpřesnější hodnota uváděna díky výzkumu družice Planck (67,80±0,77). Stáří vesmíru je díky tomu uváděno 13,82 miliardy let. Edwin Hubble také s pomocí tehdy nového 2,5 metrového dalekohledu na Mount Wilsonu našel Cepheidy v sousedních spirálních mlhovinách, aneb dnes galaxiích, a tím dokázal, že vesmír je mnohem větší a sahá dál, než je Mléčná dráha.

20. listopadu 2004 (15 let) byla vypuštěna vesmírná observatoř Swift. Ta pracuje v oboru nejtvrdšího gama záření. Jejím hlavním úkolem je pomoci odhalit původce tajemných gama záblesků pozorovaných po celé obloze. Původci těchto záblesků mohou být jak vybuchující supernovy, tak jiné exotičtější jevy, jako třeba splývající neutronové hvězdy. U všech však dosud vysvětlení nemáme. V roce 2018 byla dodatečně pojmenována jako Niels Gehrels Swift Observatory na počest amerického astrofyzika, který se zabýval právě oborem gama záření objektů ve vesmíru.

Výhled na příští týden 

• Konjunkce Venuše, Jupiteru a Měsíce
• Zákryty hvězd planetkami
• Výročí: Auguste Charlois
• Výročí: Mariner 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.