Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2024

47. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 20. listopadu 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 11. do 24. 11. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a ráno. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. SpaceX chystá další testovací let Super Heavy Starship (IFT-6). U čínské kosmické stanice se po výměně posádek vyměnily i nákladní lodi. V USA byl optikou osazen připravovaný vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Připomínáme výročí významných objevů v astronomii – družice COBE a Edwina Hubblea.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 23. 11. ve 2:28 SEČ. Ve středu 20. listopadu bude vycházet v těsné blízkosti Marsu, od něhož bude necelé dva stupně.

Planety
Merkur je úhlově od Slunce přes 20 stupňů, ale malý sklon ekliptiky v našich šířkách nedovoluje jeho spatření, snad jen s pomocí dalekohledu. Venuše (–4 mag) zapadá brzy po Slunci, ale večer je vidět velmi nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasná hvězda na ještě modravé obloze. Saturn (0,9 mag) vrcholí nad jihem už kolem 19. hodiny SEČ. 20. 11. bude přes jižní polokouli planety opět přecházet stín měsíce Titanu. Jupiter (–2,8 mag) je večer nad jihovýchodem jako nejvýraznější „hvězda“ v Býkovi. Mars (–0,3 mag) je velmi vysoko nad jihem ráno a nachází se poměrně blízko otevřené hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka. Uran (5,6 mag) je pod Plejádami a v jeho okolí nejsou žádné podobně jasné hvězdy, tak jej zkusme spatřit pouhým okem. Neptun (7,9 mag) pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu je viditelný pouze s pomocí dalekohledu.

Aktivita Slunce je nyní dočasně nízká. Největší skvrny se přesouvaly k západnímu okraji slunečního kotouče, ale další se asi zase vynoří. Aktivitu můžeme sledovat například na webu Spaceweather.com nebo Solarham.com či v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

SpaceX plánuje na úterý 19. listopadu další testovací let Super Heavy Starship IFT-6. Stupeň B13 a loď S31 jsou již společně připraveny na startovní rampě kosmodromu přezdívaného Starbase. Podobně, jako při nedávném testu IFT-5 má stupeň Super Heavy dosdnout zpět na startovní věž do rukou "mechazilly". U Starship se očekává test opětovného zážehu motorů v kosmickém prostoru jako příprava na budoucí motorická brždění a návraty na startovní věž. Tentokrát se má ještě přistát v oceánu. Živý přenos chystá i Kosmonautix.cz.

Sestava Super Heavy B13 a Starship S31 je připravena na startovním stolu v Boca Chica v Texasu k testovacímu letu IFT-6 Autor: SpaceX
Sestava Super Heavy B13 a Starship S31 je připravena na startovním stolu v Boca Chica v Texasu k testovacímu letu IFT-6
Autor: SpaceX

U čínské kosmické stanice se vystřídaly nákladní lodi. Tchien-čou 7 přistála po rekordně dlouhé době spojení se stanicí v délce 297 dní a v pátek 15. listopadu odstartovala raketa CZ-7 s novou nákladní lodí Šen-čou 8, která se po třech hodinách připojila ke stanici Tchien-kung.

V roce 2027 má být vynesen na oběžnou dráhu nový vesmírný dalekohled nazvaný Nancy Grace Roman Space Telescope po významné americké astronomce ggg. Tento dalekohled byl nyní osazen nejdůležitějšími komponentami, optickým systémem, včetně primárního zrcadla o průměru 2,4 metru. Přestože jde o stejnou optiku, jako u HST (poskytla jej vojenská NRO), dalekohled bude mít jiné vlastnosti – jeho zorné pole bude oproti HST obrovské, stokrát větší. A oblohu bude sledovat ve viditelném a blízkém infračerveném oboru. Očekává se lepší pochopení zakřivení chování skryté látky a temné energie. Bude zde použit pokročilý koronograf pro zobrazení protoplanetárních disků a exoplanet u jiných hvězd. Více se dočtete v Kosmotýdeníku.

Výročí

18. listopadu 1989 (35 let) odstartovala observatoř Cosmic Background Explorer (COBE). Jejím úkolem bylo zmapovat reliktní záření na celé obloze. Toto záření je podle teorií pozůstatkem velkého třesku, akorát se rozpínáním vesmíru ochladilo a nyní září při teplotě 2,73 Kelvina, tedy v mikrovlnné oblasti spektra. Družice přinesla velmi významný objev nerovnoměrností v teplotě reliktního záření. Dnes už máme přesnější měření díky družicím WMAP a Planck, které pomohly poodhalit struktury vznikající v ranném vesmíru.

Mapa rozložení reliktního záření podle družice Planck Autor: ESA
Mapa rozložení reliktního záření podle družice Planck
Autor: ESA

20. listopadu 1889 (135 let) se narodil americký astronom Edwin P. Hubble. Ačkoli byl poněkud rozporuplnou osobností, zůstává faktem, že se zapsal do historie jako jeden z těch, kdo popsali rozpínání vesmíru a díky vesmírnému dalekohledu je jeho jméno známo široké veřejnosti. Hubble popsal přímou úměru mezi rudým posuvem objektu a jeho vzdáleností. To znamená, že čím je od nás objekt dál, tím rychleji se vzdaluje. Z rovnice plyne tzv. Hubbleova konstanta, z níž lze odvodit stáří vesmíru (dříve 50 až 90 km/s na Mpc). Tuto konstantu pomohl poprvé dobře upřesnit právě Hubbleův vesmírný dalekohled (72 km/s na Mpc). Dnes je nejpřesnější hodnota uváděna díky výzkumu družice Planck (67,80±0,77). Stáří vesmíru je díky tomu uváděno 13,82 miliardy let. Edwin Hubble také s pomocí tehdy nového 2,5 metrového dalekohledu na Mount Wilsonu našel Cepheidy v sousedních spirálních mlhovinách, aneb dnes galaxiích, a tím dokázal, že vesmír je mnohem větší a sahá dál, než je Mléčná dráha.

20. listopadu 2004 (20 let) byla vypuštěna vesmírná observatoř Swift. Ta pracuje v oboru nejtvrdšího gama záření. Jejím hlavním úkolem je pomoci odhalit původce tajemných gama záblesků pozorovaných po celé obloze. Původci těchto záblesků mohou být jak vybuchující supernovy, tak jiné exotičtější jevy, jako třeba splývající neutronové hvězdy. U všech však dosud vysvětlení nemáme. V roce 2018 byla dodatečně pojmenována jako Niels Gehrels Swift Observatory na počest amerického astrofyzika, který se zabýval právě oborem gama záření objektů ve vesmíru.

Výhled na příští týden 

  • Srpek Měsíce na ranní obloze
  • Výročí: Auguste Charlois
  • Výročí: Mariner 4 (start)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: COBE, Edwin Hubble, Swift


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »