47. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 23. 11. ve 2:28 SEČ. Ve středu 20. listopadu bude vycházet v těsné blízkosti Marsu, od něhož bude necelé dva stupně.

Planety
Merkur je úhlově od Slunce přes 20 stupňů, ale malý sklon ekliptiky v našich šířkách nedovoluje jeho spatření, snad jen s pomocí dalekohledu. Venuše (–4 mag) zapadá brzy po Slunci, ale večer je vidět velmi nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasná hvězda na ještě modravé obloze. Saturn (0,9 mag) vrcholí nad jihem už kolem 19. hodiny SEČ. 20. 11. bude přes jižní polokouli planety opět přecházet stín měsíce Titanu. Jupiter (–2,8 mag) je večer nad jihovýchodem jako nejvýraznější „hvězda“ v Býkovi. Mars (–0,3 mag) je velmi vysoko nad jihem ráno a nachází se poměrně blízko otevřené hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka. Uran (5,6 mag) je pod Plejádami a v jeho okolí nejsou žádné podobně jasné hvězdy, tak jej zkusme spatřit pouhým okem. Neptun (7,9 mag) pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu je viditelný pouze s pomocí dalekohledu.

Aktivita Slunce je nyní dočasně nízká. Největší skvrny se přesouvaly k západnímu okraji slunečního kotouče, ale další se asi zase vynoří. Aktivitu můžeme sledovat například na webu Spaceweather.com nebo Solarham.com či v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

SpaceX plánuje na úterý 19. listopadu další testovací let Super Heavy Starship IFT-6. Stupeň B13 a loď S31 jsou již společně připraveny na startovní rampě kosmodromu přezdívaného Starbase. Podobně, jako při nedávném testu IFT-5 má stupeň Super Heavy dosdnout zpět na startovní věž do rukou "mechazilly". U Starship se očekává test opětovného zážehu motorů v kosmickém prostoru jako příprava na budoucí motorická brždění a návraty na startovní věž. Tentokrát se má ještě přistát v oceánu. Živý přenos chystá i Kosmonautix.cz.

U čínské kosmické stanice se vystřídaly nákladní lodi. Tchien-čou 7 přistála po rekordně dlouhé době spojení se stanicí v délce 297 dní a v pátek 15. listopadu odstartovala raketa CZ-7 s novou nákladní lodí Šen-čou 8, která se po třech hodinách připojila ke stanici Tchien-kung.

V roce 2027 má být vynesen na oběžnou dráhu nový vesmírný dalekohled nazvaný Nancy Grace Roman Space Telescope po významné americké astronomce ggg. Tento dalekohled byl nyní osazen nejdůležitějšími komponentami, optickým systémem, včetně primárního zrcadla o průměru 2,4 metru. Přestože jde o stejnou optiku, jako u HST (poskytla jej vojenská NRO), dalekohled bude mít jiné vlastnosti – jeho zorné pole bude oproti HST obrovské, stokrát větší. A oblohu bude sledovat ve viditelném a blízkém infračerveném oboru. Očekává se lepší pochopení zakřivení chování skryté látky a temné energie. Bude zde použit pokročilý koronograf pro zobrazení protoplanetárních disků a exoplanet u jiných hvězd. Více se dočtete v Kosmotýdeníku.

Výročí

18. listopadu 1989 (35 let) odstartovala observatoř Cosmic Background Explorer (COBE). Jejím úkolem bylo zmapovat reliktní záření na celé obloze. Toto záření je podle teorií pozůstatkem velkého třesku, akorát se rozpínáním vesmíru ochladilo a nyní září při teplotě 2,73 Kelvina, tedy v mikrovlnné oblasti spektra. Družice přinesla velmi významný objev nerovnoměrností v teplotě reliktního záření. Dnes už máme přesnější měření díky družicím WMAP a Planck, které pomohly poodhalit struktury vznikající v ranném vesmíru.

20. listopadu 1889 (135 let) se narodil americký astronom Edwin P. Hubble. Ačkoli byl poněkud rozporuplnou osobností, zůstává faktem, že se zapsal do historie jako jeden z těch, kdo popsali rozpínání vesmíru a díky vesmírnému dalekohledu je jeho jméno známo široké veřejnosti. Hubble popsal přímou úměru mezi rudým posuvem objektu a jeho vzdáleností. To znamená, že čím je od nás objekt dál, tím rychleji se vzdaluje. Z rovnice plyne tzv. Hubbleova konstanta, z níž lze odvodit stáří vesmíru (dříve 50 až 90 km/s na Mpc). Tuto konstantu pomohl poprvé dobře upřesnit právě Hubbleův vesmírný dalekohled (72 km/s na Mpc). Dnes je nejpřesnější hodnota uváděna díky výzkumu družice Planck (67,80±0,77). Stáří vesmíru je díky tomu uváděno 13,82 miliardy let. Edwin Hubble také s pomocí tehdy nového 2,5 metrového dalekohledu na Mount Wilsonu našel Cepheidy v sousedních spirálních mlhovinách, aneb dnes galaxiích, a tím dokázal, že vesmír je mnohem větší a sahá dál, než je Mléčná dráha.

20. listopadu 2004 (20 let) byla vypuštěna vesmírná observatoř Swift. Ta pracuje v oboru nejtvrdšího gama záření. Jejím hlavním úkolem je pomoci odhalit původce tajemných gama záblesků pozorovaných po celé obloze. Původci těchto záblesků mohou být jak vybuchující supernovy, tak jiné exotičtější jevy, jako třeba splývající neutronové hvězdy. U všech však dosud vysvětlení nemáme. V roce 2018 byla dodatečně pojmenována jako Niels Gehrels Swift Observatory na počest amerického astrofyzika, který se zabýval právě oborem gama záření objektů ve vesmíru.

Výhled na příští týden 

• Srpek Měsíce na ranní obloze
• Výročí: Auguste Charlois
• Výročí: Mariner 4 (start)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).