Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2010

48. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 48. týden 2010, zdroj: Stellarium
mapa oblohy pro 48. týden 2010, zdroj: Stellarium
Na týden od 29. 11. do 5. 12. 2010 přinášíme přehled událostí:
Večerní oblohu zdobí Jupiter, ranní Měsíc a Venuše. ISS přelétá také ráno. Na Slovensku zakládají Park tmavé oblohy Poloniny...

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v poslední čtvrti v neděli 28. 11., takže nastává vhodné období pro pozorovatele deep-sky objektů, které budou prakticky celou noc nerušené svitem Luny. Měsíc bude 30. listopadu v přízemí, 369 tis. km daleko. Nov nastává v neděli 5. 12. večer. Na ranní obloze v souhvězdí Panny nastávají zajímavá setkání Měsíce s planetami Saturnem a Venuší (počínaje 1. 12.), nejhezčí seskupení bude 2. 12., kdy v šest ráno bude Měsíc a Venuše přibližně stejně vysoko nad jihovýchodním obzorem (asi 15°), bohužel v daný okamžik více než 9° od sebe. Merkur je ve své největší východní elongaci, ale bude večer tak nízko nad jihozápadem, že je to spíše vhodný tip na pozorování přes den. Jeho jasnost se pohybuje mezi -0,5 a -0,2 mag.

Planety viditelné okem: večer na jihu uvidíme Jupiter (-2,6 mag). Necelé 3° daleko je planeta Uran (5,8 mag). V sobotu 4. 12. přechází večer Ió a jeho stín přes kotouček Jupiteru. 5. 12. totéž zopakuje Europa. Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku hned v pondělí 29. 11. (17:30 SEČ), dále 1. 12. (19:30), 3. 12. (21:00) a 4. 12. (16:30). Ráno uvidíme již zmíněné planety Saturn (0,9 mag) a pod ním výraznou Venuši (-4,6 mag).

přelety ISS 48. týden 2010
přelety ISS 48. týden 2010
103P/Hartley je nyní jedinou výraznější kometou (7 mag) v nevýrazném souhvězdí Lodní zádě, viditelná spíše nad ránem. Začátkem týdne ji najdeme přesně mezi hvězdokupami M46 a M47 vlevo od Síria. Později s nimi vytvoří trojúhelník a bude pod nimi.
Ranní přelety ISS si můžete pro svou lokalitu vygenerovat např. na serveru Heavens-Above.com, tento týden je pro pozorování Mezinárodní vesmírné stanice velmi výhodný. Přelety přes celou oblohu nastávají mezi šestou a sedmou ranní. Tabulka platí pro geografický střed ČR (Čihošť). Jinde se časy mohou trochu lišit, max. o několik minut.

Kosmonautika:

  • 26. 11. přistál na Zemi Sojuz TMA-19.
  • Start raketoplánu k ISS byl opět přeložen z 3. 12. na nejméně 18. 12. pro technické problémy, vyloučen však není ani odklad na únor 2011.

Výročí:

  • 1. 12. 1525 (485 let) se narodil významný český astronom Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho záznamy polohy komety z roku 1577 porovnal se svými Tycho Brahe a nade vší pochybnost umístil komety mimo zemskou atmosféru. Podobně Tychonova supernova z roku 1572, u níž nebyla zjištěna paralaxa, ukázala, že vesmír není neměnný a že se zde zjevují objekty, které narušují poklidný řád nebeských sfér. Tadeáš Hájek také zorganizoval stěhování Tychona do Prahy a také příjezd Keplera, čímž přispěl k významnému pokroku středověké astronomie.
  • 1. 12. 1960 (50 let) odstartoval Sputnik 6 se psy Včelka a Muška. Vzhledem k navigační chybě se Sputnik rozpadl při návratu a vše živé na palubě zahynulo.
  • 2. 12. 1995 (15 let) odstartovala sluneční observatoř SOHO. Tato veleúspěšná družice je stále v provozu. Jedná se zároveň o nejlepšího objevitele komet. Na snímcích koronografů bylo objeveno téměř 2000 komet z nichž většina jsou členy Kreutzovy rodiny komet, o nichž se předpokládá, že pochází z jedné obří rozpadlé komety. Poslední jasnější sluneční "kamikaze" (sungrazers) byly k vidění 14. listopadu a 19. listopadu. Těmto kometám se dlouhodobě věnovál nedávno zesnulý Brian G. Marsden.
  • 4. 12. 1965 (45 let) odstartovali v lodi Gemini 7 Frank Borman a Jim Lovell. Oba se poté vydali k Měsíci na palubě Apollo 8, který obletěli na Štědrý den 1968. Zatímco první jmenovaný se již k Měsíci znovu nevydal, Jim Lovell sice letěl, ale zrovna na palubě Apolla 13...

Park tmavej oblohy Poloniny

3. prosince 2010 dojde v Eurohotelu Vihorlat na východě Slovenska k slavnostnímu podpisu memoranda, kterým bude založen Park tmavej oblohy Poloniny. Zúčastněnými institucemi jsou Astronomický ústav Slovenskej akadémie vied, Správa NP Poloniny, Slovenský zväz astronómov amatérov, Prírodovedecká fakulta Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, Slovenská astronomická spoločnosť pri Slovenskej akadémii vied a Vihorlatská hvezdáreň v Humennom.

Park bude vyhlášen na území současného národního parku jako první taková oblast na Slovensku. Kromě ochrany temné oblohy bude mít i účel informační a turistický (možnost pozorování oblohy). Na území Polonin je vůbec nejtmavší obloha, jakou lze v Česko-Slovensku vidět. Běžné výborné lokality v českých horách jsou prostě o něco světlejší vlivem blízkých měst nebo sjezdovek v zimě. Nejblíže k Poloninám je tmavostí oblohy Šumava.

Loni 4. listopadu byla slavnostním podpisem memoranda na Jizerce vyhlášena Jizerská oblast tmavé oblohy. Na jejím vyhlášení se podílely instituce na české a polské straně (astronomové, lesáci a ochranáři přírody). Za ČAS aktivně vystupovali zástupci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a členové nedávno založené liberecké pobočky ČAS. Jako jeden ze zúčastněných bych chtěl tímto veřejně pogratulovat slovenským kolegům k jejich prvnímu, a na rozdíl od nás také k tomu skutečně temnému, parku tmavé oblohy. Věříme, že jak Jizerská oblast tak Poloniny přispějí k širšímu povědomí, že tma je již ohroženým druhem a v České republice ani na Slovensku již úplně temnou přírodní oblohu nenajdeme!

Mapa oblohy na listopad a prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Tadeáš Hájek, Sputnik 6, SOHO, Gemini 7


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »