Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2011

48. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 30. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 30. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2011.

Měsíc je na večerní obloze. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je vidět večer na jihozápadě. Postupně se jeho viditelnost zlepšuje. První čtvrť nastane v pátek 2. prosince.

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) na pomezí Berana a Ryb je dvě třetiny noci. Vrcholí nad jihem kolem 21:45 SEČ. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28.11. 19:33   29.11. Ió přechod měsíc 0:12-2:21, stín 0:58-3:08
30.11. 1:20   29.11. Európa přechod měsíc 16:53-19:18, stín 18:25-20:52
30.11. 21:12   29.11. Ió zákryt zač. 21:29, zatmění konec 0:25
1.12. 17:03   30.11. Ió přechod měsíc 18:38-20:48, stín 19:27-21:37
2.12. 22:50   1.12. Ió zatmění konec 18:54
3.12. 18:41   2.12. Ganyméd zákryt 21:23-23:11, zatmění 0:46-2:40
5.12. 0:28   5.12. Európa zákryt zač. 0:17
Časy jsou v SEČ.

Mars (0,7 mag) v souhvězdí Lva najdeme ráno asi 50° vysoko nad jihem. Tehdy je nejvýhodnější vyhledat na malinkém kotoučku o velikosti 7" výraznější albedový útvar.
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny je necelých 5° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět ve výšce kolem 20°.
Venuše (-3,9 mag) je večer stále velmi nízko nad jihozápadem, viditelnost se již mírně zlepšila.

Slunce: víkend přinesl slabší erupci C1, která však dokázala vyvrhnout část hmoty ze sluneční koróny i směrem k Zemi. V pondělí se nejspíš zvýší aktivita zemského magnetického pole. Jak výrazné polární záře to může způsobit nelze odhadnout, nejhustší oblak asi Zemi netrefí. Jinak je aktivita prozatím nižší.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS nastávají ráno. Tento týden se s nimi pomalu loučíme. Nejvýhodnější nastanou do 1. prosince.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

4. prosince by přes Česko-Slovensko mohl projít stín planetky (116) Sirona. Zákryt hvězdy 8. hvězdné velikosti by měl nastat v neděli před třetí ráno.

Kosmonautika:

  • Úspěšný start má za sebou marsovské vozidlo Curiosity. Spolupracovalo počasí i technika a tak se start rakety Atlas V-541 uskutečnil přesně podle plánu v sobotu 26. listopadu v 16:02 SEČ. Stupeň Centaur postupně dvěma zážehy urychlil sondu na meziplanetární dráhu. Oddělení MSL jsme mohli sledovat v přímém přenosu. Sondu na své pouti zachytili i amatérští astronomové - náhodně v Austrálii a cíleně s pomocí vzdáleného dalekohledu ve Španělsku také astrofotograf z Floridy.
     
  • V pátek vypustila ruská raketa Proton asijský telekomunikační satelit. Fotografie z příprav rakety najdete na webu Spaceflightnow.com.
     
  • Z plánovaných startů raket nás čeká 28. listopadu vypuštění družice Kosmos 2478 navigačního systému GLONASS raketou Sojuz/Fregat z Plesecku.
     
  • 2. prosince se možná vydá do vesmíru další čínská navigační družice Beidou-2 / IGS-5 (v překladu Velký vůz). Jak takový start rakety CZ-3A vypadá, si můžete prohlédnout v odkazu.
     

Výročí

  • 29. listopadu 1961 (50 let) byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď Mercury 5. Na palubě byl první šimpanz ve vesmíru, Enos. Teprve v listopadu tedy vypustily USA živého tvora na oběžnou dráhu kolem Země. Let byl plánován na tři oběhy, ale kvůli problémům se stabilizací lodi a přehříváním uvnitř kabiny byl ukončen po kompletních dvou obězích. Kapsle se šimpanzem přistála u pobřeží Portorika. Enos let v pohodě přežil a zemřel až o rok později na úplavici. Příští let s Johnem Glennem měl zelenou.
     
  • 2. prosince 1971 (40 let) se podobně, jako sesterská Mars 2, dostala se na oběžnou dráhu kolem Marsu také Mars 3. Jednalo se však o velmi protáhlou dráhu, ze které sonda zkoušela pořizovat snímky povrchu po dobu necelého jednoho roku. Přistávací pouzdro dopadlo lépe, než u Mars 2, avšak po 14,5 sekundách vysílání obrazového signálu se z neznámých příčin odmlčelo. Možná za to mohla velká prachová bouře, která tou dobou na Marsu panovala. Každopádně Mars 2 ani 3 příliš neuspěly.
     
  • 4. prosince 1821 (190 let) se narodil Wilhelm Tempel. Tento původem saský astronom se narodil nedaleko českých hranic v obci Nieder-Kunnersdorf mezi Rumburkem a Löbau. Jeho jméno nese řada komet, mezi kterými vyniká kometa 55P/Tempel-Tuttle a 9P/Tempel 1. Kometa 55P byla objevena Tempelem 19. 12. 1865 a Tuttlem 6. 1. 1866. Bylo u ní seznáno, že její dráha je podobná dráze meteoroidů, které způsobily deště Leonid (1799, 1833, 1866). Poprvé v historii astronomie tak byl podán důkaz, že meteory mohou být pozůstatky komet, s kterými se Země potkává. V případě návratu komety do přísluní oblak houstne a může nastat i meteorický déšť. Druhá kometa 9P byla atakována projektilem vyslaným ze sondy Deep Impact. Jádro této komety bylo podrobně zkoumáno i sondou Stardust.
     

Výhled na příští týden:

Odkazy:

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mercury 5, Wilhelm Tempel


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »