Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2011

48. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 30. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 30. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2011.

Měsíc je na večerní obloze. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je vidět večer na jihozápadě. Postupně se jeho viditelnost zlepšuje. První čtvrť nastane v pátek 2. prosince.

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) na pomezí Berana a Ryb je dvě třetiny noci. Vrcholí nad jihem kolem 21:45 SEČ. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28.11. 19:33   29.11. Ió přechod měsíc 0:12-2:21, stín 0:58-3:08
30.11. 1:20   29.11. Európa přechod měsíc 16:53-19:18, stín 18:25-20:52
30.11. 21:12   29.11. Ió zákryt zač. 21:29, zatmění konec 0:25
1.12. 17:03   30.11. Ió přechod měsíc 18:38-20:48, stín 19:27-21:37
2.12. 22:50   1.12. Ió zatmění konec 18:54
3.12. 18:41   2.12. Ganyméd zákryt 21:23-23:11, zatmění 0:46-2:40
5.12. 0:28   5.12. Európa zákryt zač. 0:17
Časy jsou v SEČ.

Mars (0,7 mag) v souhvězdí Lva najdeme ráno asi 50° vysoko nad jihem. Tehdy je nejvýhodnější vyhledat na malinkém kotoučku o velikosti 7" výraznější albedový útvar.
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny je necelých 5° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět ve výšce kolem 20°.
Venuše (-3,9 mag) je večer stále velmi nízko nad jihozápadem, viditelnost se již mírně zlepšila.

Slunce: víkend přinesl slabší erupci C1, která však dokázala vyvrhnout část hmoty ze sluneční koróny i směrem k Zemi. V pondělí se nejspíš zvýší aktivita zemského magnetického pole. Jak výrazné polární záře to může způsobit nelze odhadnout, nejhustší oblak asi Zemi netrefí. Jinak je aktivita prozatím nižší.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS nastávají ráno. Tento týden se s nimi pomalu loučíme. Nejvýhodnější nastanou do 1. prosince.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

4. prosince by přes Česko-Slovensko mohl projít stín planetky (116) Sirona. Zákryt hvězdy 8. hvězdné velikosti by měl nastat v neděli před třetí ráno.

Kosmonautika:

  • Úspěšný start má za sebou marsovské vozidlo Curiosity. Spolupracovalo počasí i technika a tak se start rakety Atlas V-541 uskutečnil přesně podle plánu v sobotu 26. listopadu v 16:02 SEČ. Stupeň Centaur postupně dvěma zážehy urychlil sondu na meziplanetární dráhu. Oddělení MSL jsme mohli sledovat v přímém přenosu. Sondu na své pouti zachytili i amatérští astronomové - náhodně v Austrálii a cíleně s pomocí vzdáleného dalekohledu ve Španělsku také astrofotograf z Floridy.
     
  • V pátek vypustila ruská raketa Proton asijský telekomunikační satelit. Fotografie z příprav rakety najdete na webu Spaceflightnow.com.
     
  • Z plánovaných startů raket nás čeká 28. listopadu vypuštění družice Kosmos 2478 navigačního systému GLONASS raketou Sojuz/Fregat z Plesecku.
     
  • 2. prosince se možná vydá do vesmíru další čínská navigační družice Beidou-2 / IGS-5 (v překladu Velký vůz). Jak takový start rakety CZ-3A vypadá, si můžete prohlédnout v odkazu.
     

Výročí

  • 29. listopadu 1961 (50 let) byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď Mercury 5. Na palubě byl první šimpanz ve vesmíru, Enos. Teprve v listopadu tedy vypustily USA živého tvora na oběžnou dráhu kolem Země. Let byl plánován na tři oběhy, ale kvůli problémům se stabilizací lodi a přehříváním uvnitř kabiny byl ukončen po kompletních dvou obězích. Kapsle se šimpanzem přistála u pobřeží Portorika. Enos let v pohodě přežil a zemřel až o rok později na úplavici. Příští let s Johnem Glennem měl zelenou.
     
  • 2. prosince 1971 (40 let) se podobně, jako sesterská Mars 2, dostala se na oběžnou dráhu kolem Marsu také Mars 3. Jednalo se však o velmi protáhlou dráhu, ze které sonda zkoušela pořizovat snímky povrchu po dobu necelého jednoho roku. Přistávací pouzdro dopadlo lépe, než u Mars 2, avšak po 14,5 sekundách vysílání obrazového signálu se z neznámých příčin odmlčelo. Možná za to mohla velká prachová bouře, která tou dobou na Marsu panovala. Každopádně Mars 2 ani 3 příliš neuspěly.
     
  • 4. prosince 1821 (190 let) se narodil Wilhelm Tempel. Tento původem saský astronom se narodil nedaleko českých hranic v obci Nieder-Kunnersdorf mezi Rumburkem a Löbau. Jeho jméno nese řada komet, mezi kterými vyniká kometa 55P/Tempel-Tuttle a 9P/Tempel 1. Kometa 55P byla objevena Tempelem 19. 12. 1865 a Tuttlem 6. 1. 1866. Bylo u ní seznáno, že její dráha je podobná dráze meteoroidů, které způsobily deště Leonid (1799, 1833, 1866). Poprvé v historii astronomie tak byl podán důkaz, že meteory mohou být pozůstatky komet, s kterými se Země potkává. V případě návratu komety do přísluní oblak houstne a může nastat i meteorický déšť. Druhá kometa 9P byla atakována projektilem vyslaným ze sondy Deep Impact. Jádro této komety bylo podrobně zkoumáno i sondou Stardust.
     

Výhled na příští týden:

Odkazy:

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mercury 5, Wilhelm Tempel


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »