48. vesmírný týden 2015

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci ze středy na čtvrtek (25. listopadu, 23:44). 26. listopadu jej najdeme ráno v Hyádách, ale zajímavé zákryty tam tentokrát nemáme, navíc Měsíc rychle zapadne. Vynahradit nám to může neděle 29. 11. ráno, kdy dojde k zákrytu hvězdy lambda Geminorum. Tato hvězda má 3,6 mag a nachází se v Blížencích, zhruba uprostřed pod spojnicí Polluxe a Alheny (beta a gama). K zákrytu poblíž jižního pólu Měsíce by mělo dojít před půl sedmou ráno. Tento zákryt bude v určité části jižních Čech vidět jako tečný, hvězdy se tedy bude schovávat za nerovnosti u okraje Měsíce. Ze stejného důvodu také např. na Šumavě k zákrytu nedojde.

Planety:
Stále si musíme vystačit s ranními planetami. Nabízí se nám v pořadí podle jasnosti Venuše (–4,2 mag), Jupiter (–2 mag) a Mars (1,6 mag). Protože Jupiter je nad ránem již docela vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů a přechodů Velké červené skvrny (GRS).
Zorným polem korónografů LASCO C3 a LASCO C2 observatoře SOHO se pohybuje zprava doleva planeta Merkur (jasná hvězda s krátkými vodorovnými čárkami) a Saturn, který jde den po dni zleva doprava (také jasná hvězda téměř bez čáreček).

Aktivita Slunce je na velmi nízké úrovni a změna se zdá být v nedohlednu. Stačí však jedna větší skvrnka a situace se může rychle změnit. V současnosti nám dává naději skvrna v levé části slunečního disku. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) – pod tímto komplikovaným názvem se má na mysli nejjasnější kometa současné oblohy. Kometa je dokonce tak jasná, že na její spatření budou stačit i ty nejmenší dalekohledy. Na to si ale ještě musíme počkat. Kometa byla zatím viditelná jen na jižní polokouli a pak se ztratila v záři Slunce, z které se nyní pomalu vymaňuje. Kometu už spatřili a fotografovali astronomové z oblastí kolem rovníku a již v tomto týdnu může přijít úspěšné pozorování i ze střední Evropy za předpokladu, že bude nad jihovýchodním obzorem výborně průzračná obloha. Kometa se nyní pohybuje pod hvězdou lambda Virginis a směřuje jen pomalu k severu. Na začátku prosince však vystoupá již 15° nad obzor na začátku svítání a to nám umožní si tuto poměrně jasnou kometku vychutnat o něco lépe. Ideální období viditelnosti pak následuje od poloviny prosince do Vánoc, kdy se na oblohu vrací Měsíc, který ji přezáří. Z přiložené mapky (6:00 ráno) je patrné, že kometa se pohybuje nízko nad obzorem. Tečka u číslice 27 je lambda Vir.

Kosmonautika

• Český přístroj na Marsu. To je nejspíš hlavní zpráva minulého týdne. Přístroj WAM má být součástí ruského přístroje MAIGRET a na rudou planetu se má dostat v rámci mise ExoMars 2018. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí. Pokud vše klapne, Kosmonautix.cz by mohl přinést přímý přenos z tiskové konference ve čtvrtek 26. listopadu dopoledne.
• Významná evropská sonda LISA Pathfinder, jejíž start je v plánu 2. prosince, je už na špici nosné rakety Vega na jihoamerickém kosmodromu Kourou. Krátké informace z příjezdu na Kosmodrom a usazení na raketu přinesl Kosmonautix.cz. O významu celé mise si pak přečtěte v našem zářijovém článku Družice LISA Pathfinder připravena ke startu.

Výročí

• 26. listopadu 1610 (405 let) popsal Nicholas-Claude Fabri de Peiresc pravděpodobně mlhovinu v Orionu. Dalším možným objevitelem je Jean-Baptiste Cysat v roce 1611. Tento objev však nebyl dlouhá léta znám a tak ji vlastně znovuobjevil ještě Christiaan Huygens v roce 1651.
• 26. listopadu 1965 (50 let) odstartoval první francouzský satelit Astérix. Francie se stala šestou zemí po SSSR, USA, Británii, Kanadě a Itálii, která vypustila vlastní satelit, ovšem jako třetí země to dokázali vlastní raketou a dnes je důležitou součástí evropské vesmírné agentury ESA a rakety startují z kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně. Satelit Astérix byl vynesen raketou Diamant A z Alžírska. Původně vojenský satelit A-1 si své jméno dlouho neudržel a dostal jméno po populární postavičce.
• 27. listopadu 1865 (150 let) se narodil australský astronom Walter Frederick Gale, známý jako objevitel komet. 34D/Gale, kterou pozoroval v roce 1927 byla později pozorována už pouze jedinkrát a možná se rozpadla. Pokud je vám příjmení povědomé, pak nejspíš proto, že je po něm pojmenován kráter na Marsu, kde aktuálně jezdí robotická laboratoř Curiosity.

Výhled na příští týden

• Ranní Měsíc a planety
• Výročí: Nicholas-Claude Fabri de Peiresc
• Výročí: Tadeáš Hájek z Hájku
• Výročí: Sputnik 6
• Výročí: SOHO
• Výročí: Gemini 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.