48. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.
Obloha
Měsíc byl v první čtvrti v neděli 22. listopadu v 5:45 a dorůstá k úplňku, který nastane 30. listopadu v 10:30 SEČ.
Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem. Mars (−1,3 mag) je vidět večer krásně nad jihovýchodem až jihem. Ukazuje se, že na jeho povrchu se objevila prachová bouře. Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).
Aktivita Slunce zůstává zvýšená díky aktivní oblasti s větší skvrnou AR2783. Tu doplnily dvě menší skvrnky na severní polokouli Slunce v AR2784. U východního okraje Slunce se navíc objevily další skvrny v nové aktivní oblasti. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Kometa C/2020 M3 (ATLAS) je nyní viditelná i triedrem. Potřeba je jen kvalitní temná obloha. Tu zajistí tento týden už pouze bezměsíčná ranní obloha. Na té se extrémně nízko nad jihovýchodem nachází i pěkná kometa C/2020 S3 (Erasmus). Ta má i pěkný ohon, ale je prostě moc nízko a tento týden končí její viditelnost.
Velmi jasný bolid spadl v noci na 19. listopadu a byl viditelný z celé střední Evropy. Podle zprávy z Astronomického ústavu AV ČR jej způsobil poměrně pomalu letící asi půlmetrový meteoroid. Meteority tentokrát zasypaly Alpy.
Kosmonautika
Pestrý a pozitivními zprávami nabitý týden kazí neúspěch nám nejbližší rakety Vega. Důvodem je, že její čtvrtý stupeň nepracoval podle plánu a na vině je zřejmě lidský faktor. Kvůli tomu se na oběžnou dráhu nedostala ani družice TARANIS s dvěma českými přístroji.
V noci na pondělí proběhl úspěšně start čtyřčlenné posádky v lodi Crew Dragon k ISS. V pátek přivezli do přístavu plošinu s prvním stupněm Falconu 9 z mise Crew-1. Raketa byla na plošině zajištěna řetězy a robotem, ale byla velmi nakloněna. Každopádně čtyřčlenná posádka už se zapojila do provozu na ISS.
V sobotu 21. listopadu odstartoval Falcon 9 také ze západního pobřeží USA (zhruba po roce a půl). První stupeň poté přistál zpět na kosmodromu Vandenberg a horní stupeň úspěšně dopravil družici Sentinel 6A na oběžnou dráhu.
Firma RocketLab provedla úspěšný test přistání rakety Electron do oceánu a poté jej dovezla zpět na místo startu. Raketa při tomto startu úspěšně vynesla několik malých družic.
V Číně vrcholí přípravy na start velkého nosiče CZ-5 s lunární sondou Chang’e 5. Ta má zopakovat návratové mise Luna a přinést vzorky zpět na Zemi. Start je v plánu 23. 11. ve 21:55 SEČ.
Z Plesecku by měl 24. 11. startovat Sojuz 2-1b s třemi družicemi Gonets-M. Na Plesecku se připravuje vše i ke startu těžšího nosiče Angara A5, který je v plánu 28. 11. v 7:22 SEČ.
29. 11. ve 3:33 SEČ má z jihoamerického Kourou startovat Sojuz 2-1a s družicí Falcon Eye 2.
Japonci plánují v neděli 29. 11. v 9:15 SEČ vypustit raketu H IIA s přenosovou družicí JDRS-1.
Po výměně jednoho Raptoru finalizují na texaském kosmodromu Boca Chica přípravy na testy Starship SN8. Dočkat se máme statického zážehu a v budoucnu případně i letu do výšky 15 km.
Výročí
23. listopadu 1960 (60 let) odstartovala meteorologická družice TIROS 2. Rotací stabilizovaná družice obíhala ve výšce 609 až 742 km každých 98 minut Zemi a snímala v infračerveném oboru oblačnost.
25. listopadu 1850 (170 let) byl poprvé pozorován Saturnův prstenec C. Objev je připisován William R. Dawesovi, ale pozorovali jej v té době i William a George Bondovi a Johann Galle. Astronom William Lassell mu začal přezdívat prstenec krepový pro jeho tmavost a průsvitnost. Prstenec je za dobrých podmínek pozorovatelný i běžnými amatérskými dalekohledy.
25. listopadu 1915 (105 let) uveřejnil Albert Einstein svou Obecnou teorii relativity. Zajímavou součástí teorie byla předpověď gravitačních vln, jejichž objev přišel po stu letech v roce 2015 na observatoři LIGO.
26. listopadu 1610 (410 let) popsal Nicolas-Claude Fabri de Peiresc pravděpodobně jako první mlhovinu v Orionu. Dalším možným objevitelem je Jean-Baptiste Cysat (1611), který ji však publikoval v práci o kometách až v roce 1619 jako možnou kometu. Tento objev však nebyl dlouhá léta znám a tak ji vlastně znovuobjevil ještě Christiaan Huygens v roce 1651.
26. listopadu 1965 (55 let) odstartovala první francouzská družice Astérix. Francie se stala šestou zemí po SSSR, USA, Británii, Kanadě a Itálii, která vypustila vlastní satelit, ovšem jako třetí země to dokázali vlastní raketou a dnes je důležitou součástí evropské vesmírné agentury ESA a rakety startují z kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně. Satelit Astérix byl vynesen raketou Diamant A z Alžírska. Původně vojenský satelit A-1 si své jméno dlouho neudržel a dostal jméno po populární postavičce.
27. listopadu 1865 (155 let) se narodil australský astronom Walter Frederick Gale, známý jako objevitel komet. 34D/Gale, kterou pozoroval v roce 1927 byla později pozorována už pouze jedinkrát a možná se rozpadla. Pokud je vám příjmení povědomé, pak nejspíš proto, že je po něm pojmenován kráter na Marsu, kde aktuálně jezdí robotická laboratoř, vozítko Curiosity.
Výhled na příští týden
- výročí: Tadeáš Hájek z Hájku
- výročí: Nicholas-Claude Fabri de Peiresc
- výročí: Sputnik 6 (Korabl Sputnik-3)
- výročí: SOHO
- výročí: Gemini 7
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
