Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 25. listopadu 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Obloha

Měsíc byl v první čtvrti v neděli 22. listopadu v 5:45 a dorůstá k úplňku, který nastane 30. listopadu v 10:30 SEČ.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem. Mars (−1,3 mag) je vidět večer krásně nad jihovýchodem až jihem. Ukazuje se, že na jeho povrchu se objevila prachová bouře. Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce zůstává zvýšená díky aktivní oblasti s větší skvrnou AR2783. Tu doplnily dvě menší skvrnky na severní polokouli Slunce v AR2784. U východního okraje Slunce se navíc objevily další skvrny v nové aktivní oblasti. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) je nyní viditelná i triedrem. Potřeba je jen kvalitní temná obloha. Tu zajistí tento týden už pouze bezměsíčná ranní obloha. Na té se extrémně nízko nad jihovýchodem nachází i pěkná kometa C/2020 S3 (Erasmus). Ta má i pěkný ohon, ale je prostě moc nízko a tento týden končí její viditelnost.

Velmi jasný bolid spadl v noci na 19. listopadu a byl viditelný z celé střední Evropy. Podle zprávy z Astronomického ústavu AV ČR jej způsobil poměrně pomalu letící asi půlmetrový meteoroid. Meteority tentokrát zasypaly Alpy.

Kosmonautika

Pestrý a pozitivními zprávami nabitý týden kazí neúspěch nám nejbližší rakety Vega. Důvodem je, že její čtvrtý stupeň nepracoval podle plánu a na vině je zřejmě lidský faktor. Kvůli tomu se na oběžnou dráhu nedostala ani družice TARANIS s dvěma českými přístroji.

V noci na pondělí proběhl úspěšně start čtyřčlenné posádky v lodi Crew Dragon k ISS. V pátek přivezli do přístavu plošinu s prvním stupněm Falconu 9 z mise Crew-1. Raketa byla na plošině zajištěna řetězy a robotem, ale byla velmi nakloněna. Každopádně čtyřčlenná posádka už se zapojila do provozu na ISS.

V sobotu 21. listopadu odstartoval Falcon 9 také ze západního pobřeží USA (zhruba po roce a půl). První stupeň poté přistál zpět na kosmodromu Vandenberg a horní stupeň úspěšně dopravil družici Sentinel 6A na oběžnou dráhu.

Firma RocketLab provedla úspěšný test přistání rakety Electron do oceánu a poté jej dovezla zpět na místo startu. Raketa při tomto startu úspěšně vynesla několik malých družic.

V Číně vrcholí přípravy na start velkého nosiče CZ-5 s lunární sondou Chang’e 5. Ta má zopakovat návratové mise Luna a přinést vzorky zpět na Zemi. Start je v plánu 23. 11. ve 21:55 SEČ.

Z Plesecku by měl 24. 11. startovat Sojuz 2-1b s třemi družicemi Gonets-M. Na Plesecku se připravuje vše i ke startu těžšího nosiče Angara A5, který je v plánu 28. 11. v 7:22 SEČ.

29. 11. ve 3:33 SEČ má z jihoamerického Kourou startovat Sojuz 2-1a s družicí Falcon Eye 2.

Japonci plánují v neděli 29. 11. v 9:15 SEČ vypustit raketu H IIA s přenosovou družicí JDRS-1.

Po výměně jednoho Raptoru finalizují na texaském kosmodromu Boca Chica přípravy na testy Starship SN8. Dočkat se máme statického zážehu a v budoucnu případně i letu do výšky 15 km.

Výročí

23. listopadu 1960 (60 let) odstartovala meteorologická družice TIROS 2. Rotací stabilizovaná družice obíhala ve výšce 609 až 742 km každých 98 minut Zemi a snímala v infračerveném oboru oblačnost.

25. listopadu 1850 (170 let) byl poprvé pozorován Saturnův prstenec C. Objev je připisován William R. Dawesovi, ale pozorovali jej v té době i William a George Bondovi a Johann Galle. Astronom William Lassell mu začal přezdívat prstenec krepový pro jeho tmavost a průsvitnost. Prstenec je za dobrých podmínek pozorovatelný i běžnými amatérskými dalekohledy.

25. listopadu 1915 (105 let) uveřejnil Albert Einstein svou Obecnou teorii relativity. Zajímavou součástí teorie byla předpověď gravitačních vln, jejichž objev přišel po stu letech v roce 2015 na observatoři LIGO.

26. listopadu 1610 (410 let) popsal Nicolas-Claude Fabri de Peiresc pravděpodobně jako první mlhovinu v Orionu. Dalším možným objevitelem je Jean-Baptiste Cysat (1611), který ji však publikoval v práci o kometách až v roce 1619 jako možnou kometu. Tento objev však nebyl dlouhá léta znám a tak ji vlastně znovuobjevil ještě Christiaan Huygens v roce 1651.

26. listopadu 1965 (55 let) odstartovala první francouzská družice Astérix. Francie se stala šestou zemí po SSSR, USA, Británii, Kanadě a Itálii, která vypustila vlastní satelit, ovšem jako třetí země to dokázali vlastní raketou a dnes je důležitou součástí evropské vesmírné agentury ESA a rakety startují z kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně. Satelit Astérix byl vynesen raketou Diamant A z Alžírska. Původně vojenský satelit A-1 si své jméno dlouho neudržel a dostal jméno po populární postavičce.

27. listopadu 1865 (155 let) se narodil australský astronom Walter Frederick Gale, známý jako objevitel komet. 34D/Gale, kterou pozoroval v roce 1927 byla později pozorována už pouze jedinkrát a možná se rozpadla. Pokud je vám příjmení povědomé, pak nejspíš proto, že je po něm pojmenován kráter na Marsu, kde aktuálně jezdí robotická laboratoř, vozítko Curiosity.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Tadeáš Hájek z Hájku
  • výročí: Nicholas-Claude Fabri de Peiresc
  • výročí: Sputnik 6 (Korabl Sputnik-3)
  • výročí: SOHO
  • výročí: Gemini 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Walter Frederick Gale, Kráter Gale, Asterix, Obecná teorie relativity, M42, TIROS-2, Prstenec C, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »