48. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 11. do 1. 12. 2024. Měsíc je vidět ráno a bude v novu. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce opět navyšuje svou aktivitu a po erupci na odvrácené polokouli poslalo protonovou bouři. Máme za sebou další úspěšný test sestavy Super Heavy Starship. Začalo sestavování SLS a připravují se testy kompletní rakety New Glenn. Před 60 lety začala mise Marineru 4, který definitivně vymazal kanály z map Marsu.
Obloha
Měsíc bude v novu v neděli 1. 12. ve 7:21 SEČ. Jeho ubývající srpek bude viditelný na ranní obloze. V pondělí 25. 11. se bude vedle Měsíce nacházet hvězda Zavijah (3,6 mag) ze souhvězdí Panny (asi čtvrt stupně od severního okraje Měsíce). Zajímavostí je rovněž přiblížení ke hvězdě Spica, ale od ní bude Měsíc 27. 11. ráno ještě docela daleko (3°) a nejblíže (0,5°) budou až na denní obloze někdy po poledni téhož dne. Se srpkem Měsíce se na ranní obloze rozloučíme 29. 11.
Planety
Merkur je večer nepozorovatelný a úhlově se zdánlivě vrací ke Slunci. Venuše (–4,2 mag) je večer čím dál výše a výraznější. Nachází se po západu Slunce nad jihozápadem. Saturn (1 mag) vrcholí nad jihem už kolem 18. hodiny večer. Jupiter (–2,8 mag) je večer nad jihovýchodem jako nejvýraznější „hvězda“ v Býkovi. Mars (–0,4 mag) je velmi vysoko nad jihem ráno, ale v rozumné výšce nad východem jej najdeme už po 22. hodině. Nachází se poměrně blízko otevřené hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka. Uran (5,6 mag) je pod Plejádami a v jeho okolí nejsou žádné podobně jasné hvězdy, tak jej zkusme spatřit pouhým okem. Neptun (7,9 mag) pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu je viditelný pouze s pomocí dalekohledu.
Aktivita Slunce je nízká, ale přeci jen se něco zajímavého děje a aktivita se možná zvyšuje. Slabší erupce má na svědomí nová aktivní oblast na viditelné polokouli, ale to nejzajímavější se dělo na straně odvrácené. A jedna silná erupce o sobě dala pořádně vědět radiační bouří, která k Zemi poslala dávku vysokoenergetických protonů. Uvidíme, jaké skvrny se během týdne objeví. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika a sondy
Dechberoucí zážitek přichystal také šestý testovací let Super Heavy Starship. Především záběry na oddělení stupňů ze Starship nebo její přistání v Indickém oceánu ze člunu byly něčím novým a nádherným. A zde je třeba vyzdvihnout fakt, že Starship měla záměrně hodně pozměněný tepelný štít, aby se zjistilo, jak se chová za hraničních podmínek. Startující stupeň Super Heavy při odletu od startovní věže poškodil komunikační anténu, a tak bylo rozhodnuto, že z důvodu bezpečnosti nepřistane opět na startovní věži, jako při předchozím testu, i když by to prý zvládl. Dosedl tedy měkce moři kousek od pobřeží.
Autor: SpaceX
Starship však průlet atmosférou zvládla, a to i za tvrdších podmínek daných větším sklonem vstupu do atmosféry a slabším štítem a přistála přesně tam, kde bylo plánováno. Je zřejmé, že SpaceX je schopna bezpečně přistát se Super Heavy i se Starship přímo zpět v místě startu, jen co vychytají některé detaily, které se při testovacích letech logicky objevují.
Autor: SpaceX
Nákladem v obrovském prostoru byl pouze jeden banán. Astronomy nepotěší, že obří prostor pojme ještě větší Starlinky, než jsou ty současné. Pokud se stane skutečností, že družice budou příliš rušit některá pozorování, kde je nerušený výhled nenahraditelný, nezbude než požadovat jako náhradu vypouštění velkých teleskopů pomocí Starship. Má to snad jiné řešení?
Autor: Blue Origin
Výročí
26. listopadu 1864 (160 let) se narodil francouzský astronom Auguste Charlois. Koncem 19. století to byl významný objevitel planetek (mj. planetka č. 371 nese jméno Bohemia). K výraznému zrychlení objevů planetek využil od roku 1890 fotografický záznam.
28. listopadu 1964 (60 let) byla vypuštěna kosmická sonda Mariner 4, která jako první vyfotografovala planetu Mars. Detailní snímky potvrdily, že na Marsu je povrch s krátery a po kanálech ani stopy. Bylo také zjištěno, že atmosféra je velmi řídká (tlak asi 1 % pozemského). Nenechte se zmást snímkem na Wikipedii, na stránce NASA můžete vidět mnohem lepší. Na tehdejší televizní techniku jde o úžasný výkon.
Výhled na příští týden
- Měsíc a Venuše na večerní obloze
- Výročí: Jupiterův měsíc Himalia
- Výročí: Robert Harrington
- Výročí: Hayabusa 2 (start mise)
- Výročí: Little Joe 2, makak Sam
- Výročí: První pozorovaný přechod Venuše
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
