Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2012

49. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 5. prosince 2012 v 18 hodin SEČ.  Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 5. prosince 2012 v 18 hodin SEČ.
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 3. 12. do 9. 12.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je v opozici se Sluncem viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Výročí narození má František Nušl a 95 let od vzniku slaví také Česká astronomická společnost.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude ve čtvrtek 6. prosince v poslední čtvrti. To bude v případě dobrého počasí dobře viditelné v ranních a dopoledních hodinách. V tomto období jsou také dobře vidět útvary na hraně světla a tmy.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je v pondělí ráno v opozici. To znamená, že je viditelný celou noc. Vychází již kolem půl čtvrté odpoledne a zapadá ráno po sedmé. Zlepšil se kontrast Velké červené skvrny i díky výraznému bílému pásku atmosféry v jejím severním okraji. Její přechody středem kotoučku a zajímavé úkazy měsíčků opět najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
3.12. 22:25   3.12. Io zákryt zač. 20:11, zatmění konec 22:22
4.12. 18:15   4.12. Io přechod 17:17-19:26, stín 17:19-21:30
5.12. 4:10   5.12. Europa zákryt 4:11
6.12. 0:00   5.12. Io zatmění konec 16:51
6.12. 19:50   6.12. Ganymed přechod zač. 3:24, stín zač. 3:36
7.12. 5:45   7.12. Europa přechod (23:16)-1:37, stín (23:27)-1:51
8.12. 1:40   8.12. Europa zákryt zač. 17:18, zatmění konec 19:59
8.12. 21:30   9.12. Io zákryt zač. 3:28, zatmění konec 5:48
9.12. 17:20   9.12. Ganymed zákryt zač. 16:56, zatmění konec 19:39
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) zůstává nejvýraznější ranní planetou. V dalekohledu však připomíná nezajímavý téměř úplňkový kotouček nevalné velikosti. Na obloze se zdánlivě přiblížila k planetě Merkur (cca -0,5 mag). Obě tělesa jsou tedy nejjasnějšími ranními objekty, pokud vynecháme Měsíc. O něco výše nad jihovýchodem je doplňuje Saturn (0,7 mag). Všechny tři planety se promítají do souhvězdí Vah.

Slunce opět ukázalo zajímavé aktivní oblasti. Nejprve snížila aktivitu jedna oblast a postupně zapadla, vzápětí se z ničeho objevila jiná výrazná oblast se skvrnami a týden končil seskupením skvrn čtvercového tvaru. Jak vypadá slunce právě dnes si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z SDO.

Zajímavé zprávy o nově objevené kometě SWAN přišly také od českých astronomů. Ti se podíleli mimo jiných na snímání komety pomocí dalekohledu FRAM z jižní polokoule. Zdá se téměř jisté, že by mohlo jít o jednu z nejdéle ztracených komet 19. století. Ta byla pozorována pouze asi měsíc v roce 1827 a jako kometu D/1827 M1 (Pons-Gambart) jsme ji považovali za ztracenou s periodou oběhu minimálně 46 let. Kometa C/2012 V4 (SWAN) má však natolik shodné dráhové parametry, že by mělo jít o tuto kometu. Podrobnosti najdete na webu Kommet.cz.

Kosmonautika:

  • 3. 12. začíná konference, na které budou probírány dosavadní úspěchy mise Curiosity. Vypadá to, že pouze vinou nevhodných komentářů v médiích bylo očekáváno ohlášení velmi zajímavého objevu. Ve skutečosti měli nejspíš vědci na mysli, že celá mise je velký úspěch a vše co Curiosity nalézá je nesmírně zajímavé. Nikoli však z hlediska médií, která by nejraději slyšela objev života. Přitom Curiosity není primárně ani vybavena na hledání stop života, jako spíš na studium nepřímých projevů, nebo hledání složitějších molekul. To jsou ty nejzajímavější zprávy, které bychom si snad mohli přát v tomto týdnu slyšet, ale nejspíš si budeme muset ještě počkat.
     
  • Další zajímavé informace hlásí od planety Merkur sonda MESSENGER. Potvrdila poměrně velké množství kráterů s výskytem vodního ledu na trvale zastíněných místech. Sonda má lepší výhled na severní pól planety, ale předpokládá se, že podobně je na tom i jižní polokoule.
     

Výročí:

  • 3. prosince 1867 (145 let) se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda, František Nušl. 7. prosince 2002 po něm byla pojmenována Hvězdárna v Jindřichově Hradci, kde se narodil. Jeho nadání pro astronomii jej provádělo celým jeho životem, ačkoli se mezitím zabýval i mnoha jinými činnostmi. Česká astronomická společnost také uděluje ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách, zvanou Nušlova cena.
     
  • 6. prosince 1957 (55 let) došlo v přímém televizním přenosu k selhání rakety Vanguard s plánovanou první americkou družicí. Raketa sice zažehla motory, ale vznesla se pouze 1,2 metru nad startovní rampu, aby se posléze pomalu zřítila a explodovala.
     
  • 7. prosince 1972 (40 let) odstartovala poslední lidská výprava k Měsíci, mise Apollo 17. Na palubě byl také Eugene Cernan, astronaut s českými předky. Proto se na Měsíc dostala i československá vlajka, kterou nyní najdete na patě ondřejovského dvoumetru. 13. prosince 1972 zanechal Cernan jako poslední člověk na Měsíci své stopy. Od té doby se člověk nevydal dále, než kousíček nad Zemi, na orbitální stanice.
     
  • 8. prosince 1917 (95 let) proběhla ustavující valná hromada, kterou můžeme považovat za oficiální vznik České astronomické společnosti. Hned ze začátku se přihlásilo asi 100 členů a z toho kolem padesátky jich bylo na valné hromadě také osobně přítomno. I po devadesáti pěti letech je ČAS významným pojítkem mezi astronomy na našem území. Má ve svých základech a historii jména mnoha významných astronomů. Daří se jí mnoho věcí, především pořádání mnoha akcí, propagace astronomie v médiích, provoz nejsledovanějšího webu s astronomickou tématikou v češtině, připomínání významných osobností české astronomie i podpora úplně novým, mladým astronomům. Je však také řada věcí, které se nedaří, jako je třeba obtížná komunikace s mnoha amatérskými astronomy a neschopnost přesvědčit je o významu jejich podpory ČAS. Občas také chybí větší spolupráce na akcích a na hvězdárnách z řad členů. Přesto zde zůstává záplava velmi aktivních lidí a tak můžeme optimisticky říct, že je na každém z nás, abychom v odkazu zakladatelů pokračovali a mohli být za pět let při jejím kulatém výročí ještě více hrdi na její odkaz.
     

Výhled na příští týden:

  • Ranní planety a srpek Měsíce
  • Geminidy
  • Kosmoschůzka 12.12.
  • Výročí: Pioneer 8
  • Výročí: Kristian Olaf Birkeland
  • Výročí: Mariner 2
  • Arthur C. Clarke
  • Edward Emerson Barnard

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: František Nušl, Jupiter, Vesmírný týden, ČAS, Merkur


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »