Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 4. prosince 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 8. 12. v 16:26 SEČ. Jeho slabý srpek se vynoří na večerní obloze v úterý 3. 12. a nejlepší úkaz nás čeká ve středu večer, kdy se přiblíží k jasně zářící Venuši. Bude sice čtyři stupně pod ní, ale přesto to bude hezká podívaná.

Planety
Merkur se úhlově vrací ke Slunci a blíží se do dolní konjunkce, kdy je nejblíže Zemi. Bude viditelný jako slabý objekt na snímcích koronografu LASCO C3 a pravděpodobně jej na první pohled ani nepůjde identifikovat bez mapy. Venuše (–4,2 mag) už je večer nepřehlédnutelnou Večernicí, výraznou hvězdou nad jihozápadním obzorem. Saturn (1 mag) vrcholí nad jihem hned po setmění. 6. 12. se na jeho jižní polokouli opět promítne stín měsíce Titan. Jupiter (–2,8 mag) je večer nad jihovýchodem a protože 7. 12. nastává jeho opozice se Sluncem, bude nejblíže Zemi a nejjasnější. Vypadá proto jako výrazná „hvězda“ v Býkovi. Mars (–0,6 mag) je velmi vysoko nad jihem ráno, ale v rozumné výšce nad východem jej najdeme už po 22. hodině. Nachází se poměrně blízko otevřené hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka. Ve své zdánlivé zpětné smyčce na obloze nyní vykonává „zastávku“, kdy je neblíže k M44 a začne se vracet k Blížencům. Uran (5,6 mag) je pod Plejádami a na velmi tmavé obloze je vidět i okem jako slabá hvězdička. Neptun (7,9 mag) pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu je viditelný pouze s pomocí dalekohledu.

Aktivita Slunce je nízká, ale skvrn je na povrchu velké množství. Obvykle odkazovaný aktuální snímek SDO nyní není k dispozici, protože ve Stanfordu vyplavila voda JSOC, kde se nachází hlavní server pro ukládání dat z této observatoře. Význam amatérských snímků nyní stoupl a můžete je vidět například v galerii na Spaceweather.com. Alternativně jsou snímky Slunce k dispozici ze sítě observatoří GONG, webu belgického slunečního centra a Slunce v UV oboru pak z družice GOES-16.

Kosmonautika a sondy

Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Při průletu 1. 12. byla o něco dál od planety, než při dřívějších setkáních, ale zato poletí mezi planetou a Sluncem a bude moci zapojit do výzkumu i přístroj MERTIS na měření složení povrchu Merkuru.

Infografika k pátému průletu BepiColombo kolem Merkuru 1. 12. 2024. Tentokrát se odehraje mezi Sluncem a Merkurem. Testovat se bude i přístroj MERTIS, infračervený spektrometr a radiometr. Proměří složení povrchu planety. Autor: ESA
Infografika k pátému průletu BepiColombo kolem Merkuru 1. 12. 2024. Tentokrát se odehraje mezi Sluncem a Merkurem. Testovat se bude i přístroj MERTIS, infračervený spektrometr a radiometr. Proměří složení povrchu planety.
Autor: ESA

Čína otestovala novou raketu CZ-12. Při startu 30. 11. byly nákladem dvě testovací telekomunikační družice. Nosnost dvoustupňové rakety s motory na kapalný kyslík a kerosin je kolem 10 tun na nízkou oběžnou dráhu.

Raketa Falcon 9 je nejúspěšnějším nosičem historie, ať už se na to díváme z různých hledisek. Letos by měl vykonat více startů, než většina jiných nosičů za celou svou provozní historii.

Výročí

3. prosince 1904 (120 let) byl objeven Jupiterův měsíc Himalia. Měsíc má nepravidelný tvar, ale svými rozměry kolem 80 km se řadí mezi největší z malých měsíců, kterých je kolem Jupiteru několik desítek. Do roku 1975 se jmenoval Jupiter VI, byl tedy teprve šestým tehdy objeveným měsícem největší planety. Obíhá daleko od planety, dráha se mění vlivem gravitace Slunce a planet a oběh mu proto trvá 251 dní.

3. prosince 1904 (120 let) se narodil americký astronom Robert George Harrington. Jeho jméno nese několik periodických komet, které objevil nebo spoluobjevil.

3. prosince 2014 (10 let) odstartovala mise japonské sondy Hajabusa 2 k asteroidu Ryugu. Mise její předchůdkyně Hajabusa se vydala k planetce Itokawa, která svým složením patří k asteroidům typu S. Hajabusa 2 byla vyslána k planetce typu C s cílem objasnit případný původ vody na Zemi a organického materiálu nebo života v dávné minulosti. Předpokládá se, že vodu na Zemi krátce po jejím vzniku přinesly planetky a komety. Hajabusa 2 úspěšně zkoumala planetku od roku 2018 a v roce 2019 bylo úspěšně odebráno velké množství vzorků z povrchu. 6. 12. 2020 se pouzdro se vzorky úspěšně sneslo na padáku do australské pouště. Samotná sonda byla z kolizní dráhy se Zemí odkloněna a její mise nyní pokračuje. V roce 2031 by se měla setkat s planetkou 1998 KY26 z Apollonovy skupiny blízkozemních těles (planetky, jejichž dráha je z velké části vně zemské dráhy, ale zčásti ji kolem perihelu křižují.)

4. prosince 1639 (385 let) provedli Jeremiah Horrocks a William Crabtree první úspěšné pozorování přechodu Venuše přes Slunce. Setkat se můžeme i s datem 24. listopadu, protože tak tomu bylo v Anglii podle tehdy platného Juliánského kalendáře. První přechod Venuše předpověděl Johannes Kepler na rok 1631, ale proběhl mimo Evropu a nikdo jej nepozoroval. V případě dalšího přechodu se Kepler domníval, že se Venuše na Slunce netrefí, ale Horrocks tyto údaje přepočítal a zjistil, že Venuše projde před Sluncem 4. 12. 1639 a všiml si také, že se přechody opakují vždy ve dvojici po osmi letech s více než stoletou pauzou (naposledy proběhly přechody 2004 a 2012).

4. prosince 1959 (65 let) byl pomocí rakety Little Joe 2 realizován „skok“ makaka Sama na kraj vesmíru. Raketa dosáhla výšky 88 km, takže technicky vzato do vesmíru nedoletěla, ovšem umožnila otestovat hmotnostní maketu lodi Mercury a otestovat vliv letu na živý organismus.

Výhled na příští týden 

  • maximum roje Geminid
  • Výročí: Helios-A
  • Výročí: XMM-Newton
  • Výročí: William McCrea
  • Výročí: WISE
  • Výročí: Vega 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jeremiah Horrocks, William Crabtree, Makak Sam, Hayabusa 2, Himalia, Robert Harrington, Přechod Venuše, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »