Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2017

5. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 1. února 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2017. Měsíc před čtvrtí je vidět na večerní obloze. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Dvě komety nyní vybízí k pozorování na konci noci. Na Slunci jsou malé skvrny. Na Floridě vrcholí přípravy na slavné rampě 39A, nyní pod křídly SpaceX. Sojuz letěl poprvé z Guayány se satelitem na geostacionární dráhu. Boeing představil nové skafandry pro loď Starliner.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 4. února v 5:19 SEČ. Přibývající srpek a nakonec čtvrť nás bude provázet každý večer, kdy bude jasno. V pátek 3. února by měli zbystřit pozorovatelé a sledovat hry světla a stínů v podobě útvarů Lunar X a Lunar V. Ideální čas k pozorování vychází na 21:10 SEČ.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) a Mars (1,1 mag) jsou nyní blízko sebe na večerní obloze poměrně vysoko nad jihovýchodem. Pokud nás tedy upoutá neobvykle jasná hvězda, Večernice, pak je to skutečně Venuše, která takto září dlouho po setmění. V dalekohledu připomíná Venuše malý měsíček ve čtvrti a Mars, ačkoli je malinkatý, ukazuje v ideálním případě i albedové útvary.
V druhé polovině noci a ráno na jihu je Jupiter (–2,1 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn se nenápadně vynořil na ranní oblohu již na začátku ledna. Nyní již začíná být dost vysoko, aby šel dobře vidět za svítání na jihovýchodě. S jeho výškou to slavné nebude, protože je na pomezí Štíra, Hadonoše a Střelce, kde je ekliptika u nás nejníže. V praxi to znamená, že během roku bude jen o nemálo výše, ani ne 20°.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23. 1. 7:05   31. 1. Io, přechod stínu zač. 5:59
Io, přechod měsíce zač. 7:10
26. 1. 4:35   2. 2. Io, přechod stínu konec 2:40
Io, přechod měsíce konec 3:48
Ganymed, přechod stínu zač. 7:49
28. 1. 6:15   3. 2. Europa zákryt konec 7:27
29. 1. 2:05   5. 2. Europa, přechod stínu konec 1:35 – 4:05
Europa, přechod měsíce konec 3:55 – 6:16
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu zůstává poslední skvrna. Další vývoj můžeme sledovat také na aktuálním snímku družice SDO.

Ranní obloha opět nabízí dvě komety: 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková se vynoří  začátkem února a kometa C/2015 V2 (Johnson) je vidět krásně vysoko a pomalu zjasňuje. První jmenovaná by měla být 7. hvězdné velikosti a snad uvidíme i iontový ohon. Podrobnosti ke kometám najdete v nedávném článku.

Kosmonautika

  • Minulý týden vynesla raketa Sojuz 2-1B družici Hispasat 36W-1. Jde o první start této rakety na geostacionární dráhu z kosmodromu ve Francouzské Guayaně.
  • Boeing ukázal, jak by měly vypadat skafandry Blue pro Starliner, tedy pro novou kosmickou loď CST-100.
  • Přípravy na rampě LC-39A vrcholí. Rampa je slavná díky tomu, že z ní startovaly mise Apollo k Měsíci, stejně jako později raketoplány. Nyní ji provozuje SpaceX, která zde již zkušebně vztyčila věž, jež má za úkol zvednout raketu Falcon 9 nebo Falcon Heavy. Nejbližším startem s této rampy měla být mise Echostar 23, jejíž start byl plánován na 3. února, ale zdá se, že termín se nestihne, a protože prioritu má zásobovací let Dragona někdy v půlce února, tak se taky může stát, že tento let proběhne až po něm.

Výročí

  • 2. února 1892 (125 let) se narodil německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu Cuno Hoffmeister. Byl to významný objevitel mnoha proměnných hvězd, objevil i nějaké planetky a jednu kometu. Jedna z jeho proměnných hvězd BL Lac byla později ztotožněna se zdrojem rádiového záření a tím byla překlasifikována z hvězdy na jádro aktivní galaxie.
  • 2. února 1977 (40 let) vstoupila do atmosféry orbitální stanice Saljut-4.
  • 4. února 1967 (50 let) odstartoval k Měsíci Lunar-Orbiter 3. Sonda měla za úkol fotografovat místa vhodná k přistáni lodí Apollo. Podařilo se jí poslat na Zemi přes 200 snímků a poté byla na začátku října téhož roku navedena na povrch Měsíce, kde se roztříštila.

Výhled na příští týden

  • komety na ranní obloze
  • Výročí: Ulysses kolem Jupiteru
  • Výročí: meteority Sichote-Alin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 4, Lunar-Orbiter, Cuno Hoffmeister


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »