5. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 29. 1. do 4. 2. 2018. Měsíc bude v úplňku, projde kolem Regula. Večer je už jen nízko Neptun a poblíž jihu Uran, obě planety jsou nyní přezářené Měsícem. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, pomalu vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme vícenásobné hvězdy u sigmy Orionis, kometu C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami a úplné zatmění Měsíce 31. ledna, byť je u nás neviditelné. Milovníci kosmonautiky měli svátek, když se na Floridě ozvalo všech 27 motorů Falconu Heavy. Kromě toho jsme sledovali napínavý start Ariane 5, úspěšný start rakety Electron a čínské CZ-2C. Před 60 lety odstartovala první americká družice Explorer 1. Před 15 lety došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve středu 31. ledna ve 14:27 SEČ. Vzhledem k tomu, že tou dobou projde zemským stínem, uvidí na opačné polokouli, než je Evropa, úplné zatmění Měsíce. Fotografie a případný přenos jistě uvede např. server Spaceweather.com. Informace k zatmění najdete např. na Timeanddate.com. Nezapomeňte, že v již letos v létě nás čeká mimořádné úplné zatmění, 27. července projde Měsíc středem zemského stínu! Informace najdete ve speciální sekci našeho webu.
Planety:
Neptun (8 mag) je už večer jen nízko nad jihozápadem. Uran (5,8 mag) je po setmění nad jihem. Planety budou obtížně k nalezení pro svit Měsíce kolem úplňku.
Ráno jsou poblíž jihu planety Jupiter (−2 mag) a Mars (1,2 mag). 30. ledna ráno proběhne zatmění Ganymédu (zač. 4:48 SEČ, končí 6:36) a přechod Európy (končí 5:04). 4. února ráno v 6:03 začíná zatmění Ió. Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 30. ledna v 5:50 SEČ, 1. února v 7:25 a 4. února v 5:00.
Aktivita Slunce je velmi nízká, je zcela beze skvrn. Pro kontrolu situace, zda se nějaká skvrna neobjevila, lze využít aktuální snímek družicové observatoře SDO.
Vícenásobné hvězdy u sigmy Orionis
Aktuální díl pořadu Noční obloha nás zavede jen kousek pod pás Oriona, kde najdeme krásnou čtyřhvězdu, sigmu Orionis. Celou čtveřici hvězd zde rozlišíme poměrně snadno pomocí dalekohledu. Hvězdný katalog vícenásobných systémů Struve jí eviduje pod číslem 762. A hned vedle ní, jak je vidět i na vedlejším obrázku, najdeme ještě systém Struve 761, kde snadno odhalíme další tři hvězdy (a slabou nedalekou čtvrtou). Tak to zkuste. Hledat můžeme od levé části pásu Oriona, od hvězdy Alnitak (zety Orionis), s nedaleko ležící mlhovinou Plamínek. Sigma leží kolmo na pás Oriona jižním směrem.
Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami
Tato slabá kometa nám v posledních týdnech předvádí fascinující divadlo, především v podání fotografií a animací několika výtečných astrofotografů, jakými jsou Michael Jäger, který ji fotí z Rakouska, nebo Gerald Rhemann, který má na focení pronajat přístroj v Namibijské farmě Tivoli.
V těchto dnech se kometa přibližuje hvězdokupě Plejády, ovšem i fotograficky to bude výzva je vedle sebe zachytit. Kometa bude pár stupňů daleko a je hodně slabá. Sama kometa má intenzivně modrý vzhled, což naznačuje převahu ionizovaného oxidu uhelnatého v okolí. Ten je pak odfukován slunečním větrem a tvoří nádherné struktury modrého iontového ohonu. Podle animací je patrné, že kometa se zřejmě rychle točí a vybrané aktivní oblasti jejího jádra zásobují ohon novými částicemi.
Kosmonautika
- Středa 24. ledna se zapsala do dějin SpaceX, protože konečně ožilo všech 27 motorů rakety Falcon Heavy. Statický zážeh trval snad jen kolem pěti sekund, ale i tak šlo o impozantní podívanou a již se nemůžeme dočkat samotného startu rakety. Podle Elona Muska by k němu mohlo dojít v horizontu týdne, nebo dvou. Analýza dat ukázala, že statický zážeh byl úspěšný. Jestli byl poslední, a už se poletí, to se dozvíme doufejme brzy. Přejme raketě pokud možno bezproblémový start.
- Společnost Rocket Lab nás překvapila, když kromě plánovaných nanosatelitů byl na palubě i zkušební horní urychlovací stupeň a jedna družice ve tvaru lesklého mnohostěnu, Humanity Star (Hvězda Lidstva). Létá na polární dráze a měla by jít vidět okem. U nás však nastanou vhodné přelety až v březnu.
- Napínavý byl start rakety Ariane 5 s družicemi Al Yah 3 a SES-14. Během práce druhého stupně došlo ke ztrátě telemetrie a Arianespace prohlásila start za neúspěšný. O několik hodin později však vyšlo najevo, že raketa nějakým způsobem přeci jen pracovala, protože obě družice se dostaly na oběžnou dráhu, byť jinou, než plánovanou. Díky vlastním motorům by se družice měly být schopny dostat na plánovanou pozici, ale omezí to nejspíš jejich životnost (odhadem nejméně o polovinu z původních 15 let). Podle posledních dostupných údajů je zřejmé, že již první stupeň neletěl podle plánu, ale odchýlil se z očekávané trajektorie a na to zřejmě nějakým způsobem reagoval druhý stupeň.
- Čína pokračuje v úspěšných startech. Tentokrát vypustila pomocí rakety CZ-2C tři družice Yaogan.
- Vzhledem k tomu, že v pátek 26. ledna došlo na druhé rampě LC-40 k úspěšnému statickému zážehu Falconu 9 pro misi SES-16/GovSat-1, vypadá to na brzký další start SpaceX. První pokus je v plánu 30. ledna s horší předpovědí počasí a zálohou o den později s mnohem lepším počasím.
- 1. února má z Vostočného odstartovat raketa Sojuz 2-1a s družicemi Kanopus-V (č. 3 a č. 4), Auriga a S-Net-1 až 4.
- Na ISS se uskutečnil výstup dvou amerických astronautů do kosmu, ale jejich snaha o výměnu úchopové koncovky (Latching End Effector-B) na staničním rameni Canadarm2 nebyla úspěšná a tak se další výstup plánuje na 29. ledna. 2. února se do kosmu podívají i dva Rusové.
- Start rakety chystá v týdnu ještě Čína a Japonsko.
Výročí
- 30. ledna 2013 (5 let) vypustila Jižní Korea úspěšně první orbitální verzi rakety Korea Space Launch Vehicle (KSLV), zvanou též Naro-1. Vypuštění se povedlo až na třetí pokus, předchozí v letech 2009 a 2010 nebyly úspěšné. Na orbitu vyslala zkušební družici Science and Technology Satellite 2C.
- 1. února 1958 (60 let) odstartovala pomocí rakety Juno-1 týmu Von Brauna první americká družice Explorer 1. USA sice prohrály se Sovětským svazem, ale jejich družice přinesla i zajímavá vědecká data. Součástí zhruba 2 metry dlouhé družice byl mimo jiné Geigerův-Müllerův počítač pro měření kosmického záření. Díky němu byly kolem Země objeveny radiační pásy, dnes nazývané Van Allenovy. Jsou zde zachycovány nabité částice, které jsou jinak živým organismům velmi nebezpečné. Při kosmických letech k Měsíci a dál je pochopitelně dobré se vyhnout místům s největší koncentrací těchto částic.
- 1. února 2003 (15 let) došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia v atmosféře. Vzpomínka na toto nepříjemné výročí vždy ukazuje na to, že létání do vesmíru není zcela bezpečná záležitost, ale rozhodně to nemůže být důvod, aby to člověka zastavilo v cestě za poznáním.
Výhled na příští týden
- Ranní Měsíc a Jupiter
- Výročí: Velká kometa 1843 (objev)
- Výročí: Thomas David Anderson, jasné novy
- Výročí: Jules Verne
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.