Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2020

5. vesmírný týden 2020

Maa oblohy 29. ledna 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Chystá se start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Končí mise infračervené observatoře Spitzer. Před 85 lety se narodil významný český astronom Luboš Kohoutek.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 2. února ve 2:42 SEČ. Jeho dorůstající srpek se potká s výraznou Venuší v úterý 28. ledna. V tento den bude Venuše a Neptun v okolí hvězdy fí Aquarii, každá planeta na opačnou stranu od hvězdy.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Nachází se ve Vodnáři, kde dojde v pondělí k její konjunkci se slabým Neptunem (7,9 mag); planety bude dělit jen deset úhlových minut. Na konci večerního soumraku vrcholí nad jihem Uran (5,8 mag) v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) 25. 1. 2020 u dvojité hvězdokupy v Perseu. 40×30s, ISO 12800, Canon 6D + Orion CT8, Rozdroze Izerskie Autor: Martin Gembec
Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) 25. 1. 2020 u dvojité hvězdokupy v Perseu. 40×30s, ISO 12800, Canon 6D + Orion CT8, Rozdroze Izerskie
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce je velmi nízká. Zpestření přinesl až víkend, kdy se daly pozorovat dvě aktivní oblasti z dvou cyklů sluneční aktivity. Uprostřed kotouče se nacházely dvě skvrnky z doznívajícího cyklu aktivity a nová oblast se vynořila u východního okraje. Jak se skvrny vyvíjí si můžeme kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) potěšila pozorovatele, kteří si našli těch několik míst s jasnou oblohou. Noci byly během týdne tmavé a pohled na kometu nedaleko dvojité hvězdokupy (NGC 869 & 884) v Perseu patřil k pěkným zážitkům. Nyní ji stále najdeme poblíž hvězdokup „há a chí“ a sune se jen pomalu den za dnem směrem ke Kasijopeji.

Kosmonautika

Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Po dvojici dam Meirové a Kochové vystoupili také Luca Parmitano a Andrew Morgan k přístroji AMS-02. Podařilo se jim dokončit opravu chlazení a provedli i další drobná vylepšení. Výsledkem je mimo jiné nejdelší pobyt evropského kosmonauta ve vesmíru a již 7. výstup do kosmu během jedné mise pro Američana.

Přípravy na start evropské sondy Solar Orbiter vrcholí. Na Floridě se musí doladit raketa Atlas V a pak by již nic nemělo bránit startu plánovanému na 6. únor.

NASA 30. ledna ukončí misi infračerveného vesmírného dalekohledu Spitzer. U tohoto typu dalekohledů vždy probíhá kratší hlavní fáze, kdy má k dispozici chladící médium a pak pokud to jde, dlouhá fáze bez chlazení, což byl i případ Spitzera, který vydržel 16 let. Důvodem ukončení misí bývá problém s přístroji, gyroskopy nebo financování. Zde je to hlavně financování. NASA potřebuje peníze pro dokončení a vypuštění lídra infračervené astronomie v podobě dalekohledu Jamese Webba.

Z plánovaných startů připomeňme především start Falconu 9 s družicemi Starlink, který by měl proběhnout v pondělí 27. ledna v 15:49 SEČ.

Výročí

29. ledna 1880 (140 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.

29. ledna 1935 (85 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety, Luboš Kohoutek. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.

Výhled na příští týden 

  • start evropské sondy Solar Orbiter
  • Výročí: Friedrich A. T. Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Philibert Jacques Melotte, Luboš Kohoutek, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »