Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2021

5. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 3. února 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 2. do 7. 2. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Neptun, vysoko nad jihem Uran a Mars. Slabý Merkur směřuje k dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní oblohu se dostává slabší kometa C/2021 A2 (NEOWISE). Probíhají výstupy z ISS do volného kosmu. SpaceX odložila start Falconu 9 kvůli počasí. Má také problémy s povolením testů Starship. Očekáváme start Sojuzu z Plesecku. Před 50 lety zanikl nad Argentinou Saljut 7. Před 90 lety se narodil český astronom Ladislav Sehnal a před 115 lety se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 4. února v 18:37 SEČ. 7. února krátce před 5:30 SEČ lze zaznamenat výstup hvězdy omikron Ophiuchi (5,1 mag) ze zákrytu za neosvětlenou stranou Měsíce.

Planety:
Na večerní obloze zůstává výrazný Mars (0,4 mag), jeho kotouček už má ale titěrných 8 úhlových vteřin. Nedaleký Uran (5,8 mag) se dá najít poměrně snadno, ale teprve při zvětšení rozeznáme, že jde o kotouček asi 2× menší než Mars. Neptun (7,9 mag) je večer po setmění už méně než 15 stupňů nad jihozápadem. Merkur byl za výjimečných podmínek vidět i na večerní obloze, ale teď už jeho slábnoucí a poměrně velký srpek směřuje k dolní konjunkci se Sluncem, která nastane 8. února.

Aktivita Slunce je velmi nízká a Slunce se od skvrn úplně vyčistilo. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

V týdnu se možná podíváme na kometu C/2021 A2 (NEOWISE). Dobrá příležitost bude zřejmě již v neděli 31. ledna večer. Kometa bude však nízko a tak zřejmě budeme muset čekat na další vyjasnění, kdy bude vidět výše nad obzorem. Nyní se pohybuje Lodní zádí směrem k Jednorožci. 1. února navštíví hvězdokupy M46+M47. 

Polohy komety C/2021 A2 (NEOWISE) v první polovině února 2021 vždy ve 21:30 SEČ Autor: Guide 9
Polohy komety C/2021 A2 (NEOWISE) v první polovině února 2021 vždy ve 21:30 SEČ
Autor: Guide 9

Kosmonautika

V týdnu proběhl výstup do volného kosmu na ISS (americká EVA-69). Nyní nás čeká EVA-70 a bude se pokračovat v instalaci kabelů modulu Bartolomeo u evropského modulu Columbus. Z toho důvodu, že se pracuje poblíž připojovacího modulu PMA-2, byl na snímcích vidět i Crew Dragon.

29. ledna vynesla čínská raketa CZ-4C další tři družice série Yaogan (tajné družice).

Start rakety Falcon 9 v rámci mise Starlink L17 se odložil z 31. ledna na pozdější termín, až se umoudří počasí. Dá se očekávat i posun startu Starlink L18, který byl zatím v plánu 4. února.

Z Plesecku má 2. února odstartovat raketa Sojuz-2.1b s vojenskou družicí typu Lotos/S1 (Kosmos 2549).

SpaceX má problémy z FAA (federálním úřadem pro letectví), který zatím neudělil povolení pro let testovací Starship SN9. Důvodem má být odchylka od schválených limitů pro let SN8, která možná neletěla přesně, jak měla a navíc přistála, jak víme, v podobě ohnivé koule. Dá se očekávat, že až si to s úředníky SpaceX vyjasní, let SN9 bude následovat. Mezitím se začala připravovat k testům na stolci i SN10.

Výročí

2. února 1886 (135 let) se narodil německý astronom Ernst Zinner. Tento astronom se nejvíce proslavil, když v roce 1913 znovuobjevil periodickou kometu objevenou roku 1900 francouzem Giacobinim. Kometa označená 21P/Giacobini-Zinner má oběžnou dobu asi 6,5 roku.

4. února 1906 (115 let) se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh. Byl to obdivuhodně pracovitý astronom a tak si objev tělesa za Neptunem právem zasloužil. Už po objevu Pluta věděl, že je příliš malý na předpokládanou devátou planetu, a tak hledal dál. Na jedné straně je škoda, že objevil Pluta už tak brzy, v roce 1930, protože tím poněkud zmátl hlavu veřejnosti, která se jen těžko vyrovnává s faktem, který je zjevný, a sice že Pluto planetou prostě není. Na straně druhé je objevitelem prvního tělesa Kuiperova pásu planetek, a to z doby, kdy o něm ještě nikdo ani neuvažoval. A Pluto nakonec planeta je, akorát trpasličí. A Tombaugh, ten se k Plutu podíval zblízka, v podobě trochy jeho popela na palubě New Horizons.

5. února 1931 (90 let) se narodil český astronom Ladislav Sehnal. Věnoval se nebeské mechanice se započtením vlivu negravitačních sil. V Ondřejově byl členem týmu, který spočítal dráhu prvního bolidu Příbram s přesně známými dráhovými parametry. Má velké zásluhy ve vývoji mikroakcelerometru MACEK, který se osvědčil mj. při letu na palubě raketoplánu. Použit byl i na družici Mimosa, na jejímž vývoji se podílel, ale tato družice po vypuštění nefungovala správně.

6. února 1991 (50 let) zanikla v atmosféře stanice Saljut 7 (předchůdce stanice Mir). Šestnáct metrů dlouhá základna vážila dvacet tun a od roku 1982 se na ní vystřídalo na třiatřicet kosmonautů, včetně francouzského a indického. Stanici s připojenou lodí Kosmos 1686 se nepodařilo udržet na oběžné dráze a ta vlivem tření o atmosféru postupně klesala, až se její zbytky zřítily na území Argentiny. Podrobněji se k jeho osudu společně se stanicí Mir dočtete v archivu IAN (č. 322). O Saljutech pak psal seriál Ondřej Šamárek na Kosmonautix.cz.

7. února 1926 (95 let) se narodil sovětský konstruktér a kosmonaut Konstantin Feoktistov. Obvykle se všem kosmonautům nevěnujeme, ale najdou se výjimky. A tento významný konstruktér a odvážlivec, který bez skafandru přežil sardinkový let tří lidí na palubě upraveného, původně jednomístného Vostoku, si připomínku zaslouží. Kromě toho, že byl vedoucím konstruktérem lodí Vostok a Voschod, podílel se i na stavbě Saljutů. Historický let Voschodu-1 absolvoval 12./13. října 1964.

Výhled na příští týden 

  • kometa C/2021 A2 na večerní obloze
  • výročí: Veněra 1
  • výročí: NEAR Shoemaker dosedla na Eros
  • výročí: Stardust (průlet kolem Tempel-1)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saljut 7, Konstantin Feoktistov, Ladislav Sehnal, Clyde tombaugh, Ernst Zinner, Vesmírný týden


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »