5. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 2. do 7. 2. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Neptun, vysoko nad jihem Uran a Mars. Slabý Merkur směřuje k dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní oblohu se dostává slabší kometa C/2021 A2 (NEOWISE). Probíhají výstupy z ISS do volného kosmu. SpaceX odložila start Falconu 9 kvůli počasí. Má také problémy s povolením testů Starship. Očekáváme start Sojuzu z Plesecku. Před 50 lety zanikl nad Argentinou Saljut 7. Před 90 lety se narodil český astronom Ladislav Sehnal a před 115 lety se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 4. února v 18:37 SEČ. 7. února krátce před 5:30 SEČ lze zaznamenat výstup hvězdy omikron Ophiuchi (5,1 mag) ze zákrytu za neosvětlenou stranou Měsíce.
Planety:
Na večerní obloze zůstává výrazný Mars (0,4 mag), jeho kotouček už má ale titěrných 8 úhlových vteřin. Nedaleký Uran (5,8 mag) se dá najít poměrně snadno, ale teprve při zvětšení rozeznáme, že jde o kotouček asi 2× menší než Mars. Neptun (7,9 mag) je večer po setmění už méně než 15 stupňů nad jihozápadem. Merkur byl za výjimečných podmínek vidět i na večerní obloze, ale teď už jeho slábnoucí a poměrně velký srpek směřuje k dolní konjunkci se Sluncem, která nastane 8. února.
Aktivita Slunce je velmi nízká a Slunce se od skvrn úplně vyčistilo. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
V týdnu se možná podíváme na kometu C/2021 A2 (NEOWISE). Dobrá příležitost bude zřejmě již v neděli 31. ledna večer. Kometa bude však nízko a tak zřejmě budeme muset čekat na další vyjasnění, kdy bude vidět výše nad obzorem. Nyní se pohybuje Lodní zádí směrem k Jednorožci. 1. února navštíví hvězdokupy M46+M47.
Kosmonautika
V týdnu proběhl výstup do volného kosmu na ISS (americká EVA-69). Nyní nás čeká EVA-70 a bude se pokračovat v instalaci kabelů modulu Bartolomeo u evropského modulu Columbus. Z toho důvodu, že se pracuje poblíž připojovacího modulu PMA-2, byl na snímcích vidět i Crew Dragon.
29. ledna vynesla čínská raketa CZ-4C další tři družice série Yaogan (tajné družice).
Start rakety Falcon 9 v rámci mise Starlink L17 se odložil z 31. ledna na pozdější termín, až se umoudří počasí. Dá se očekávat i posun startu Starlink L18, který byl zatím v plánu 4. února.
Z Plesecku má 2. února odstartovat raketa Sojuz-2.1b s vojenskou družicí typu Lotos/S1 (Kosmos 2549).
SpaceX má problémy z FAA (federálním úřadem pro letectví), který zatím neudělil povolení pro let testovací Starship SN9. Důvodem má být odchylka od schválených limitů pro let SN8, která možná neletěla přesně, jak měla a navíc přistála, jak víme, v podobě ohnivé koule. Dá se očekávat, že až si to s úředníky SpaceX vyjasní, let SN9 bude následovat. Mezitím se začala připravovat k testům na stolci i SN10.
Výročí
2. února 1886 (135 let) se narodil německý astronom Ernst Zinner. Tento astronom se nejvíce proslavil, když v roce 1913 znovuobjevil periodickou kometu objevenou roku 1900 francouzem Giacobinim. Kometa označená 21P/Giacobini-Zinner má oběžnou dobu asi 6,5 roku.
4. února 1906 (115 let) se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh. Byl to obdivuhodně pracovitý astronom a tak si objev tělesa za Neptunem právem zasloužil. Už po objevu Pluta věděl, že je příliš malý na předpokládanou devátou planetu, a tak hledal dál. Na jedné straně je škoda, že objevil Pluta už tak brzy, v roce 1930, protože tím poněkud zmátl hlavu veřejnosti, která se jen těžko vyrovnává s faktem, který je zjevný, a sice že Pluto planetou prostě není. Na straně druhé je objevitelem prvního tělesa Kuiperova pásu planetek, a to z doby, kdy o něm ještě nikdo ani neuvažoval. A Pluto nakonec planeta je, akorát trpasličí. A Tombaugh, ten se k Plutu podíval zblízka, v podobě trochy jeho popela na palubě New Horizons.
5. února 1931 (90 let) se narodil český astronom Ladislav Sehnal. Věnoval se nebeské mechanice se započtením vlivu negravitačních sil. V Ondřejově byl členem týmu, který spočítal dráhu prvního bolidu Příbram s přesně známými dráhovými parametry. Má velké zásluhy ve vývoji mikroakcelerometru MACEK, který se osvědčil mj. při letu na palubě raketoplánu. Použit byl i na družici Mimosa, na jejímž vývoji se podílel, ale tato družice po vypuštění nefungovala správně.
6. února 1991 (50 let) zanikla v atmosféře stanice Saljut 7 (předchůdce stanice Mir). Šestnáct metrů dlouhá základna vážila dvacet tun a od roku 1982 se na ní vystřídalo na třiatřicet kosmonautů, včetně francouzského a indického. Stanici s připojenou lodí Kosmos 1686 se nepodařilo udržet na oběžné dráze a ta vlivem tření o atmosféru postupně klesala, až se její zbytky zřítily na území Argentiny. Podrobněji se k jeho osudu společně se stanicí Mir dočtete v archivu IAN (č. 322). O Saljutech pak psal seriál Ondřej Šamárek na Kosmonautix.cz.
7. února 1926 (95 let) se narodil sovětský konstruktér a kosmonaut Konstantin Feoktistov. Obvykle se všem kosmonautům nevěnujeme, ale najdou se výjimky. A tento významný konstruktér a odvážlivec, který bez skafandru přežil sardinkový let tří lidí na palubě upraveného, původně jednomístného Vostoku, si připomínku zaslouží. Kromě toho, že byl vedoucím konstruktérem lodí Vostok a Voschod, podílel se i na stavbě Saljutů. Historický let Voschodu-1 absolvoval 12./13. října 1964.
Výhled na příští týden
- kometa C/2021 A2 na večerní obloze
- výročí: Veněra 1
- výročí: NEAR Shoemaker dosedla na Eros
- výročí: Stardust (průlet kolem Tempel-1)
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).