Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2021

5. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 3. února 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 2. do 7. 2. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Neptun, vysoko nad jihem Uran a Mars. Slabý Merkur směřuje k dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní oblohu se dostává slabší kometa C/2021 A2 (NEOWISE). Probíhají výstupy z ISS do volného kosmu. SpaceX odložila start Falconu 9 kvůli počasí. Má také problémy s povolením testů Starship. Očekáváme start Sojuzu z Plesecku. Před 50 lety zanikl nad Argentinou Saljut 7. Před 90 lety se narodil český astronom Ladislav Sehnal a před 115 lety se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 4. února v 18:37 SEČ. 7. února krátce před 5:30 SEČ lze zaznamenat výstup hvězdy omikron Ophiuchi (5,1 mag) ze zákrytu za neosvětlenou stranou Měsíce.

Planety:
Na večerní obloze zůstává výrazný Mars (0,4 mag), jeho kotouček už má ale titěrných 8 úhlových vteřin. Nedaleký Uran (5,8 mag) se dá najít poměrně snadno, ale teprve při zvětšení rozeznáme, že jde o kotouček asi 2× menší než Mars. Neptun (7,9 mag) je večer po setmění už méně než 15 stupňů nad jihozápadem. Merkur byl za výjimečných podmínek vidět i na večerní obloze, ale teď už jeho slábnoucí a poměrně velký srpek směřuje k dolní konjunkci se Sluncem, která nastane 8. února.

Aktivita Slunce je velmi nízká a Slunce se od skvrn úplně vyčistilo. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

V týdnu se možná podíváme na kometu C/2021 A2 (NEOWISE). Dobrá příležitost bude zřejmě již v neděli 31. ledna večer. Kometa bude však nízko a tak zřejmě budeme muset čekat na další vyjasnění, kdy bude vidět výše nad obzorem. Nyní se pohybuje Lodní zádí směrem k Jednorožci. 1. února navštíví hvězdokupy M46+M47. 

Polohy komety C/2021 A2 (NEOWISE) v první polovině února 2021 vždy ve 21:30 SEČ Autor: Guide 9
Polohy komety C/2021 A2 (NEOWISE) v první polovině února 2021 vždy ve 21:30 SEČ
Autor: Guide 9

Kosmonautika

V týdnu proběhl výstup do volného kosmu na ISS (americká EVA-69). Nyní nás čeká EVA-70 a bude se pokračovat v instalaci kabelů modulu Bartolomeo u evropského modulu Columbus. Z toho důvodu, že se pracuje poblíž připojovacího modulu PMA-2, byl na snímcích vidět i Crew Dragon.

29. ledna vynesla čínská raketa CZ-4C další tři družice série Yaogan (tajné družice).

Start rakety Falcon 9 v rámci mise Starlink L17 se odložil z 31. ledna na pozdější termín, až se umoudří počasí. Dá se očekávat i posun startu Starlink L18, který byl zatím v plánu 4. února.

Z Plesecku má 2. února odstartovat raketa Sojuz-2.1b s vojenskou družicí typu Lotos/S1 (Kosmos 2549).

SpaceX má problémy z FAA (federálním úřadem pro letectví), který zatím neudělil povolení pro let testovací Starship SN9. Důvodem má být odchylka od schválených limitů pro let SN8, která možná neletěla přesně, jak měla a navíc přistála, jak víme, v podobě ohnivé koule. Dá se očekávat, že až si to s úředníky SpaceX vyjasní, let SN9 bude následovat. Mezitím se začala připravovat k testům na stolci i SN10.

Výročí

2. února 1886 (135 let) se narodil německý astronom Ernst Zinner. Tento astronom se nejvíce proslavil, když v roce 1913 znovuobjevil periodickou kometu objevenou roku 1900 francouzem Giacobinim. Kometa označená 21P/Giacobini-Zinner má oběžnou dobu asi 6,5 roku.

4. února 1906 (115 let) se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh. Byl to obdivuhodně pracovitý astronom a tak si objev tělesa za Neptunem právem zasloužil. Už po objevu Pluta věděl, že je příliš malý na předpokládanou devátou planetu, a tak hledal dál. Na jedné straně je škoda, že objevil Pluta už tak brzy, v roce 1930, protože tím poněkud zmátl hlavu veřejnosti, která se jen těžko vyrovnává s faktem, který je zjevný, a sice že Pluto planetou prostě není. Na straně druhé je objevitelem prvního tělesa Kuiperova pásu planetek, a to z doby, kdy o něm ještě nikdo ani neuvažoval. A Pluto nakonec planeta je, akorát trpasličí. A Tombaugh, ten se k Plutu podíval zblízka, v podobě trochy jeho popela na palubě New Horizons.

5. února 1931 (90 let) se narodil český astronom Ladislav Sehnal. Věnoval se nebeské mechanice se započtením vlivu negravitačních sil. V Ondřejově byl členem týmu, který spočítal dráhu prvního bolidu Příbram s přesně známými dráhovými parametry. Má velké zásluhy ve vývoji mikroakcelerometru MACEK, který se osvědčil mj. při letu na palubě raketoplánu. Použit byl i na družici Mimosa, na jejímž vývoji se podílel, ale tato družice po vypuštění nefungovala správně.

6. února 1991 (50 let) zanikla v atmosféře stanice Saljut 7 (předchůdce stanice Mir). Šestnáct metrů dlouhá základna vážila dvacet tun a od roku 1982 se na ní vystřídalo na třiatřicet kosmonautů, včetně francouzského a indického. Stanici s připojenou lodí Kosmos 1686 se nepodařilo udržet na oběžné dráze a ta vlivem tření o atmosféru postupně klesala, až se její zbytky zřítily na území Argentiny. Podrobněji se k jeho osudu společně se stanicí Mir dočtete v archivu IAN (č. 322). O Saljutech pak psal seriál Ondřej Šamárek na Kosmonautix.cz.

7. února 1926 (95 let) se narodil sovětský konstruktér a kosmonaut Konstantin Feoktistov. Obvykle se všem kosmonautům nevěnujeme, ale najdou se výjimky. A tento významný konstruktér a odvážlivec, který bez skafandru přežil sardinkový let tří lidí na palubě upraveného, původně jednomístného Vostoku, si připomínku zaslouží. Kromě toho, že byl vedoucím konstruktérem lodí Vostok a Voschod, podílel se i na stavbě Saljutů. Historický let Voschodu-1 absolvoval 12./13. října 1964.

Výhled na příští týden 

  • kometa C/2021 A2 na večerní obloze
  • výročí: Veněra 1
  • výročí: NEAR Shoemaker dosedla na Eros
  • výročí: Stardust (průlet kolem Tempel-1)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saljut 7, Konstantin Feoktistov, Ladislav Sehnal, Clyde tombaugh, Ernst Zinner, Vesmírný týden


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »