Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2025

5. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 29. ledna 2025 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2025. Měsíc bude v novu. Večer je možné vidět šest planet, z toho trojice Venuše, Jupiter a Mars jasně dominuje na první pohled, a pak už je vidět okem jen Saturn. Aktivita Slunce je nízká a možná neuvidíme skoro žádné skvrny. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) se rozpadla, ale stala se ozdobou oblohy na jižní polokouli. Český projekt Czsky.cz nyní plnohodnotným online planetáriem. Sondy mířící k Měsíci jsou zatím na oběžné dráze Země, ale už poskytují zajímavá data. 29. ledna připomeneme 90 let od narození významného českého astronoma Luboše Kohoutka.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 29. 1. 2025 ve 13:36 SEČ. Ve čtvrtek a v pátek 30. a 31. ledna doplní planety nad jihozápadním obzorem.

Planety v lednu 2025, fotografováno 17. 1. přes N150/1200 kamerou QHY5III-224C s ADC. Autor: David Šmehil
Planety v lednu 2025, fotografováno 17. 1. přes N150/1200 kamerou QHY5III-224C s ADC.
Autor: David Šmehil
Planety
Merkur je nepozorovatelný a blíží se do horní konjunkce se Sluncem. Nejníže nad jihozápadem je slabší, ale stále ještě okem viditelná planeta Saturn (1,1 mag). Hned vedle jen o něco výše je velmi jasná Venuše (–4,8 mag), dosahující právě maximálního jasu. A trojúhelník planet zde doplňuje ještě Neptun (7,9 mag). Druhou nejvýraznější planetou je vysoko nad jihem Jupiter (–2,5 mag) a poblíž, asi 15 stupňů západně od něj ještě Uran (5,7 mag). A zbývá nám ještě výrazný Mars (–1,1 mag) v Blížencích nad východem.

Aktivita Slunce je nízká a koncem týdne nám i ubylo velkých skvrn. Nyní může nastat vzácná situace, kdy v době maxima aktivity uvidíme jen minimum skvrn. Klid rozbilo několik středně silných erupcí v první polovině týdne, nic zásadního to ale nepřineslo. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) se opravdu úplně rozpadla a její trosky vytvořily mnoho ohonů, které se staly krásnou ozdobou jižní oblohy. Na snímcích připomíná kometu West z roku 1976, tehdy viditelnou i od nás na ranní obloze. Nejhezčí snímky zřejmě pořídili Martin Mašek a Jakub Kuřák vzdáleně ovládaným dalekohledem Fyzikálního ústavu AV ČR FRAM v Chile, jak dokládá i Astronomický snímek dne NASA z neděle 26. ledna.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 22. ledna 2025 na snímku z robotické observatoře FRAM poblíž Paranalu v Chile. Fotografie se stala Astronomickým snímkem NASA dne 26. ledna 2025. Autor: Martin Mašek (FZU, Czech Academy of Sciences) & Jakub Kuřák
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 22. ledna 2025 na snímku z robotické observatoře FRAM poblíž Paranalu v Chile. Fotografie se stala Astronomickým snímkem NASA dne 26. ledna 2025.
Autor: Martin Mašek (FZU, Czech Academy of Sciences) & Jakub Kuřák

Mimořádný projekt online katalogů objektů a mapy pro pozorovatele CzSkY.cz se nyní stává plnohodnotným online planetáriem, když byla k už tak bohaté nabídce funkcí přidána možnost nastavené času nebo azimutálního zobrazení. 

Kosmonautika a sondy

K Měsíci míří dvě sondy, které startovaly 15. ledna na raketě Falcon 9. Firefly Aerospace informovala o průběhu mise Blue Ghost, kde po dalším zážehu se sonda dostala na protáhlou dráhu kolem Země a pořídila krásný snímek „modré planety“. Druhá sonda Hakuto-R japonské firmy ispace je také v pořádku na oběžné dráze Země. Tato mise je náhradou za první pokus stejnojmenné sondy, která v roce 2023 zkusila na Měsíci přistát, ale v závěrečné fázi sestupu počítač špatně vyhodnotil data a motor vypnutý asi 50 metrů nad povrchem vedl k zřícení sondy na povrch.

Země ze sondy Blue Ghost poté, co dalším zážehem motorů zvýšila apogeum své dráhy, než se vydá k Měsíci Autor: Firefly Aerospace
Země ze sondy Blue Ghost poté, co dalším zážehem motorů zvýšila apogeum své dráhy, než se vydá k Měsíci
Autor: Firefly Aerospace

29. ledna se na dráhu přechodovou ke geostacionární mají dostat španělská družice Spainsat-NG I pomocí rakety Falcon 9 a indická NVS-02 pomocí indické rakety GSLV Mk2.

30. ledna má Sunita Williams a Butch Wilmore vystoupit do volného kosmu z ISS a provést další sérii oprav. Jejich prodloužená mise vlivem nespolehlivosti jejich kosmické lodi Boeing Starliner se tak docela hodí díky jejich zkušenostem s pobyty na ISS a výstupy do volného kosmu.

Výročí

29. ledna 1880 (145 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.

29. ledna 1935 (90 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety C/1973 E1, Luboš Kohoutek. Po okupaci Československa se v roce 1970 rozhodl zůstat v Hamburku a právě zde objevil svou nejslavnější kometu. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, mimo jiné jako první Čech i na ESO La Silla v Chile. Publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce a Marsu 9. 2.
  • Výročí: Friedrich A. T. Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Philibert Jacques Melotte, C/1973 E1 (Kohoutek), Luboš Kohoutek, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »