Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2025

5. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 29. ledna 2025 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2025. Měsíc bude v novu. Večer je možné vidět šest planet, z toho trojice Venuše, Jupiter a Mars jasně dominuje na první pohled, a pak už je vidět okem jen Saturn. Aktivita Slunce je nízká a možná neuvidíme skoro žádné skvrny. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) se rozpadla, ale stala se ozdobou oblohy na jižní polokouli. Český projekt Czsky.cz nyní plnohodnotným online planetáriem. Sondy mířící k Měsíci jsou zatím na oběžné dráze Země, ale už poskytují zajímavá data. 29. ledna připomeneme 90 let od narození významného českého astronoma Luboše Kohoutka.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 29. 1. 2025 ve 13:36 SEČ. Ve čtvrtek a v pátek 30. a 31. ledna doplní planety nad jihozápadním obzorem.

Planety v lednu 2025, fotografováno 17. 1. přes N150/1200 kamerou QHY5III-224C s ADC. Autor: David Šmehil
Planety v lednu 2025, fotografováno 17. 1. přes N150/1200 kamerou QHY5III-224C s ADC.
Autor: David Šmehil
Planety
Merkur je nepozorovatelný a blíží se do horní konjunkce se Sluncem. Nejníže nad jihozápadem je slabší, ale stále ještě okem viditelná planeta Saturn (1,1 mag). Hned vedle jen o něco výše je velmi jasná Venuše (–4,8 mag), dosahující právě maximálního jasu. A trojúhelník planet zde doplňuje ještě Neptun (7,9 mag). Druhou nejvýraznější planetou je vysoko nad jihem Jupiter (–2,5 mag) a poblíž, asi 15 stupňů západně od něj ještě Uran (5,7 mag). A zbývá nám ještě výrazný Mars (–1,1 mag) v Blížencích nad východem.

Aktivita Slunce je nízká a koncem týdne nám i ubylo velkých skvrn. Nyní může nastat vzácná situace, kdy v době maxima aktivity uvidíme jen minimum skvrn. Klid rozbilo několik středně silných erupcí v první polovině týdne, nic zásadního to ale nepřineslo. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) se opravdu úplně rozpadla a její trosky vytvořily mnoho ohonů, které se staly krásnou ozdobou jižní oblohy. Na snímcích připomíná kometu West z roku 1976, tehdy viditelnou i od nás na ranní obloze. Nejhezčí snímky zřejmě pořídili Martin Mašek a Jakub Kuřák vzdáleně ovládaným dalekohledem Fyzikálního ústavu AV ČR FRAM v Chile, jak dokládá i Astronomický snímek dne NASA z neděle 26. ledna.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 22. ledna 2025 na snímku z robotické observatoře FRAM poblíž Paranalu v Chile. Fotografie se stala Astronomickým snímkem NASA dne 26. ledna 2025. Autor: Martin Mašek (FZU, Czech Academy of Sciences) & Jakub Kuřák
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 22. ledna 2025 na snímku z robotické observatoře FRAM poblíž Paranalu v Chile. Fotografie se stala Astronomickým snímkem NASA dne 26. ledna 2025.
Autor: Martin Mašek (FZU, Czech Academy of Sciences) & Jakub Kuřák

Mimořádný projekt online katalogů objektů a mapy pro pozorovatele CzSkY.cz se nyní stává plnohodnotným online planetáriem, když byla k už tak bohaté nabídce funkcí přidána možnost nastavené času nebo azimutálního zobrazení. 

Kosmonautika a sondy

K Měsíci míří dvě sondy, které startovaly 15. ledna na raketě Falcon 9. Firefly Aerospace informovala o průběhu mise Blue Ghost, kde po dalším zážehu se sonda dostala na protáhlou dráhu kolem Země a pořídila krásný snímek „modré planety“. Druhá sonda Hakuto-R japonské firmy ispace je také v pořádku na oběžné dráze Země. Tato mise je náhradou za první pokus stejnojmenné sondy, která v roce 2023 zkusila na Měsíci přistát, ale v závěrečné fázi sestupu počítač špatně vyhodnotil data a motor vypnutý asi 50 metrů nad povrchem vedl k zřícení sondy na povrch.

Země ze sondy Blue Ghost poté, co dalším zážehem motorů zvýšila apogeum své dráhy, než se vydá k Měsíci Autor: Firefly Aerospace
Země ze sondy Blue Ghost poté, co dalším zážehem motorů zvýšila apogeum své dráhy, než se vydá k Měsíci
Autor: Firefly Aerospace

29. ledna se na dráhu přechodovou ke geostacionární mají dostat španělská družice Spainsat-NG I pomocí rakety Falcon 9 a indická NVS-02 pomocí indické rakety GSLV Mk2.

30. ledna má Sunita Williams a Butch Wilmore vystoupit do volného kosmu z ISS a provést další sérii oprav. Jejich prodloužená mise vlivem nespolehlivosti jejich kosmické lodi Boeing Starliner se tak docela hodí díky jejich zkušenostem s pobyty na ISS a výstupy do volného kosmu.

Výročí

29. ledna 1880 (145 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.

29. ledna 1935 (90 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety C/1973 E1, Luboš Kohoutek. Po okupaci Československa se v roce 1970 rozhodl zůstat v Hamburku a právě zde objevil svou nejslavnější kometu. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, mimo jiné jako první Čech i na ESO La Silla v Chile. Publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce a Marsu 9. 2.
  • Výročí: Friedrich A. T. Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Philibert Jacques Melotte, C/1973 E1 (Kohoutek), Luboš Kohoutek, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »