Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 13. prosince 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 13. 12. v 0:32 SEČ.  

Planety
Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Vodnáře se večer přesouvá od jihu k jihozápadnímu obzoru. Jupiter (−2,8 mag) večer stoupá od východu až vysoko nad jižní obzor. Slabý Neptun (7,9 mag) je na rozhraní Vodnáře a Ryb, Uran (5,6 mag) se nachází v Beranu asi 10° západně od Plejád. Vydáme-li se zrakem od hvězdokupy doprava, potkáme jen tři hvězdy ve tvaru trojúhelníku, viditelné okem. Kousek vpravo dolů pak už je jen jediná slabší hvězda, Uran viditelný pouhým okem. Venuše (−4,1 mag) je vidět ráno nad jihovýchodem. Mars je stále nepozorovatelný v záři Slunce, Merkur se nyní bude úhlově vracet ke Slunci, ale ze střední Evropy je nepozorovatelný.

Aktivita Slunce je stále zvýšená. Opět je na povrchu jedna výraznější aktivní oblast se skvrnami, ale s potenciálem jen ke středně velkým erupcím. Moc hezká eruptivní protuberance nastala 9. 12. Zachytila ji nejen observatoř SDO, ale také amatérský pozorovatel Simon Tang. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks vypadá po opětovných zjasněních opravdu zajímavě a její průlet v blízkosti Vegy byl hezkou podívanou v tom malém okénku jasné oblohy, které uplynulý týden nabídl. Mapka k vyhledání komety je na CzSkY. Druhá kometa, na kterou v tomto novoluní upozorňujeme, je kometa 62P/Tsuchinshan. Nachází se v souhvězdí Lva, polohu k vyhledání nabízí druhá strana mapky, kterou najdete každý měsíc v sekci Na obloze. Do třetice tu máme připomínku zjasnění komety 29P/Schwassmann-Wachmann. Nachází se na vzdálené oběžné dráze mezi Jupiterem a Saturnem a jde o desítky kilometrů velké těleso. Jedna jeho část povrchu nyní prochází pravidelnými kryovulkanickými erupcemi, podobně jako asi i povrch komety 12P. Vždy, když se toto aktivní místo na povrchu natočí jednou za 57,7 dne ke Slunci, může dojít k uvolnění hmoty a zjasnění. Naposledy se to stalo před dvěma otočkami v srpnu 2023.

Na snímcích observatoře SOHO se navíc zrovna vyskytla jasnější kometa Kreutzovy rodiny komet:

Kometa Kreutzovy rodiny ("lízač" Slunce) na snímku koronografu LASCO C3 observatoře SOHO Autor: NASA/ESA
Kometa Kreutzovy rodiny ("lízač" Slunce) na snímku koronografu LASCO C3 observatoře SOHO
Autor: NASA/ESA

Kosmonautika

SpaceX plánuje vyslat miniraketoplán X-37B amerických vojenských sil (mise OTV-7). K vypuštění tohoto nákladu bude využita nejsilnější raketa, která je nyní v běžné službě, Falcon Heavy. Start je plánován v noci z 11. na 12. 12. ve 2:14 SEČ (jednodenní odklad).
A opět pár historických faktů ke SpaceX navíc. Tak například druhý start se Starlinky v uplynulém týdnu přinesl již 200. přistání prvního stupně rakety na mořském prámu. Zároveň šlo o stý start rakety Falcon během uplynulých 365 dní.

V současnosti jediný nosič na kapalný metan a kyslík (metalox), schopný dosahovat oběžné dráhy, je čínská raketa ZhuQue-2. Její třetí start, druhý úspěšný, přinesl opět spíše informace testovacího rázu a vyneseny byly tři družice neznámého zaměření.
Nosnost ZhuQue-2 je 4-6 tun na nízkou oběžnou dráhu. Další metalox nosiče jsou ve vývoji, ale budou stát za to, například silnější Vulcan podstoupí poslední testy a snad bude za rok v provozu. A obří SuperHeavy Starship, to je úplně jiná liga se stejným typem paliva.

Start čínského nosiče CZ-2D s třemi družicemi Yaogan-39-08 bychom mohli 10. 12. přejít téměř bez povšimnutí. Ovšem šlo shodou okolností o pětistý start nosiče řady Dlouhý pochod (tedy ČangČcheng, v anglickém přepisu ChangZheng).

Výročí

11. prosince 1863 (160 let) se narodila americká astronomka Annie Jump Cannon(ová). Podílela se na vývoji Harvardského klasifikačního systému hvězd, který dnes používáme. Klasifikovala takto na 350 000 hvězd.

11. prosince 1988 (35 let) byla vypuštěna družice Astra 1A. Od roku 1989 do roku 2004, kdy skončila její plánovaná životnost šlo o jednu z mnoha známých družic společnosti SES, která je provozuje. Po jejím vypuštění tehdy došlo ke změně i pro nadšence příjmu satelitního TV signálu, protože k zachycení signálu poprvé stačily i menší parabolické antény.

11. prosince 1993 (30 let) byl robotickou rukou raketoplánu Endeavour umístěn zpět na oběžnou dráhu opravený Hubbleův dalekohled. Ten byl, jak je všeobecně známo, vynesen do vesmíru v roce 1990, avšak záhy po startu se ukázaly některé neduhy a bohužel ten nejhorší způsobila výrobní vada primárního zrcadla. Mise STS-61 Endeavour v roce 1993 navrátila Hubbleovi ostrý zrak a stala se základem k revoluci v astronomii následujících 20 let. Díky servisním misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.

11. prosince 1998 (25 let) odstartovala sonda Mars Climate Orbiter. Šlo o jednu z dvojice sond nešťastného programu Mars Surveyor 1998, kdy plánovaný orbiter zhynul při příletu v atmosféře planety pro známou chybu v software sondy, kde některé výpočty byly prováděny v jednotkách imperiálních (jako jsou míle) a tytéž výpočty jinde v SI (kilometry). Navíc druhá mise tohoto programu, Mars Polar Lander, se po přistávacím manévru už neozvala.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce a Jupiteru 22. 12.
  • výročí: Apollo 8, lidé poprvé nad odvrácenou stranou Měsíce
  • výročí: Veněra 12, přistání na Venuši
  • výročí: Deep Space Network

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars Climate Orbiter, Astra 1A, Annie Jump Cannon, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »