Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2011

51. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 21. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 21. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 19. 12. do 25. 12. 2011.

Předvánoční Měsíc bude vidět ráno, blíží se nov. Pozorujeme všechny planety - večer okem Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn, za svítání i Merkur. Kometa Lovejoy přežila průlet kolem Slunce a je na jižní obloze. Večer a ráno lze spatřit obtížně kometu Garradd. Mezinárodní stanice ISS přelétá večer a Fobos-Grunt ráno. 22. 12. ráno je zimní slunovrat a začne se prodlužovat den.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. prosince 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu o Štědrém dnu 24. prosince v 19:08 SEČ. V úterý 20. 12. vytvoří sympatický trojúhelník se Saturnem a hvězdou Spica v Panně. 22. a 23. prosince se přiblíží za svítání k obzoru a k Merkuru.

Planety:

Měsíc, Spica a Saturn v 51. týdnu 2011
Měsíc, Spica a Saturn v 51. týdnu 2011
Na obloze je možné tento týden pozorovat všechny planety. Pouhým okem je to večer Venuše a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Pokud použijeme večer dalekohled, můžeme přidat ještě Uran a Neptun, kde už nebude vadit svit Měsíce. Za ranního svítání nám na jihovýchodě svítí Merkur.

Jupiter (-2,6 mag) v souhvězdí Ryb je nejlépe viditelný v první polovině noci, kdy vrcholí nad jihem kolem 20. hodiny. V noci z úterka na středu 20. 12. večer lze sledovat přechod Ganymédu a později současný přechod stínu Ganymédu a měsíce Európa.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19.12. 21:53   20.12. Ganyméd přechod 18:21-20:19, stín 23:02-0:54
20.12. 17:44   20.12. Európa přechod měsíc zač. 23:57
21.12. 23:31   22.12. Ió přechod měsíc 0:04-2:14, stín zač. 1:14
22.12. 19:23   22.12. Európa zákryt zač. 18:19, zatmění kon. 23:11
23.12. 15:14   22.12. Ió zákryt zač. 21:21, zatmění kon. 0:40
24.12. 1:10   23.12. Ió přechod měsíc 18:32-20:42, stín 19:43-21:53
24.12. 21:01   24.12. Európa přechod stín 15:32-17:57
25.12. 16:53   24.12. Ió zatmění konec 19:08
      25.12. Ió přechod stín konec 16:22
Časy jsou v SEČ.

Měsíc a Merkur v 51. týdnu 2011
Měsíc a Merkur v 51. týdnu 2011
Venuše (-4,0 mag) je večer nízko nad jihozápadem, ale díky své jasnosti je nepřehlédnutelná. Fáze je téměř úplňková a velikost kotoučku pouze kolem 12".
Mars (0,4 mag) v souhvězdí Lva vychází už v první polovině noci, ale vrcholí téměř 50° vysoko až kolem páté hodiny ráno. Kotouček má úhlovou velikost lehce nad 8", což není ideální, přesto umožňuje nad ránem vykoukat nějaké detaily.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 6° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět už ve výšce 30°. Prstence už jsou pěkně rozevřené a v tomto období je také dobře patrný stín planety na prstencích.
Merkur (od -0,2 mag v pondělí do -0,4 mag v neděli) vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě. Zpočátku bude ve fázi jako má Měsíc v poslední čtvrti, později se kotouček bude zmenšovat a fáze poroste k úplňkové. Velikost Merkuru tento týden klesá ze 7" na 6".

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) přežila průlet kolem Slunce a stala se pěknou kometou na jižním ranním nebi. U nás tedy máme smůlu, ale díky aktivitě astronomů používajících robotický dalekohled FRAM budeme moci sledovat další aktuální snímky, pokud jim bude přát počasí. Koneckonců oni byli poslední, kdo ji ze Země 11. prosince zachytil a oni jsou první, kdo ji opět zachytil po průletu kolem Slunce 17. prosince. Samotné přežití komety bylo skutečně velkým překvapením pro všechny, kdo sledovali s nadšením dění kolem této komety a odhadovali, co se s ní stane. Například, když jsem rozebíral možné scénáře chování komety u Slunce, nelze s úsměvem nezavzpomínat a citovat: "Možná zde hledáte klasický scénář, kdy kometa proletí kolem Slunce a rozpadlá na několik částí prudce zjasní a stane se velkou kometou na jižní obloze. Bohužel toto je tak nepravděpodobné, že to dodáváme jen pro úplnost.". Sice se nerozpadla, ale výrazně zjasnila a není daleko k tomu, aby byla pěknou kometou těchto dnů. Kometa si opět dělala, co chtěla a my z toho máme velkou radost.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je nyní po západu Slunce jen nízko poblíž západního obzoru (asi 15°). Stále se nachází v Herkulovi a pokud ji zkusíme fotograficky, mohla by mít dva pěkně oddělené ohony. Postupně se zlepšuje její viditelnost na ranní obloze (asi 20° nad východem), takže bude brzy zase dobře viditelná.

Slunce je celkem klidné. Nějaké slabší erupce na jeho povrchu jsou sice na denním pořádku, ale není to nic velkého, jako jsme viděli v létě či na podzim.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Pěkné večerní přelety ISS probíhají i celý tento týden. Krom toho bude možné vidět i neúspěšnou sondu Fobos-Grunt, která se měla vydat k Marsu v listopadu. Jako jasnou rychle letící hvězdu ji zkoušejme pozorovat ráno. Přikládám tedy tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

Stanice ISS   Fobos-Grunt
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Můžeme tento týden očekávat meteory z roje Ursid? Těžko říci. Tento roj má však letos dobré podmínky k pozorování, neboť Měsíc vůbec nebude rušit pohled i na slabé meteory. Zkuste to v jedné z předvánočních nocí, bude-li jasno. Maximum připadá na 22. prosince.

Kosmonautika:

  • Druhý úspěšný start rakety Sojuz z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně se uskutečnil 17. prosince.
     
  • 19. prosince by měla odstartovat čínská raketa Dlouhý pochod CZ-3B/E s nigérijskou geostacionární družicí NigComSat-1R.
     
  • 21. prosince je naplánován start rakety Sojuz FG z kosmodromu Bajkonur. Kosmická loď Sojuz TMA-03M má vynést kosmonauty Kononěnka, Kuiperse, Pettita na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Aby měla posádka co největší pohodlí, proběhla už zkouška skafandrů a příprava lodi.
     
  • 25. prosince má být vypuštěna raketa Sojuz 2-1a/Fregat s komunikačními družicemi Globalstar-2. Mají podobný účel jako známé Iridium nebo Orbcomm, přenos telefoních hovorů a dat ze satelitních telefonů.
     

Výročí

  • 20. prosince 1996 (15 let) zemřel Carl Sagan, jeden z nejznámějších amerických astronomů. Hrál vedoucí úlohu při výpravách sond Mariner, Viking a Voyager k planetám sluneční soustavy. Byl ředitelem laboratoře planetárního výzkumu a profesorem astronomie a kosmických věd na Cornellově univerzitě v Ithace. Po dvanáct let byl vědeckým ředitelem časopisu Icarus zabývajícího se planetárním výzkumem. Byl jedním ze zakladatelů Planetary Society, celosvětově největšího spolku pro lidi se zájmem o vesmír. Publikoval více než 400 vědeckých a populárně vědeckých statí, byl spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih. Známé jsou například knihy Komety, Kosmos nebo Kontakt, podle které natočen také stejnojmenný film o hledání mimozemských civilizací (projekt SETI). Roku 1978 obdržel Pulitzerovu cenu za literaturu.
     
  • 21. prosince 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 13. Byla to úspěšná sonda - přistála na povrchu, měřila vlastnosti měsíčního prachu a snímala panoramatické záběry okolí.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní mladý Měsíc a Venuše
  • Viditelnost všech planet
  • Ráno kometa Garradd
  • Večerní ISS a ranní Fobos-Grunt

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 13, Carl Sagan, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »