51. vesmírný týden 2016

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v noci na středu 21. prosince 2016 ve 2:56 SEČ. V pátek 23. prosince ráno bude poblíž Jupiteru a Spiky v Panně.

Planety:
Venuše (–4,3 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda na jihozápadě. Ještě kousek více k jihu je Mars (0,8 mag).
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–1,9 mag). Přibližuje se nejjasnější hvězdě Spica ze souhvězdí Panny. Z úkazů měsíčků vybíráme: 19. 12. končí zákryt Europy v 7:29 SEČ, 23. 12. v 7:36 začíná přecházet stín Europy a 24. 12. ve 4:46 začíná zatmění Io. 25. 12. přechází Io a jeho stín (stín končí ve 4:17 a měsíc přechází 3:16 až 5:27, přičemž v 5:25 se vynoří zpoza planety Ganymed). 26. 12. v 5:14 začíná zatmění Europy. Velká červená skvrna přechází přes střed kotoučku nejlépe ve středu 21. 12. ve 4:40 SEČ, dále v pátek 23. 12. v 6:15 a v neděli 25. 12. v 7:55.

Aktivita Slunce je na velmi nízké úrovni. Na Slunce se můžeme dívat i online na internetu na snímcích družice SDO.
Poblíž Slunce, v korónografu SOHO, můžeme pozorovat velký oblak Mléčné dráhy ve Střelci a jiné objekty, jako například mlhovinu Laguna.

Nad Českem byl zaznamenán pád dvou jasných bolidů, které doprovázel i pád meteoritů. První bolid ze 7. prosince prolétl nad středními Čechami a meteority popadaly v oblasti nádrže Švihov na pomezí s Vysočinou. Bolid fragmentoval a největší kousky mají až desítky gramů. Druhý případ je z 16. prosince, kdy večer začal zářit bolid nad severními Čechami a skončil v Polsku poblíž hranic s Německem, kde mohly spadnout i malé meteority. V tomto případě je však nalezení nějakých meteoritů prakticky nemožné.

Přes naše území by měl na Štedrý den procházet pás pozorovatelnosti zákrytu hvězdy měsíčkem Linus. Jde o pikantní věc, neboť jde o měsíc planetky Kalliope.

Začíná období pozorovatelnosti několika zjasňujících komet. Večer je velmi nízko na jihozápadě rychle zjasňující kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Přestože za soumraku bude méně než deset stupňů nad obzorem, mohla by být dostupná i pro větší triedry. Její návrat v roce 2011 byl povedený a letos je konfigurace ještě lepší, neboť se bude výrazně přibližovat Zemi. Její jasnost už by mohla být kolem 8 až 9 mag.
Další zajímavou kometou je C/2016 U1 (NEOWISE). Kometa zjasňuje a vzhledem k poloze v Herkulovi je nejlépe viditelná ráno.
Zajímavě se vyvíjí také kometa C/2015 V2 Johnson. Nachází se mezi velkým vozem a Pastýřem. Obě zmíněné komety jsou dostupné i menším dalekohledům (při jasnosti 10 až 11 mag).

Kosmonautika

• Minulý týden zemřel první Američan, který se dostal na oběžnou dráhu Země a stal se také nejstarším astronautem. John Glenn byl právem považován za legendu a odchod tohoto významného muže si zaslouží svoji pozornost a vzpomínku. Ondřej Šamárek a Tomáš Přibyl připravili pro uplynulých sedm dní sedm dílů seriálu, který na tohoto muže vzpomínal.
• Nedělní večer 18. prosince přinese start rakety Atlas V s vysokokapacitní přenosovou družicí Echostar 19. Přenos start lze sledovat zde.
• Malé družice vynesla raketa Pegasus-XL, která startovala z podvěsu letounu z výšky 13 km.
• Japonská nákladní loď HTV-6 se spojila se stanicí ISS.
• 15. prosince 2016 byl do oficiálního provozu uveden navigační systém Galileo. K plně funkčnímu systému však ještě chybí další družice, bude si tedy nadále vypomáhat systémem GPS. V budoucnu půjde o nejpřesnější systém, využitelný i v oblastech hůře pokrytých GPS a dobré je, že nejde o vojenský projekt.
• Zajímavé výsledky přináší Curiosity z povrchu Marsu.
• Stále můžeme obdivovat nové fotografie, které na Zemi zaslala sonda New Horizons. Jeden moc pěkně zpracovaný celkový záběr Charona prezentoval Daniel Macháček. Pozoruhodný je také nedávno uveřejněný speciálně upravený snímek Pluta od Romana Tkačenka.
• Sonda Juno vykonala teprve třetí oblet Jupiteru, protože z obav o stav jejího hlavního motoru zatím nebylo rozhodnuto, zda bude někdy zkrácena její oběžná dráha. Podívat se můžeme na další neobvyklý záběr Jupiteru.
• 20. a 21. prosince jsou v plánu ještě tři starty raket. Jejich přehled najdete na webu starty.kosmonautix.cz. Nechybí mezi nimi evropská Ariane 5 s dvojicí družic (jako obvykle).

Výročí

• 20. prosince 1996 (20 let) zemřel Carl Sagan, jeden z nejznámějších amerických astronomů. Hrál vedoucí úlohu při výpravách sond Mariner, Viking a Voyager k planetám sluneční soustavy. Byl ředitelem laboratoře planetárního výzkumu a profesorem astronomie a kosmických věd na Cornellově univerzitě v Ithace. Po dvanáct let byl vědeckým ředitelem časopisu Icarus zabývajícího se planetárním výzkumem. Byl jedním ze zakladatelů Planetary Society, celosvětově největšího spolku pro lidi se zájmem o vesmír. Publikoval více než 400 vědeckých a populárně vědeckých statí, byl spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih. Známé jsou například knihy Komety, Kosmos nebo Kontakt, podle které natočen také stejnojmenný film o hledání mimozemských civilizací (projekt SETI). Roku 1978 obdržel Pulitzerovu cenu za literaturu.
• 21. prosince 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 13. Slavila úspěch. Přistála na povrchu, měřila vlastnosti měsíčního prachu a snímala panoramatické záběry okolí.

Výhled na příští týden

• Kvadrantidy
• Výročí: Johannes Kepler
• Výročí: Jarmila Dolejší

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.