Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 19. prosince 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 22. prosince v 18:49 SEČ.

Planety:
Mars (0,2 mag) najdeme večer nad jižním obzorem, později se sklání k jihozápadu. Venuše (−4,7 mag) se nachází ráno relativně vysoko nad jihovýchodem v souhvězdí Vah. Za pokročilého svítání se nízko nad obzor vyhoupne i Merkur (−0,5 mag) a Jupiter (−1,8 mag). Tyto planety projdou vzájemnou konjunkcí o víkendu 22. / 23. prosince.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to vypadá na Slunci nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen
Ačkoli nejpříznivější období k pozorování komety nyní končí, ještě stále máme šanci. V neděli 16. 12. nad ránem byla stále pohodlně viditelná i pouhým okem a navíc zrovna míjela Plejády v Býku. Bohužel zcela selhalo počasí a tak nám zůstala až na výjimky skryta. Nyní proletí až do Vozky a příští neděli bude u hvězdy Capella. To už bude prakticky neviditelná i kvůli svitu úplňku. Škoda že pozorování komety nyní nepřálo počasí, protože ti, kdo ji měli možnost spatřit, potvrzovali pěkný zážitek, a to jak při pohledu pouhým okem, kdy se jevila jako slabá mlžinka, tak v dalekohledech s velkým zorným polem. Snímky komety od našich čtenářů najdete v galerii snímků.

Kometa 46P/Wirtanen u Plejád na Benecku v Krkonoších 16. 12. 2018 Autor: Martin Gembec
Kometa 46P/Wirtanen u Plejád na Benecku v Krkonoších 16. 12. 2018
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Mezinárodní vesmírná stanice zažila neobvyklý výstup ruských kosmonautů, při kterém rozpárali orbitální úsek lodi Sojuz a podívali se zvenku na plášť lodi, kde byla ona díra, která způsobila tolik dohadů.

Společnost Virgin Galactic nejenže opět vyzkoušela svůj miniraketoplán VSS Unity, ale navíc její piloti poprvé překonali výšku 80 km, což je v USA považováno za hranici kosmického prostoru. Na palubě bylo jako bonusová zátěž také vybavení s experimenty NASA. Pěkné záběry z testu nabízí web Spaceflightnow.com.

V rámci příprav superrakety SLS byla v minulém týdnu zkompletována sestava propojovacích dílů a vodíkové nádrže rakety a nyní dochází k přesunu na člun Pegasus.

Marsovská družice MRO konečně trefila svou kamerou přesné místo přistání sondy InSight, takže sjme mohli vidět barevné snímky padáku, sondy i tepelného štítu.

Raketa Electron byla nyní využita pro NASA, když při startu z Nového Zélandu vynesla 13 cubesatů, jejichž let NASA podpořila.

V týdnu přišlo potvrzení již dříve uvedených informací, že Voyager 2 se již také nachází v tzv. mezihvězdném prostoru, pokud tak vnímáme prostor, kam už přímo nezasahuje magnetické pole Slunce, vyletěl tedy z pomyslné bubliny, nebo spíše prostoru vytlačovaného slunečním větrem. Jinak je Voyager pochopitelně stále hodně uvnitř sféry gravitačního vlivu našeho Slunce.

V příštím týdnu také nastane několik startů raket. Odklady provází a možná ještě budou provázet start Delty IV Heavy z Kalifornie, kde není vhodné počasí. Na Floridě se chystá Falcon 9, který má startovat 18. 12. v 15:11 SEČ a na palubě je první družice ze série GPS III. Z Francouzské Guayány má 18. 12. startovat Sojuz 2-1a s družicí CSO 1 (Composante Spatiale Optique-1). 19. 12. má z Indie startovat raketa GSLV MkIII s družicí GSAT-7A.

Výročí

21. prosince 1968 (50 let) odstartovala na první let kolem Měsíce kosmická loď Apollo 8. Pozoruhodné je, že šlo o teprve druhý pilotovaný let lodi Apollo a první start obří rakety Saturn V s lidskou posádkou, takže program Apollo provázela velká spolehlivost, a nebo byli lídři ochotni více riskovat, než by bylo možné dnes. Každopádně šlo o úspěšnou misi, k níž se ještě vrátíme za týden.

21. prosince 1978 (40 let) přistála na povrchu Venuše sonda Veněra 12. Sonda zvládla měřit základní charakteristiky atmosféry a bleskovou aktivitu. Po přistání se však neodkryly krytky kamer a nefungoval ani experiment pro přímé studium povrchu a vrtání do něj. Přenos dat ze sondy na povrchu trval velmi solidních 110 minut.

Výhled na příští týden 

  • vánoční kometa Wirtanen
  • Výročí: Deep Space Network
  • Výročí: Apollo 8, lidé poprvé nad odvrácenou stranou Měsíce
  • Výročí: Veněra 11, přistání na Venuši
  • Výročí: Mars Express naveden na orbitu Marsu
  • Výročí: Vladimír Znojil, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 12, Apollo 8, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »