Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2014

52. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 24. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 12. do 28. 12. 2014

Měsíc je těsně po novu na večerní obloze. Nízko na jihozápadě s ním září také Mars. Po deváté se na oblohu vyhoupne také Jupiter. Za večerního soumraku se dá zahlédnout i jasná Venuše, za ranního kuropění pak Saturn. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Oblohu začíná zkrášlovat „vánoční kometa“ Lovejoy. Astronomům se podařilo nalézt první úlomek meteoritu na Vysočině.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v novu v noci na pondělí 22. prosince. Už v úterý večer 23. 12. bude tenký srpek viditelný poměrně dobře, takže se v případě vyjasnění nezapomeňte podívat.

Planety:
Mars (1 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Pokud byste byli zaskočeni krátce po 16. hodině jasnou hvězdou velmi nízko na jihozápadě, potom vězte, že pozorujete Venuši – Večernici (jasnost −4 mag). Na její pozorování ještě bude čas v dalších měsících.
Jupiter (−2,1 mag) je vidět už po 21. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno už se začíná objevovat Saturn (0,5 mag). Po šesté ranní je na jihovýchodě.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23. 12. 5:20   25. 12. Ganymed zatmění 0:20–4:00
Europa zatmění zač. 2:27
Io přechod stínu 3:32–5:50
Ganymed zákryt 4:11–7:50
Europa zákryt konec 7:10
24. 12. 1:10, 21:05   26. 12. Io přechod stínu 22:01–(0:18)
Europa přechod měsíc 22:53–(1:48)
Io přechod měsíc 22:55–1:12
25. 12. 7:00   27. 12. Io zákryt konec 22:27
26. 12. 2:50, 22:40   28. 12. Ganymed přechod konec 21:31
28. 12. 4:30      
Časy jsou v SEČ.

23. meteorit s rodokmenem na světě s největší pravděpodobností nalezen. Podle výpočtů Astronomického ústavu AV ČR se v sobotu 20. prosince 2014 odpoledne našel jeden z menších meteoritů. Nálezcem je člen Klubu astronomů Pelhřimovska, který se účastnil hledací expedice Jihlavské astronomické společnosti a Společnosti pro meziplanetární hmotu. Nalezený meteorit musí být nejprve potvrzen v laboratoři. V každém případě se nejedná o hlavní kus. V odkazu jsou další pokyny pro veřejnost jak hledat další.

Aktivita Slunce se náhle zvýšila, když se poblíž středu kotouče začaly zvětšovat dvě aktivní oblasti se skvrnami. Došlo taky k velmi silným erupcím, ale oblaka hmoty Zemi zčásti minula. Uvidíme, jak se skvrny ještě projeví, než zapadnou. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • V kosmonautice se to nyní hemží starty raket. Nejzajímavější byl test indické rakety GSLV Mk III. Let na balistickou dráhu proběhl úspěšně a v moři přistála maketa lodi. Raketa by mohla na nízkou oběžnou dráhu vynášet až desetitunový náklad.
    Na 23. prosinec je naplánován test nové ruské rakety Angara 5. Půjde o první let s horním stupněm Briz-M a maketou.
    Start rakety Falcon 9 s Dragonem k ISS byl nakonec raději odložen až na 6. ledna, aby měli technici klid na přesné zjištění problémů, které se vyskytly při předstartovním testu. Mezitím poletí do vesmíru několik raket, konkrétně dva Sojuzy 24. a 26. 12. a po delší odmlce také Proton, jehož start byl už několikrát odložen. Start této rakety se má uskutečnit 27. 12. pro společnost SES (družice Astra 2G).
     

Výročí:

  • 26. prosince 1974 (40 let) odstartovala sovětská vesmírná stanice Saljut 4. Na oběžné dráze byla do února 1977. Ke stanici se připojily dvě pilotované lodě Sojuz a jedna bezpilotní. Kosmonauti pracovali na stanici asi jeden resp. dva měsíce.
     
  • 28. prosince 1929 (85 let) slaví narozeniny holandský astronom Maarten Schmidt. S jeho jménem se setkáváme v souvislosti s kvasary. V roce 1963, za použití pětimetru na Mt. Palomaru, identifikoval vizuálně objekt, který byl předtím znám jako rádiový zdroj. U objektu, známého dnes jako 3C 273, studoval také jeho spektrum a objevil, že je velmi vzdálený. Z toho vytvořil název objektu, podobného hvězdě, quasi-stelar object = kvasar. Tento nejbližší kvasar si jako slabou hvězdičku můžete snadno prohlédnout v souhvězdí Panny. Nejlépe je viditelný na jaře a k pozorování je vhodnější spíše dalekohled nad 25 cm v průměru.
     
  • 28. prosince 1884 (130 let) se narodil český astronom, nositel Nušlovy ceny z roku 1943, Karel Anděl. Známý je jako jeden ze zakladatelů České astronomické společnosti a také jako tvůrce díla Mappa selenographica, tedy mapy Měsíce z roku 1926. Již dříve pro členy ČAS vydal menší orientační mapy a toto bylo jeho vrcholné dílo. Je po něm pojmenován 35km kráter a je tak jedním z mála, kdo si mohl „svůj kráter“ prohlédnout dalekohledem ještě za svého života.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk překryje kvadrantidy
  • Výročí: RNDr. Oldřich Hlad
  • Výročí: John N. Bahcall
  • Výročí: Robert Grant Aitken
  • Výročí: Isaac Asimov
  • Výročí: Leslie Peltier

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Maarten Schmidt, Saljut 4, Vesmírný týden, Karel Anděl


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »