Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2019

52. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 25. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12. 2019. Měsíc bude v novu, nastane prstencové zatmění Slunce. Večer září na jihozápadě jasná Venuše. Po setmění můžeme pozorovat Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Vysoko na obloze je kometka C/2017 T2 (PanSTARRS). Mise Starlineru proběhla s rozpaky. Čína připravuje ke startu svůj nejsilnější nosič CZ-5B. Před 135 lety se narodil Karel Anděl, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti, známý tvůrce map Měsíce.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 26. prosince v 6:13 SEČ. V pásu, začínajícím na Arabském poloostrově a končícím v Tichém oceánu za Filipínami, proběhne prstencové zatmění Slunce. Ráno 23. prosince nastane konjunkce Marsu s Měsícem. Večery 28. a 29. prosince přinesou možnost vidět srpek Měsíce na večerní obloze spolu s Venuší.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) září večer nad jihozápadním obzorem. Na konci občanského soumraku, kdy se začínají objevovat první hvězdy, je ve výšce asi 12°. Saturn (0,6 mag) už je příliš blízko Slunci a Jupiter je dokonce vidět v korónografu SOHO včetně oblak Mléčné dráhy ve Střelci (vpravo od zakrytého slunečního kotouče se vynoří mlhovina M 8, Laguna, a Jupiter projde 27. 12. přímo za Sluncem). Na tmavé obloze můžeme nyní vyhledat také Neptun ve Vodnáři a Uran v Beranovi. Ráno za svítání je vidět Mars (1,6 mag) více než 10° nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Přes rekordní počet dní beze skvrn se na Slunci občas nějaká miniskvrnka objeví, podobně, jako v minulém týdnu. Šlo však jen o kratinkou epizodu na jinak čistém slunečním povrchu, viz také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nachází na pomezí Persea a Žirafy. Při jasnosti asi 9,5 mag je dostupná i menšími dalekohledy.

Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.
Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.

Kosmonautika

Nejnapínavější událostí minulého týdne byl nejspíš bezpilotní test kosmické lodi Starliner firmy Boeing. Zatímco raketa Atlas V pracovala perfektně a doručila loď na plánovanou dráhu, samotné lodi se porouchal časovač a tak neprovedla zážeh, který ji měl dostat na stabilní oběžnou dráhu. Důsledkem bylo, že se nedostala k ISS a musela přistát v neděli na plánovaném místě základny White Sands v Novém Mexiku.

17. prosince proběhl úspěšný start družice JCSat-18 pomocí rakety Falcon 9, jejíž první stupeň přistál na moři a poté se vrátil na Floridu. Podařilo se i vylovit obě poloviny aerodynamického krytu (záchyt přímo do sítí na lodích se nezdařil).

18. prosince byla úspěšně vypuštěna vědecká družice CHEOPS Evropské vesmírné agentury, určená ke studiu exoplanet.

Úspěšné byly také čínské starty. Raketa CZ- 3B vynesla 16. prosince družice Beidou a CZ-4B vynesla čínsko-brazilskou družici CBERS-4A. Čína navíc připravuje ke startu svoji nejsilnější raketu CZ-5B (zřejmě 27. 12.) s družicí Shijian-20.

Ke startu se chystá ruská raketa Proton-M s urychlovacím stupněm DM-03. 24. 12. má vynést meteorologickou družici Elektro-L No.3. 26. 12. je v plánu start rakety Rokot s horním stupněm Briz-KM a družicemi Goněc-M 24 až 26 a BLITS-M.

Významným milníkem příprav mise Mars Rover 2020 byla v uplynulém týdnu zkušební jízda robota.

Výročí

24. prosince 1979 (40 let) byl proveden první a úspěšný start rakety Ariane 1. Celkem bylo vykonáno 11 startů, ale hned druhý byl neúspěšný a musel se předělat třetí stupeň. Mezi nejzajímavější náklady patřila družice Meteosat 2 nebo sonda Giotto.

26. prosince 1974 (45 let) odstartovala sovětská vesmírná stanice Saljut 4. Na oběžné dráze byla do února 1977. Ke stanici se připojily dvě pilotované lodě Sojuz a jedna bezpilotní. Kosmonauti pracovali na stanici po dobu přibližně jednoho resp. dvou měsíců. Pro Sověty to byl jednoznačný úspěch.

28. prosince 1884 (135 let) se narodil český astronom, nositel Nušlovy ceny z roku 1943, Karel Anděl. Známý je jako jeden ze zakladatelů České astronomické společnosti a také jako tvůrce díla Mappa selenographica, tedy mapy Měsíce z roku 1926. Již dříve pro členy ČAS vydal menší orientační mapy a toto bylo jeho vrcholné dílo. Je po něm pojmenován 35km kráter a je tak jedním z mála, kdo si mohl „svůj kráter“ prohlédnout dalekohledem ještě za svého života.

28. prosince 1929 (90 let) slaví narozeniny holandský astronom Maarten Schmidt. S jeho jménem se setkáváme v souvislosti s kvasary. V roce 1963, za použití pětimetru na Mt. Palomaru, identifikoval vizuálně objekt, který byl předtím znám jako rádiový zdroj. U objektu, známého dnes jako 3C 273, studoval také jeho spektrum a objevil, že je velmi vzdálený. Z toho vytvořil název objektu, podobného hvězdě, quasi-stelar object = kvasar. Tento nejbližší kvasar si jako slabou hvězdičku můžete snadno prohlédnout v souhvězdí Panny. Nejlépe je viditelný na jaře a k pozorování je vhodnější spíše dalekohled nad 25 cm v průměru.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: John Bahcall

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Maarten Schmidt, Karel Anděl, Saljut 4, Ariane 1, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »