Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2020

6. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 5. února 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 2. do 9. 2. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer kromě možnosti vidět jasnou Venuši nastává období výborné viditelnosti Merkuru. Ráno je vidět Mars a už se klube ze sluneční záře i Jupiter. Poslední mise Falconu 9 se Starlinky byla ve všech ohledech úspěšná. Uspěla také menší raketa Electron s americkou vojenskou družicí. Očekáváme odlet Sojuzu MS-13 s částí posádky Expedice 61 z ISS zpět na Zemi. Startovat má prvních 34 družic sítě OneWeb. Nejzajímavějším startem týdne by měl být nepochybně ten se sondou Solar Orbiter pomocí rakety Atlas V. Závěr týdne chystá start rakety Antares s nákladní lodí k ISS. Výročí tohoto týdne se dotýkají osobností kometární astronomie.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 9. února v 8:33 SEČ.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem.  Přidává se k ní ale i hodně jasný Merkur (tento týden jeho jas klesá z −1,0 k −0,7 mag, což je velmi vysoký jas). Merkur by měl být pohodlně viditelný před 18. hodinou, i když jen nízko nad jihozápadem. Ráno je vidět Mars (1,4 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem.  Opravdu velmi nízko je pak před východem Slunce i Jupiter (−1,9 mag).

Merkur a Venuše v únoru 2020 (simulace podle Stellaria)
Merkur a Venuše v únoru 2020 (simulace podle Stellaria)

Aktivita Slunce je nízká. Po celý týden jsme ale mohli sledovat, kterak se aktivní oblast 2757 se skvrnou přesouvala přes kotouč Slunce, aby se postupně zmenšovala, až 31. ledna zcela zmizela. Jak se skvrny vyvíjí, si můžeme kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Jinak velice pěkné utržení oblaku plasmatu bylo pozorovatelné také na záběrech přístroje AIA stejnojmenné sondy.

Oblast Labutě v těchto dnech už večer zapadá, ale my si ji ukážeme v širokoúhlé mozaice Martina Vyhlídala, který ji pořídil 21. září 2019. Nedávno vzniklá stránka amatérských snímků dne AAPOD2 ji vyvěsila jako snímek dne 30. ledna 2020. Pro amatérské astrofotografy je to zajímavý způsob jak ukázat, že i my umíme dělat pěkné snímky.

Mlhoviny v souhvězdí Labutě a okolí Autor: Martin Vyhlídal
Mlhoviny v souhvězdí Labutě a okolí
Autor: Martin Vyhlídal

Kosmonautika

Evropská kosmonautika vyhlíží start sondy Solar Orbiter, která je společným projektem ESA a NASA a kde má svůj významný podíl i Česká republika. Raketa Atlas V by měla startovat z Floridy v noci na 8. února v 5:15 SEČ. O sondě si můžete přečíst v nedávném článku i odkazech pod ním.

Minulý týden přinesl úspěšné americké starty. Jeden se odehrál z Floridy a šlo až o rutinně perfektní misi Falconu 9 s 60 družicemi Starlink. První stupeň úspěšně přistál na mořskou plošinu, jedna polovina aerodynamického krytu byla dokonce chycena přímo do sítě nad plující lodí (teprve třetí záchyt v historii). Družice jsou umístěny na správnou dráhu. Vypadá to, že se Starlinky bude nyní pauza do března, tak šup, pozorujme jejich vláček, až se vyjasní a hlavně oblohu nezaneřáděnou družicemi, dokud to ještě jde.

Druhý americký start obstarala menší raketa Electron, která startovala z Nového Zélandu s tajnou americkou družicí NROL-151. Podruhé v řadě se podařilo sledovat telemetrii prvního stupně až po dosednutí na mořskou hladinu (podobný průběh, jako kdysi při sledování Falconů 9, když se učily přistávat). Armádní družice byla také umístěna na správnou dráhu.

6. února očekáváme návrat části posádky ISS na Zemi. Přistání v Kazachstánu má obstarat loď Sojuz MS-13.

9. února má startovat raketa Antares-230+ s nákladní lodí Cygnus mise NG-13 k ISS.

6. února má startovat z Bajkonuru raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M. Na palubě bude 34 družic sítě OneWeb. Na obloze má tato síť zatím jen šest testovacích družic, které startovaly loni v únoru z Kourou.

Výročí

5. února 1835 (185 let) se narodil německý astronom Friedrich August Theodor Winnecke známý především podle sedmé periodické komety 7P/Pons-Winnecke. Komet objevil nebo spoluobjevil celkem deset. Podnítil také katalogizaci deep-sky objektů a zabýval se i pozorováním dvojhvězd.

6. února 1865 (155 let) se narodil britský astronom Andrew Claude de la Cherois Crommelin, jehož význam sahá především do oblasti kometární astronomie. Ačkoli žádnou kometu neobjevil, jeho úsilí bylo korunováno, když kometa Pons-Coggia-Winnecke-Forbes byla přejmenována na 27P/Crommelin. Byl totiž významným počtářem drah komet a planetek. Společně s Philipem Herbertem Cowellem se mu podařilo spočítat dráhu komety Halley s velkou přesností pro návrat v roce 1910, ale také do dávné minulosti až před rok 0. Umožnila to metoda, v níž je započten gravitační vliv planet na dráhu komet.

Výhled na příští týden 

  • Merkur a Venuše na večerní obloze
  • Výročí: Solar Maximum Mission
  • Výročí: portrét Sluneční soustavy z Voyageru
  • Výročí: navedení NEAR-Shoemaker u Erose
  • Výročí: družice Pegasus 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Winnecke, Crommelin, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »