Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2014

7. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 10. 2. do 16. 2.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. Po půlnoci potom Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce se projevuje především velkým počtem skvrn. Začínají večerní přelety ISS. Na ranní obloze jsou ještě blízko sebe dvě komety viditelné binokulárem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v noci na sobotu 15. února. O dva dny dříve bude v odzemí, takže to bude relativně menší úplněk, ale rozdíl by byl patrný jen pomocí fotografie.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) zůstává od soumraku nejlepším tipem na pozorování. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (0 mag) a Saturn (0,5 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10. 2. 22:15   11. 2. Europa zatmění končí 21:31
11. 2. 18:05   12. 2. Ganymed zatmění končí 20:23
12. 2. 23:55   13. 2. Io zákryt začíná 23:10
13. 2. 19:45   14. 2. Io přechod měsíc 20:17–22:32
Io přechod stín 21:11–23:27
Kallisto zatmění končí 21:03
15. 2. 21:25   15. 2. Io zákryt začíná 17:37
Io zatmění končí 20:48
Časy jsou v SEČ.

Komety:

Komety Lovejoy a LINEAR v 7. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide Autor: Martin Gembec
Komety Lovejoy a LINEAR v 7. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide
Autor: Martin Gembec
Na ranní obloze přeruší viditelnost komet Měsíc. Ještě stále však můžeme nedaleko sebe vyhledat komety C/2013 R1 (Lovejoy) a C/2012 X1 (LINEAR), obě asi 8 mag.

Aktivita Slunce je zvýšená. Poznáme to především podle počtu skvrn, které se vyskytují na jeho povrchu. Erupce však nastávaly spíše slabé. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné večer. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Tento týden se dovíme více o osudu vozítka Yutu mise Chang'e 3 na povrchu Měsíce.
     
  • Start rakety Sojuz-U s lodí Progress M-22M k ISS proběhl 5. února podle plánu a zhruba o šest hodin později se loď úspěšně připojila k vesmírné stanici ISS.
     
  • V srpnu letošního roku proletí kolem Země stařičká sonda ICE/ISEE-3. Jméno znamená International Cometary Explorer / International Sun-Earth Explorer, sonda tedy zkoumala dvě komety a pak prostředí mezi Zemí a Sluncem. Sonda je však 35 let stará a jak uvádí tým Gooddardova vesmírného střediska, nejsme již schopni se sondou komunikovat. Ačkoli je sonda podobně stará, jako Voyagery, síť antén DSN byla modernizována v roce 1999 a od té doby tato sonda prostě nemůže rozumět jazyku, kterým bychom na ni mohli hovořit. A tak, ať už je sonda v sebelepším stavu, nelze ji aktivovat a dále využít k průzkumu vesmíru.
     

Výročí:

  • 10. února 1974 (40 let) proletěla sonda Mars 4 kolem Marsu. Nezapálil se totiž její brzdící motor a po průletu tak skončila na oběžné dráze kolem Slunce. Nenásledovala tak první oběžnici z roku 1971, americký Mariner 9.
     
  • 12. února 1974 (40 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, možná po zásahu mikrometeoroidem. Proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením 100 metrů z výšky 2000 km.
     
  • 15. února 1564 (450 let) se narodil Galileo Galilei. Další by asi nebylo třeba vyslovit. Tak významný astronom to byl. V paměti jej mám především jako precizního pozorovatele, který nám díky přesným záznamům zanechal informace o mnoha zajímavých pozorováních, která prováděl na obloze tehdy právě vynalezeným dalekohledem. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný, právem je po něm pojmenována mise k největší planetě Sluneční soustavy, jehož měsíce viditelné i triedrem dodnes nazýváme na jeho počest.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc + Mars + Saturn
  • Výročí: Vanguard 2

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Galileo Galilei, Mars 4, Mars 5


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »