7. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 15. 2. do 21. 2. 2016. Měsíc dorůstá od čtvrti k úplňku. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně vyšší. Byl potvrzen objev gravitačních vln. Středně silná raketa Delta IV vynesla tajný satelit USA.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 15. 2. v 8:47 SEČ. Máme tedy ideální období večerního pozorování povrchových útvarů.
Planety:
Jupiter (–2,4 mag) je ve výšce 15° nad jihovýchodem již po 21. hodině. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,6 mag). Stoupá také Saturn (0,5 mag). Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 14. 2. | 21:20 | 15. 2. | Io přechod stínu 19:47 – 22:02 Io přechod měsíce 20:18 – 22:31 |
|
| 16. 2. | 3:05; 23:00 | 17. 2. | Ganymed přechod zač. 4:56 Ganymed přechod měsíce zač. 6:57 |
|
| 18. 2. | 4:45 | 19. 2. | Europa přechod stínu zač. 5:37 | |
| 19. 2. | 0:35 | 20. 2. | Ganymed zákryt konec 23:50 | |
| 21. 2. | 2:10; 22:05 | 21. 2. | Europa zatmění zač. 0:29 Io přechod stínu 3:12 – 5:27 Io přechod měsíce 3:35 – 5:49 Europa zákryt zač. 3:59 |
|
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je střední. Po celý týden se objevovaly větší skvrnky a aktivita zde občas vyvolala slabší erupce. Po jedné takové erupci došlo v pátek k uvolnění oblaku plasmatu, který zčásti směřoval i k Zemi a je možné, že se začátkem týdne tu bude šance na spatření polárních září ve vyšších zeměpisných šířkách. U nás je šance mizivá. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.
Gravitační vlny byly předpovězeny již před sto lety Albertem Einsteinem v jeho slavné obecné teorii relativity. Ovšem zůstávaly posledním střípkem do mozaiky důkazů platnosti této teorie. Teprve loni v září se podařilo na detektorech LIGO zachytit první gravitační vlny vzniklé při sloučení dvou hmotných černých děr. Astronomům se nyní otevřelo nové okno pozorování vesmíru, především pokud jde o exotické objekty a případné reliktní gravitační vlny, vzniklé po velkém třesku.
Kosmonautika
- Americké ministerstvo obrany má na orbitě další, pravděpodobně radarovou družici. Start rakety Delta IV ve verzi M+ (5,2) s družicí NROL-45 proběhl ve středu 10. února.
Výročí
- 15. února 1826 (190 let) se narodil francouzský astronom Emmanuel Liais. Zpočátku amatérský vědec a meteorolog z Cherbourgu později přesídlil do Paříže, kde asistoval Le Verrierovi. 7. září 1858 pozoroval v Brazílii úplné zatmění Slunce a pořídil jeho celkem kvalitní kresbu. V Brazílii poté působil a pracoval na observatoři v Rio de Janieru. Podařilo se mu objevit kometu C/1860 D1 (Liais).
- 16. února 1816 (200 let) se narodil švýcarský astronom Kaspar Gottfried Schweizer. Působil od roku 1845 v Moskvě. Nejvíce je znám jako objevitel několika komet kolem poloviny 19. století.
- 17. února 1996 (20 let) odstartovala sonda NEAR k asteroidu Eros. Už jsme připomínali, že 12. února 2001 na planetce dosedla, to už dostala přízvisko na počest Eugena Shoemakera. Sonda ještě z povrchu slabě komunikovala, ale kamery už nemohly snímat.
- 19. února 1986 (30 let) odstartoval první modul stanice Mir. K modulu Mir se postupně připojily dva Kvanty, modul Kristall a později ještě Spektr, Priroda a stykovací DM. Mir byla první opravdu dlouhodobě obývanou stanicí. Jejími předchůdci byly Saljuty. K Miru v devadesátých letech létaly i raketoplány. Stanice zanikla navedením do atmosféry v březnu 2001.
Výhled na příští týden
- Měsíc a Jupiter
- Výročí: objev Trojana Achilla
- Výročí: 1. švédská družice Viking
- Výročí: Kosmos 110 se psy
- Výročí: François Arago
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
