Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2019

7. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 13. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 12. února ve 23:26 SEČ. V noci ze středy na čtvrtek 13./14. února prochází Hyádami v Býku, žel většinu jasných hvězd míjí, kromě hvězdičky 5,6 mag, kterou zakryje neosvětlenou částí v čase cca 0:15 SEČ.

Planety:
Mars (1 mag) a Uran (5,8 mag) budou 13. února v konjunkci. Vzájemná úhlová vzdálenost bude kolem 1 stupně. Obě planety jsou večer vysoko nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2 mag), Venuše (−4,2 mag) a Saturn (0,6 mag). Od víkendu můžeme začít večer vyhlížet velmi jasný Merkur (−1 mag), který se postupně úhlově vzdaluje od Slunce.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Není to moc zajímavé, ale malá sluneční aktivita přináší tmavší oblohu v oblastech bez světelného smogu, přináší více kosmického záření, nebo třeba větší díry v koróně a s nimi zajímavé růžové polární záře. Částice slunečního větru pronikají hlouběji do atmosféry a zářící dusík ve výškách 100 i méně km přidává tuto růžovou záři ke klasické zelené. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nyní pohybuje souhvězdím Lva a během týdne se dostane přes Raka až do Blíženců. Je poměrně veliká a jasná, na nejlepších fotografiích má také iontový ohon. Vypadá to, že se trochu podobá kometě Wirtanen, když se blížila k Zemi. 46P/Wirtanen se stále vyskytuje vysoko na obloze v hlavě Velké medvědice, ale už ji bude svým svitem rušit Měsíc. Na tmavé obloze bude tedy vidět až v druhé polovině noci a kolem 11./12. února míjí hvězdu theta UMa.

Orientační mapka polohy komety C/2018 Y1 (Iwamoto). Polohy platí v 1:00 SEČ každého dne 7. týdne 2019
Orientační mapka polohy komety C/2018 Y1 (Iwamoto). Polohy platí v 1:00 SEČ každého dne 7. týdne 2019

Kosmonautika

Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter se podívala do místa přistání čínské sondy Chang’e 4 a vyfotografovala přistávací modul i vozítko Yutu 2.

Zajímavé záběry poskytla sonda New Horizons. Na animaci snímků z odletu od Ultima Tule je vidět, že toto dvojtěleso je zřejmě plošší, než jsme očekávali.

Rosalind, to je jméno marsovského vozítka Evropské vesmírné agentury. Její ExoMars 2020 tedy dostal jméno po Rosalind Franklinové, která se podílela na určení struktury molekuly DNA.

InSight dokončila instalaci seismometru SEIS tím, že jej přiklopila poklopem chránícím před změnami teploty a větrem. Napínavý příběh příprav seismometru přinesl Kosmonautix.cz.

Evropská vesmírná agentura má za sebou další úspěšný start rakety Ariane 5. Tato raketa opět dokázala doručit dvě telekomunikační družice na dráhu přechodovou ke geostacionární.

Fanouška SpaceX jistě potěšily první zkušební zážehy motoru Raptor. Nejprve proběhl krátký dvousekundový zážeh na zhruba 60 % tahu a poté i zážeh na nominální tah potřebný pro chystanou loď Starship. Dá se očekávat, že maximální tah motoru bude ale ještě vyšší a už teď jde samozřejmě o nejvýkonnější motor SpaceX.

Výročí

12. února 1974 (45 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, možná po zásahu mikrometeoroidem. Proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením 100 metrů.

15. února 1564 (455 let) se narodil Galileo Galilei. V paměti nám zůstal zachován nejen jako jeden z prvních pozorovatelů oblohy tehdy novým přístrojem – dalekohledem, ale hlavně díky tomu, že svá pozorování přesně zaznamenával. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný. Jmenovala se po něm i největší mise k Jupiteru, stejně jako dodnes nazýváme jeho jménem měsíce, které u něj objevil.

17. února 1959 (60 let) odstartovala sonda Vanguard 2. Družice kulovitého tvaru, připomínající první družici Sputnik 1, byla určena k měření rozložení oblačnosti a vlivu atmosféry na její dráhu.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Venuše a Saturnu
  • večerní Merkur
  • Hayabusa 2 by mohla odebrat vzorky asteroidu Ryugu
  • Výročí: Jaroslav Císař
  • Výročí: raketa Bumper WAC

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 5, Vanguard 2, Galileo Galilei, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »