Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2020

7. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 12. února 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 2. do 16. 2. 2020. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a relativně snadno viditelný Merkur. Ráno je vidět Mars a velmi nízko i Jupiter. Večerní obloha nabídne také dvě komety. Startuje sonda Solar Orbiter. Z dalších startů očekáváme např. vynesení nákladní lodi Cygnus k ISS nebo další várky Starlinků. Před 20 lety se dostala sonda NEAR-Shoemaker na oběžnou dráhu planetky Eros a před 30 lety jsme získali portrét Sluneční soustavy z Voaygeru 1.

Obloha

Měsíc byl v úplňku v neděli 9. února v 8:33 SEČ. Poslední čtvrť nastane v sobotu 15. ve 23:17.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Merkur, jehož jas se pohybuje kolem 0 mag, což je také velmi jasný objekt, se nachází před 18. hodinou poměrně vysoko (asi 10°) a je bez problému viditelný pouhým okem.  Ráno je vidět Mars (1,3 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem a ještě níže je Jupiter (−1,9 mag).

Merkur a Venuše 8. února 2020 přes dalekohled SW 406/1800, 2.5x PowerMate, ZWO ASI290MC. U Merkuru byl navíc použit ADC Omegon a u Venuše filtr U-Venus. Autor: Petr Valach
Merkur a Venuše 8. února 2020 přes dalekohled SW 406/1800, 2.5x PowerMate, ZWO ASI290MC. U Merkuru byl navíc použit ADC Omegon a u Venuše filtr U-Venus.
Autor: Petr Valach

Aktivita Slunce je nízká. Tento týden nebyly pozorovatelné žádné skvrny. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se dle oficiálních hranic IAU stěhuje do souhvězdí Kasijopeje. Najdeme zde fotograficky zajímavé mlhoviny Srdce a Duše, ale jinak je kometa v „zemi nikoho“ a je třeba si na ni doskákat podle hvězd. Možná pomůže přiložená náhledová mapka (na astro.cz si tyto obrázky lze prohlížet v plném rozlišení až po dvojím kliknutí, protože prvním se otevře v jakési galerii obrázků,  ale pokud to nevíte, je vhodné to připomenout). Pro hlubší zájemce o komety doporučujeme spíše web astro.vanbuitenen.nl. Zde najdete také podrobné info k večer pozorovatelné kometě C/2019 Y1 (Iwamoto).

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.

Kosmonautika

Start sondy Solar Orbiter je už doslova za dveřmi. Po všech odkladech, mimo jiné i kvůli počasí, se plánovaný start posunul na noc z neděle na pondělí našeho času. Raketa Atlas V má startovat v 5:03 SEČ. O startující sondě je také aktuální víkendový článek a seriál na kosmonautix.cz.

Japonská raketa H-IIA vypustila 9. února družici IGS Optical-7, družici systému optických nebo radarových družic určených k dálkovému průzkumu Země.

9. února je připravena raketa Antares-230+ vynést nákladní loď Cygnus v rámci zásobovací mise NG-13 k ISS. Start je v plánu ve 23:39 SEČ.

Během týdne, zřejmě ne dříve než 12. února, má startovat indická raketa GSLV MkIII s telekomunikační družicí GiSAT 1 pro oblast subsaharské Afriky.

Pokud vše půjde podle plánu, tak již v sobotu 15. února v 16:46 SEČ má startovat další várka Starlinků na raketě Falcon 9.

Výročí

14. února 1980 (40 let) odstartovala americká sonda Solar Maximum Mission. Název napovídá její hlavní účel, tedy studium sluneční aktivity během tehdejšího maxima. Zajímavé je, že v roce 1984 k ní letěl raketoplán Challenger a díky opravě pak fungovala i během minima sluneční aktivity a zanikla v atmosféře až v roce 1989.

14. února 1990 (30 let) pořídila sonda Voyager 1 slavnou mozaiku planet Sluneční soustavy. Země na snímku téměř není vidět a představuje jen titěrný modrý bod.

14. února 2000 (20 let) byla navedena sonda NEAR-Shoemaker na oběžnou dráhu svého cíle, planetky Eros.

16. února 1965 (55 let) byla vypuštěna americká družice Pegasus 1, která studovala vliv mikrometeoritů na nízké oběžné dráze.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Ranger 8
  • Výročí: první japonská družice Ōsumi
  • Výročí: Cornelis Johannes van Houten
  • Výročí: Tombaugh poprvé spatřil Pluto
  • Výročí: Tom Gehrels
  • Výročí: Světlana Gerasimenková

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »