Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2013

8. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 20. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 20. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer končí viditelnost planety Merkur, poté lze pozorovat Jupiter, ráno Saturn. Večer jsou ideální přelety ISS. Ohlédneme se po pádu malého asteroidu za Uralem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je mezi čvtrtí a úplňkem. V pondělí večer projde Měsíc nedaleko planety Jupiter, ještě blíže k Měsíci bude zrovna jasná planetka Vesta. Dobře si můžeme uvědomit paralaxu Měsícu vůči vzdálenému pozadí, tedy jeho posun při pozorování z různých míst na Zemi, neboť na jižní polokouli, v části jižní Afriky a Ameriky, nastává zrovna zákryt Vesty Měsícem.

 

Planety:
Merkur je ještě viditelný za soumraku téměř nad západem. Jeho jasnost se bude měnit od -0,2 mag až po 1,4 mag na konci týdne. Zatímco zpočátku bude tedy ještě snadno k nalezení, ke konci bude zase jeho zmenšující se srpek největší.

Jupiter (-2,4 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí Býka před 19. hodinou. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Za zmínku určitě stojí přechod Ganymédu a jeho stínu v pátek 22. 2.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
18.2. 21:05   18.2. Io přechod 18:40-20:51, stín 19:59-22:11
20.2. 22:45   19.2. Io zatmění konec 19:27
21.2. 18:40   22.2. Ganymed přechod 18:23-20:41, stín 23:44-(2:04)
23.2. 20:15   24.2. Europa zákryt 19:48-22:16, zatmění 22:31-(0:58)
Io zákryt zač. 23:24
Časy jsou v SEČ.

Pozorovací podmínky planety Saturn (0,6 mag) jsou nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah před 5. hodinou ráno. Můžeme pozorovat rozevřené prstence, měsíc Titan a při lepším obrazu také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Aktivita Slunce je relativně nízká. Přesto se například v neděli naskytl pohled na nenápadnou skupinu skvrn AR 11675, kde došlo k erupci třídy M. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Počet skvrn můžete pravidelně kontrolovat díky aktuálním snímkům SDO.

Planetka 2012 DA14 měla být hlavním tématem minulý týden v pátek. Jenže bylo na většině území zataženo, a tak jsme byli vděčni za jinou zajímavou událost. V pátek ráno Zemi zasáhla větší skála, nebo chcete-li menší asteroid, v oblasti Uralu.
Jaké jsou tedy základní informace z neděle? Těleso vstoupilo do atmosféry v pátek ve 3:20:26 světového času, tedy v 9:20 místního. Slunce teprve vycházelo, ale na modré obloze se podařilo zaznamenat úchvatný jev. Asteroid, který celou věc způsobil, měl v průměru asi 15 metrů. Za méně než 30 sekund prolétl atmosférou a pohybová energie se rázem přeměnila na několik výbuchů, přičemž ten hlavní měl energii asi 500 kilotun TNT. Jednalo se tedy o největší událost svého druhu za poslední stovku let podobnou té z Tungusky v roce 1908.
Prakticky přesně nad Čeljabinskem došlo k nejsilnější explozi, kdy bolid krátce zazářil víc než Slunce, a vzniklá rázová vlna poškodila řadě měst stovky budov. Sklo vysypané z oken nebo celé okenní rámy či jiné popadané předměty zranily více než tisícovku lidí. Teprve nyní si uvědomujeme, jaké měli lidé v oblasti štěstí, že to nebylo větší těleso a je to vlastně poprvé, kdy padla tak velká planetka na obydlenou oblast. Meteority z tohoto úkazu se zatím žádné nenašly, ale pátrání pokračuje.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Opportunity sice nyní jezdí ve svých stopách, ale není třeba mít strach. Nejde o bludný kruh. Daleko spíš je to slibovaný podrobný průzkum zajímavé lokality nazvané Matijevic hill, než se vydáme k jihu.
    Curiosity nejen vrtala, ale samozřejmě si vzorky prohlédla i s pomocí ChemCam, tedy záblesky laseru. Jestliže máte rádi obrazové zpravodajství, posuďte následující, lehce upravené, ale emotivní panorama.
     
  • K Mezinárodní vesmírné stanici dorazila úspěšně zásobovací loď Progress M-18M. Letos to byl první zásobovací let, ale celkově již jubilejní 50. Progress. Shlédnout můžete videozáznam ze startu a také ze spojení se stanicí.
     

Výročí:

  • 19. února 1473 (540 let) se narodil velmi známý polský astronom Mikoláš Koperník, polským jménem Nikolaj Kopernik. Kromě astronomie se věnoval také lékařství, právničině a víře. Světoznámý je však šířením myšlenky, že planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách. Pravdou je, že narozdíl např. od Galilea a Keplera, kteří jeho myšlenky propagovali, neměl pro své tvrzení valného důkazu. Byla to však myšlenka čistá a ve své podstatě správná.
     
  • 22. února 1923 (90 let) se narodil významný český astronom Josip Kleczek. Jeho skromnost vůbec nekorespondovala s jeho slávou. Byl to nejen významný spisovatel, ale také působil na řadě univerzit. Ze všeho nejvíce miloval Slunce a zabýval se jím desítky let. Do poslední chvíle byl velmi aktivní a bylo příjemné s ním hovořit. Opustil nás v požehnaném věku nedožitých 91 let 5. ledna 2014
     

Závěrem si dovoluji zde vložit úsměvnou historku z nejmenované společenské sítě. Lidé, co v Rusku nyní mrznou při -20° C, jistě nemají tolik důvodů k humoru, ale věřím, že se jim bude dařit lépe, a tak se můžeme bavit i na účet zauralské události. Kam tedy směřoval onen proud myšlenek?

Pan A: Spočítal jsem, že kdyby jste chtěli odebrat tolik energie (v podobě elekrické) jako bylo teďka při výbuchu nad Čeljabinskem, zaplatili by jste za elektřinu 4 000 000 000 Kč

Další fajný propočet je ten, že energie uvolněná včera při výbuchu nad Čeljabinskem by vystačila na otop našeho domu na 29 700 let :-)

Pan B: A jak dlouho by na takovou energii jezdila tvoje Felda?

Pan A: Super nápad, s Feldou bych na tu energii najezdil 985 000 000 km (téměř miliardu kilometrů, samotné světlo by tuto vzdálenost letělo skoro hodinu)

Pan B: No, párkrát bys ale musel vyměnit motor...

Výhled na příští týden:

  • úplněk
  • blíží se Kosmoschůzka
  • Výročí: Hot Bird 4
  • Výročí: Vladimír Remek
  • Výročí: Zond 4

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Koperník, Vesmírný týden, Asteroid Rusko, Mikoláš Koperník, Josip Kleczek


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »