Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 21. února 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 23. února v 9:09 SEČ. Pokud trochu předběhneme méně významné úkazy, pak zákryt jasného Aldebaranu v Býku nás čeká v pátek 23. února. Hvězda zmizí za neosvětlenou stranou ještě za světla kolem 18. hodiny SEČ a to je výborná možnost užít si tento úkaz, kdy hvězda jakoby zmizí z modré oblohy. O hodinu později, po 19. hodině již hvězda vyleze zpoza osvětlené strany za poměrně velké tmy.
Ve středu 21. února se bude přesouvat před hvězdou mí Ceti (4,3 mag). Kolem 18:30 SEČ zmizí za neosvětlenou částí Měsíce a zpoza osvětlené hrany se vynoří asi v 19:15.
22. února kolem 14:30 SEČ se bude u osvětlené hrany nacházet hvězda 5 Tauri (4,1 mag), velmi obtížná, ale za výborného počasí zajímavá možnost k pozorování hvězdy ve dne.
Poněkud lepší denní zákryt nastává v pátek odpoledne před zákrytem Aldebaranu, kdy Měsíc mezi 14. a 15. hodinou prochází přes thetu Tauri. Je to dvojice hvězd jasnosti asi 3,5 mag, z nichž jedna se za Měsícem schová a druhá bude vidět poblíž jeho jižního okraje. Zvláště thétu 1 (3,3 mag) bílé barvy už není takový problém na kvalitní modré obloze spatřit.

Planety:
Uran
(5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem. Ještě za světla, těsně po západu Slunce je nizoučko nad západem Venuše (−4 mag).
Ráno je planeta Jupiter (−2,1 mag) nad jižním obzorem, Mars (0,9 mag) nad jihovýchodem a nízko již také Saturn (0,6 mag) téměř nad východem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 20. února nad ránem nastává zákryt Ió od 4:17 do 7:39 SEČ. 21. února nastává přechod Ió a jeho stínu; měsíc přejde od 2:49 do 4:58, přechod stínu končí ve 3:44.  22. února nastává zatmění Európy od 3:01 do 5:17 a jeho zákryt začíná v 5:33 a končí v 7:44. 24. února v 6:29 začíná přechod stínu Ganymédu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 21. února ve 4:00, 23. února v 5:40 a 25. února v 7:20.

Aktivita Slunce se zvýšila. Mohla za to aktivní oblast, kde se měnil počet skvrn. Proto nepřekvapí, že zde došlo i k pěkné erupci třetí nejsilnější kategorie (C 1). Po erupci proběhl výron hmoty z koróny (CME), která doletěla 15. února k Zemi a způsobila celkem pěkné polární záře ve vyšších zeměpisných šířkách.
Pozorování dění v koróně nám umožňuje observatoř SOHO svým korónografem LASCO, ovšem její známý web je od konce ledna neaktuální kvůli změnám na serverech. Zatím lze snímky sledovat na webu helioviewer.org.
Povrch Slunce je opět beze skvrn. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Sirius a jeho trpasličí průvodce Sirius B

Večer po setmění máme nad jihem souhvězdí Oriona a můžeme rovnou testovat stálost obrazu i ve velkém zvětšení. Například když jej zamíříme na hvězdu Rigel a podíváme se po jejím slabším hvězdném průvodci. Kolem deváté hodiny večer již vrcholí také Sirius ve Velkém psu. V případě dobrého seeingu lze u něj spatřit také průvodce Sirius B. Následující období a také roky nám slibují jeho snazší pozorování, připomíná i jeden z dílů pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • Sojuz 2-1A se vydal s nákladní lodí Progress MS-08 na palubě k obloze sice s odkladem, ale bez problémů a Progress již kotví u Mezinárodní vesmírné stanice.
  • SpaceX odložila start rakety Falcon 9 z kalifornského Vandenbergu. Družice Paz a dvě malé družice chystaného projektu SpaceX pro síť družic zajišťujících levný internet po celé planetě (MicroSat 2a, MicroSat 2b) jsou již připraveny. Potíže možná způsobil aerodynamický kryt. Nový termín startu je ve středu 21. 2. v 15:17 SEČ.
  • Předběžné plány hovoří též o dvou nedělních startech (25. 2.) – japonské rakety H-IIA s družicí IGS Optical-6 a případně i Falconu 9 s družicí Hispasat-1F.

Výročí

  • 19. února 1473 (545 let) se narodil velmi známý polský astronom Mikoláš Koperník, polským jménem Nikolaj Kopernik. Kromě astronomie se věnoval také lékařství, právničině a víře. Světoznámý je však šířením myšlenky, že planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách. Pravdou je, že narozdíl např. od Galilea a Keplera, kteří jeho myšlenky propagovali, neměl pro své tvrzení valného důkazu. Byla to však myšlenka čistá a ve své podstatě správná.
  • 22. února 1923 (95 let) se narodil významný český astronom Josip Kleczek. Jeho skromnost vůbec nekorespondovala s jeho slávou. Byl to nejen významný spisovatel, ale také působil na řadě univerzit. Ze všeho nejvíce miloval Slunce a zabýval se jím desítky let. Do poslední chvíle byl velmi aktivní a bylo příjemné s ním hovořit. Byl jmenován čestným členem České astronomické společnosti a také mu byla udělena Nušlova cena v roce 2003. Opustil nás 5. ledna 2014 v požehnaném věku nedožitých 91 let.
  • 24. února 1968 (50 let) vyšel v časopisu Nature článek oznamující objev pulsarů (Observation of a Rapidly Pulsating Radio Source. Pulsarů si poprvé všimla 6. srpna 1967 Jocelyne Bellová (Burnellová), která jich pak během následující měsíců našla ještě několik. Tým vedený Anthony Hewishem se nejprve domníval, že jde o pozemské zdroje, ale když se ukázal jejich vesmírný původ, začalo se jim humorně přezdívat „Little Green Man“ (LGM) pro jejich mimozemský původ. Brzy se ukázalo, že jde o rychle rotující neutronové hvězdy, jak již naznačoval i článek v Nature v únoru 1968. Nobelovu cenu za objev pulsarů dostal v roce 1974 bohužel pouze vedoucí celého týmu a iniciátor projektu Hewish. Ten nikdy zásluhy Jocelyn nezpochybňoval, ale ta se ocenění tehdy nedočkala.

Výhled na příští týden    

  • Merkur a Venuše po západu Slunce
  • Galaxie M 81 a M 82
  • Výročí: Zond 4
  • Výročí: Sojuz 28, Gubarev – Remek
  • Výročí: Patrick Moore

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Josip Kleczek, Hewish, Jocelyn Bell, Pulsar, Mikoláš Koperník, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »