Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2019

8. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 20. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer se objevuje Merkur a vysoko jsou Mars a Uran. Ráno můžeme pozorovat Jupiter, a také úhlově blízko sebe se pohybující Venuši a Saturn. Skončila mise Opportunity na Marsu. Startovat má mimo jiné izraelský měsíční lander Beresheet. InSight vyložila přístroj HP3. Japonská sonda Hayabusa 2 by se měla pokusit o odběr vzorků z asteroidu Ryugu. Před 125 lety se narodil astronom a diplomat Jaroslav Císař.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 19. února v 16:53 SEČ.

Planety:
Hodně jasný Merkur (kolem −1 mag) je nyní vidět velmi nízko nad obzorem mezi jihozápadem a západem. Ideální doba k pozorování je asi po 18. hodině. Mars (1,1 mag) a Uran (5,8 mag) jsou večer v Beranovi výše nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2 mag), který je nejvýše. Nízko je pak jasná Venuše (−4,1 mag) a také Saturn (0,6 mag). Obě planety budou v konjunkci 18. února, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost asi jeden stupeň. Venuše bude tento den navíc jen 6 úhlových minut nad hvězdou pí Sgr (2,9 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Polární záře nyní způsobují koronální díry. Jedna taková nyní vrhne rychlejší sluneční vítr k Zemi kolem 19. / 20. února. NASA také vydala zajímavé informace, když díky misi THEMIS víme, že magnetické pole Země vibruje jako blána bubnu. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) bude na tmavé bezměsíčné obloze vidět opět zhruba od 21. února. Bude se pohybovat mezi hvězdou 3,6 mag theta Gem a hvězdou 2,6 mag theta Aur.

Kosmonautika

NASA oznámila, že další pokusy o kontaktování vozítka Opportunity už nevedly k jeho probuzení a misi Mars Exploration Rover ukončila. Když v roce 2003 odstartovaly oba rovery k Marsu, řada lidí do této mise zainteresovaných měla zcela jiné životy než dnes (a někdo už ani nežije). Mise byla přelomová jak co do trvání (Spirit 6 let, Opportunity 14,5 roku), tak významu vědeckých objevů. Díky okamžitému umisťování snímků na web se mohli do výzkumu Marsu zapojit i nadšenci, kteří skládali panoramata a programovali speciální software. Výsledkem jejich aktivit je fórum Unmannedspaceflight.com a také to, že jeho zakladatel Doug Ellison nyní pracuje v JPL. Jeho Eyes on the Solar System nebo animaci přistání Curiosity jste možná zahlédli. Fórum je součástí aktivit The Planetary Society, která je významným propagátorem výzkumu Sluneční soustavy (známá je např. redaktorka Emily Lakdawalla, která také rozvinula svoji kariéru na misi MER a Cassini). Ze zkušeností s vozítky MER významně čerpají i mise Curiosity a doufejme že brzy bude i Mars rover 2020.

Minulý týden jsme zmínili dokončení instalace seismometru SEIS ze sondy InSight a už tu máme informace, že byl vyložen i přístroj HP3. Ten má za úkol se zavrtat do hloubky v ideálním případě až 5 metrů. Přístroj byl vyložen asi metr od SEIS. Uvidíme, zda už je to finální pozice.

Japonská agentura JAXA oznámila, že v tomto týdnu (pravděpodobně 22. února) by se měla Hayabusa 2 pokusit o odběr vzorků asteroidu Ryugu.

21. února má být z Bajkonuru vynesena raketou Sojuz 2-1b družice EgyptSat-A a na 22. února je plánován start rakety Falcon 9 s několika družicemi. Primární náklad je Nusantara Satu (PSN 6) na dráhu přechodovou ke geostacionární, sekundárními jsou měsíční lander Beresheet izraelského týmu SpaceIL a mikrosatelit S5 pro Air Force Research Lab.

Výročí

19. února 1894 (125 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.

24. února 1949 (70 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.

Výhled na příští týden 

  • večerní Merkur v elongaci
  • Výročí: Mars 6
  • Výročí: Chang'e 1, dopad na Měsíc
  • Výročí: Rosetta, start ke kometě
  • Výročí: Pioneer 4
  • Výročí: Apollo 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jaroslav Císař, Opportunity, Bumper WAC, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »