Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2020

8. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 19. února 2020 v 19:00 SEŠ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 23. února v 16:32 SEČ. Začátkem týdne je u jasné hvězdy Antares ve Štíru, v úterý ráno nedaleko planety Mars a středa a čtvrtek 19. / 20. února bude patřit přiblížení k Jupiteru a Saturnu, ovšem jen velmi nízko nad obzorem.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Naopak viditelnost planety Merkur končí, ale pozorovatelé vědí, že nyní má planeta zajímavý tvar srpku a rel. velký rozměr – ideální je hledat jej ještě za denního světla. Na večerní obloze je v souhvězdí Berana také Uran (5,8 mag). Ráno je vidět Mars (1,3 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem a ještě níže je Jupiter (−1,9 mag) a už vykukuje ze záře Slunce i Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Je v krásném minimu beze skvrn a s jen málo protuberancemi. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nachází v souhvězdí Kasijopeje. Najdeme zde fotograficky zajímavé mlhoviny Srdce a Duše, ale jinak je kometa v „zemi nikoho“ a je třeba si na ni doskákat podle hvězd. Večer je pozorovatelná i kometa C/2019 Y1 (Iwamoto).

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.

Kosmonautika

Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V Autor: ESA–S. Corvaja
Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V
Autor: ESA–S. Corvaja
Start sondy Solar Orbiter se podařil v pondělí nad ránem našeho času. Vynesla ji raketa Atlas V a potvrzení o komunikaci se sondou i vyklopení solárních panelů přišlo ještě dopoledne. Sonda se bude nyní protahovat kolem Venuše a Země, čímž dojde k jejímu přibližování ke Slunci a změně sklonu dráhy, aby viděla trochu i na póly Slunce (od roku 2025).

Raketa Antares-230+ nakonec startovala až v sobotu 15. 2. Za odklady mohlo počasí. Nákladní loď Cygnus se má připojit k ISS 17. února před polednem našeho času.

Přípravy ke startu rakety Falcon 9 vrcholí. První stupeň č. 1056 poletí již počtvrté (dosud nikdy více než třikrát) a vynese další várku Starlinků.  Start byl odložen kvůli problémům s počasím v místě přistání a posléze kvůli kontrole pumpy na druhém stupni.

18. února ve 23:18 SEČ je v plánu start evropské rakety Ariane 5 ve verzi ECA s nákladem dalších dvou telekomunikačních družic (JCSat-17 a GEO-KOMPSAT-2B).

19. února má startovat čínská raketa CZ-2D (poprvé z kosmodromu Xichang) s družicí XJS-F.

20. února má startovat raketa Sojuz 2-1A s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí Meridian-9.

21. února má z kosmodromu na ostrově Kodiak startovat malá soukromá raketa Astra Rocket v3.0 s družicí NSLSAT-1 (NearSpace Launch).

Výročí

17. února 1600 (420 let) byl upálen Giordano Bruno, rodným jménem Filippo. Jméno Giordano přijal po vstupu do kláštera. Po roce 1592 byl souzen pro své názory, některé související s jeho oblibou v magii. Ačkoli neměl žádné důkazy, tvrdil, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd, které mají své vlastní planety, žádná z hvězd není ve středu vesmíru, a že vesmír je nekonečný. Z jeho spisů se moc nedochovalo, ale tímto vstoupil ve známost nejvíc.

18. února 1920 (100 let) se narodil holandský astronom Cornelis Johannes van Houten. Ve spolupráci s Gehrelsem a ženou Ingrid objevil mnoho planetek. Fungovalo to tak, že Gehrels pořizoval snímky schmidtovou komorou na Mt. Palomaru a poté je posílal do Leidenu, kde je Houtenovi analyzovali. Trio stojí za objevy tisíců planetek.

Objevové snímky Pluta; Pluto označeno šipkou. Autor: Clyde Tombaugh
Objevové snímky Pluta; Pluto označeno šipkou.
Autor: Clyde Tombaugh
18. února 1930 (90 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. O kdysi podivné planetě psal svého času i Jiří Grygar.

21. února 1925 (95 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.

23. února 1945 (75 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenková. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní dva roky obíhala evropská sonda Rosetta, která na povrch vysadila modul Philae. Příběh obou poutníků byl veřejnosti představen i populární animovanou pohádkou.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Friedrich Karl Ginzel
  • Výročí: Kenneth Edgeworth
  • Výročí: Cornelius Gemma
  • Výročí: Lewis A. Swift

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gerasimenková, Světlana Gerasimenko, Tom Gehrels, Pluto, Cornelis Johannes van Houten, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »