Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2020

8. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 19. února 2020 v 19:00 SEŠ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 23. února v 16:32 SEČ. Začátkem týdne je u jasné hvězdy Antares ve Štíru, v úterý ráno nedaleko planety Mars a středa a čtvrtek 19. / 20. února bude patřit přiblížení k Jupiteru a Saturnu, ovšem jen velmi nízko nad obzorem.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Naopak viditelnost planety Merkur končí, ale pozorovatelé vědí, že nyní má planeta zajímavý tvar srpku a rel. velký rozměr – ideální je hledat jej ještě za denního světla. Na večerní obloze je v souhvězdí Berana také Uran (5,8 mag). Ráno je vidět Mars (1,3 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem a ještě níže je Jupiter (−1,9 mag) a už vykukuje ze záře Slunce i Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Je v krásném minimu beze skvrn a s jen málo protuberancemi. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nachází v souhvězdí Kasijopeje. Najdeme zde fotograficky zajímavé mlhoviny Srdce a Duše, ale jinak je kometa v „zemi nikoho“ a je třeba si na ni doskákat podle hvězd. Večer je pozorovatelná i kometa C/2019 Y1 (Iwamoto).

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v únoru 2020 podle Guide 9.

Kosmonautika

Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V Autor: ESA–S. Corvaja
Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V
Autor: ESA–S. Corvaja
Start sondy Solar Orbiter se podařil v pondělí nad ránem našeho času. Vynesla ji raketa Atlas V a potvrzení o komunikaci se sondou i vyklopení solárních panelů přišlo ještě dopoledne. Sonda se bude nyní protahovat kolem Venuše a Země, čímž dojde k jejímu přibližování ke Slunci a změně sklonu dráhy, aby viděla trochu i na póly Slunce (od roku 2025).

Raketa Antares-230+ nakonec startovala až v sobotu 15. 2. Za odklady mohlo počasí. Nákladní loď Cygnus se má připojit k ISS 17. února před polednem našeho času.

Přípravy ke startu rakety Falcon 9 vrcholí. První stupeň č. 1056 poletí již počtvrté (dosud nikdy více než třikrát) a vynese další várku Starlinků.  Start byl odložen kvůli problémům s počasím v místě přistání a posléze kvůli kontrole pumpy na druhém stupni.

18. února ve 23:18 SEČ je v plánu start evropské rakety Ariane 5 ve verzi ECA s nákladem dalších dvou telekomunikačních družic (JCSat-17 a GEO-KOMPSAT-2B).

19. února má startovat čínská raketa CZ-2D (poprvé z kosmodromu Xichang) s družicí XJS-F.

20. února má startovat raketa Sojuz 2-1A s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí Meridian-9.

21. února má z kosmodromu na ostrově Kodiak startovat malá soukromá raketa Astra Rocket v3.0 s družicí NSLSAT-1 (NearSpace Launch).

Výročí

17. února 1600 (420 let) byl upálen Giordano Bruno, rodným jménem Filippo. Jméno Giordano přijal po vstupu do kláštera. Po roce 1592 byl souzen pro své názory, některé související s jeho oblibou v magii. Ačkoli neměl žádné důkazy, tvrdil, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd, které mají své vlastní planety, žádná z hvězd není ve středu vesmíru, a že vesmír je nekonečný. Z jeho spisů se moc nedochovalo, ale tímto vstoupil ve známost nejvíc.

18. února 1920 (100 let) se narodil holandský astronom Cornelis Johannes van Houten. Ve spolupráci s Gehrelsem a ženou Ingrid objevil mnoho planetek. Fungovalo to tak, že Gehrels pořizoval snímky schmidtovou komorou na Mt. Palomaru a poté je posílal do Leidenu, kde je Houtenovi analyzovali. Trio stojí za objevy tisíců planetek.

Objevové snímky Pluta; Pluto označeno šipkou. Autor: Clyde Tombaugh
Objevové snímky Pluta; Pluto označeno šipkou.
Autor: Clyde Tombaugh
18. února 1930 (90 let) si Clyde Tombaugh poprvé všiml Pluta na snímcích z konce ledna téhož roku. O kdysi podivné planetě psal svého času i Jiří Grygar.

21. února 1925 (95 let) se narodil holandsko-americký astronom Tom Gehrels. Studia prožil v Nizozemsku, ale dále poračoval v USA, kde potom také pracoval. Jméno budeme znát asi nejvíce díky kometám 64P/Swift-Gehrels či 78P a 82P/Gehrels. Jinak se hodně věnoval asteroidům a také se významně podílel na fotopolarimetru na Pioneerech, které pak snímaly Jupiter a Saturn.

23. února 1945 (75 let) slaví narozeniny spoluobjevitelka komety 67P Světlana Gerasimenková. Kometu objevila spolu s Klimem Čurjumovem 20. září 1969. Kometa je známá díky tomu, že kolem ní dva roky obíhala evropská sonda Rosetta, která na povrch vysadila modul Philae. Příběh obou poutníků byl veřejnosti představen i populární animovanou pohádkou.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Friedrich Karl Ginzel
  • Výročí: Kenneth Edgeworth
  • Výročí: Cornelius Gemma
  • Výročí: Lewis A. Swift

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gerasimenková, Světlana Gerasimenko, Tom Gehrels, Pluto, Cornelis Johannes van Houten, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »