Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2021

8. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 24. února 2021 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 2. do 28. 2. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer je dobře vidět pouze Mars. Venuše je nyní vidět alespoň v koronografu SOHO. Skvělý úspěch zaznamenala americká kosmonautika, když přistála úspěšně na Marsu už s pátým vozítkem v řadě.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 27. února v 9:17 SEČ.

Planety:
Na večerní obloze zůstává vysoko nad jihozápadem Mars (0,7 mag). Do zorného pole koronografu SOHO LASCO C3 vstupuje zprava jasná planeta Venuše. 20. února se jevila jako jasná skvrna, zatímco vlevo došlo k výronu koronální hmoty.

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale o víkendu se na východním okraji Slunce ukázala aktivní oblast s malými skvrnkami. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

Opravdu napínavý zážitek a překrásné zážitky do budoucna nám přichystalo přistání vozítka Perseverance. Souhrn prvních snímků a tiskových konferencí najdete na Kosmoanutix.cz. Po prvních testech vozítka nás v nejbližších dnech čeká barevné panorama místa přistání, video z přistání, první průzkum okolních geologicky rozdílných oblastí a snad do měsíce i vysazení a testy vrtulníku Ingenuity.

Pohled na vozítko Perseverance před dosednutím na povrch Marsu (kamera na sestupovém jeřábu, výška asi 2 metry nad povrchem) Autor: NASA/JPL-Caltech
Pohled na vozítko Perseverance před dosednutím na povrch Marsu (kamera na sestupovém jeřábu, výška asi 2 metry nad povrchem)
Autor: NASA/JPL-Caltech

V sobotu 20. února úspěšně odstartovala raketa Antares 230+ s nákladní lodí Cygnus na její zásobovací misi NG-15 k ISS. Zajímavostí z nákladu je vylepšený systém regenerace vzduchu a vody (např. zvýšení zisku vody z moči z 93 na 98 %).

Progress MS-16 s poškozenou anténou systému KURS Autor: RussianSpaceWeb.com
Progress MS-16 s poškozenou anténou systému KURS
Autor: RussianSpaceWeb.com
Ve středu 17. února se po jistých potížích připojila k ISS nákladní loď Progress MS-16. Po startu byla poškozena jedna z komunikačních antén systému KURS a zřejmě to způsobil odlétající aerodynamický kryt. Loď byla připojena ke stanici ručně.

26. února je v plánu několikrát odložený start rakety Falcon 9 se 17. várkou Starlinků.

28. února jsou v plánu tři aktivity – výstup do volného kosmu z ISS má provést  dvojice Kate Rubins(ová) a Victor Glover – z Bajkonuru má odstartovat raketa Sojuz-2.1b s družicí Arktika-M1 a ze Šríharikoty má odstartovat indická raketa PSLV s družicí Amazonia-1 a několika dalšími družicemi.

Výročí

22. února 1906 (115 let) byl na hvězdárně v Heidelbergu objeven Maxem Wolfem asteroid (588) Achilles. Zpočátku byl možná jen nepatrně se pohybující hvězdičkou, planetkou za dráhou Marsu, ale jak se po propočtu dráhy ukázalo, jde o mnohem zajímavější těleso. Wolf tehdy objevil prvního zástupce Trójanů, tedy planetek gravitačně vázaných na dráhu Jupiteru a sice buď 60° před něj, nebo za něj, kde nacházíme librační body L4 a L5. Jupiter a Slunce zde dokáží udržet větší skupinu těles, proto pojmenováváme ty za Jupiterem po Trójanech a ti před Jupiterem nesou jména Řeků.

22. února 1966 (55 let) odstartovala kosmická loď označená jako Kosmos 110. Na palubě byli dva pejsci, Veterok a Ugoljok. Na oběžné dráze strávili 22 dnů a pak úspěšně přistáli. Až do roku 1971 to byl rekordně dlouhý let do vesmíru, který překonal let Sojuzu 11.

22. února 1986 (35 let) se vydal do vesmíru první švédský satelit Viking. Letěl tehdy jako „přívažek“ k francouzskému SPOTu 1 a oba byli na palubě rakety Ariane 1. Viking měl za úkol sledovat poměry v magnetosféře a ionosféře naší planety.

26. února 1786 (235 let) se narodil francouzský fyzik a astronom François Jean Dominique Arago. Jako první dokázal, že sluneční světlo vychází ze žhavé atmosféry naší hvězdy a při průchodu zemskou atmosférou dochází k jeho částečné polarizaci. Vynalezl také některé optické přístroje, například polarimetr nebo fotometr. Z dalších pokusů je vhodné zmínit Aragovu snahu změřit rychlost šíření světla. S myšlenkou, že světlo se šíří konečnou rychlostí, značně předběhl svou dobu. Svými pokusy s elektromagnetismem navedl Ampéra k řešení problémů elektrického proudu. Z astronomických objektů se zaměřil převážně na Slunce. Studoval jeho chromosféru a korónu. Také jej zajímaly polární záře. Z pohybu planety Uran usoudil, že ji může ovlivňovat další těleso ležící ještě dále od Slunce, a proto oslovil Urbaina Le Verriera, aby se pokusil matematicky tento problém vyřešit. Ten se opravdu pustil do výpočtů, na základě kterých byla později nová planeta – Neptun – skutečně objevena.

26. února 1966 (55 let) se uskutečnil bezpilotní test první funkční kabiny Apolla a první let rakety Saturn IB v rámci mise AS-201. Test komunikace lodi, jejího tepelného štítu i rakety proběhl podle plánu.

27. února 1611 (410 let) existuje první záznam pozorování slunečních skvrn dalekohledem od Johanna Fabricia. Ve stejné době je nepochybně pozoroval i Christoph Scheiner a Galileo Galilei, ale jejich záznamy jsou pozdějšího data. Předtím pravděpodobně pozorovali skvrny na Slunci pouhým okem i Číňané nebo Korejci. Skvrny lze vidět bezpečně okem pouze velice výjimečně, a to, když je ztlumeno přes vhodnou vrstvu mlhy, nebo při některých východech a západech Slunce (osobně pozorováno autorem - ale opravdu pozor na zrak, Slunce musí být pohodlně pozorovatelné desítky sekund, aniž by oslňovalo).

Uvádí se, že 27. února 1826 (195 let) určil Wilhelm von Biela, že kometa jím objevená z pevnosti Josefov je periodická s dobou oběhu 6,6 roku. Při návratu komety v roce 1832 se ukázalo, že kříží zemskou dráhu, což byla v té době další senzace. Při dalším návratu v roce 1839 nebyla spatřena. V letech 1845 a 1852 astronomové pozorovali, že kometa se rozdělila na dvě. V dalších návratech 1859, 1865 a 1872 nebyla nalezena, ale 27. 11. 1872 přišel meteorický déšť (asi 3000 meteorů za hodinu). Lze předpokládat, že jej způsobily částice rozpadlé komety. Zatím nám tedy z komety zbyl pouze slabý roj Andromedid. Kometa je nyní označena jako ztracená, tedy písmenem D (3D/Biela), ale výpočty astronomů Marsdena a Sekaniny signalizují, že celá kometa měla větší hmotnost, než částice roje Andromedid, a tak je možná část jádra nyní jako neaktivní těleso ztracena kdesi ve Sluneční soustavě.

28. února 1966 (55 let) došlo k havárii letounu T-38 originální posádky Gemini 9, která přitom zahynula. K letu se tehdy chystal Elliot See a Charles Bassett a na palubě Gemini 9 měli letět v červnu toho roku. Misi známou nakonec jako Gemini 9A nakonec absolvovala posádka Thomas Stafford a Eugene Cernan, kteří letěli v druhém T-38. Zatímco hlavní posádce se přistání nepovedlo, záložní přistála v pořádku po opakovaném pokusu o přistání. Ačkoli vyšetřování nehody nakonec vedlo k chybě pilota, napomohlo tomu velmi špatné počasí v místě přistání, které znemožnilo vizuální přistávací manévr.

Výhled na příští týden 

  • Merkur v elongaci, konjunkce s Jupiterem
  • výročí: Veněra 3 zasáhla Venuši
  • výročí: Vega 1 průlet 1P/Halley

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gemini 9, První pozorování slunečních skvrn, Wilhelm von Biela, AS-201, François Jean Dominique Arago, Viking, Achilles, Kosmos 110, Ugoljok, Veterok, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »